Farmabyznys: Eli Lilly bude propouštět, Alphabet posílí v biotechnologiích

Eli Lilly neprožívá šťastné období. Její nově vyvíjený lék proti Alzheimerově chorobě neobstál v klinických testech. Letos nedostala povolení od FDA k uvedení na trh léku na artritidu. Také proto šetří a propouští. Foto: archiv

Americká farmaceutická skupina Eli Lilly se chystá masivně propouštět. Alphabet, majitel Googlu, investuje do biotechnologií sto milionů dolarů.

 

Skupina Eli Lilly, která sídlí v americké Indianě, koncem minulého týdne oznámila, že do konce letošního roku zredukuje počet svých zaměstnanců o osm procent. To znamená, že ještě letos přijde o práci zhruba 3,5 tisíce lidí. Z toho více jak dva tisíce propuštěných budou připadat na Spojené státy.

Většina pracovních míst prý bude zrušena s tím, jak zaměstnanci budou odcházet do penze. Na jejich pracovní pozice tak nebudou najímáni noví lidé. Zbytek míst se zruší s tím, jak budou uzavřeny některé provozy.

Půl miliardy na nové léky

Eli Lilly si od těchto kroků slibuje ušetřit na nákladech kolem 500 milionů dolarů ročně (téměř 11 miliard korun). Uspořené peníze ale podle listu Financial Times farmaceutická skupina investuje zpět do firmy. Prioritou mají být investice do vývoje nových léků, což by se následně mělo projevit na růstu obratu společnosti po několikaletém období stagnace.

Loni v listopadu skupina Eli Lilly oznámila, že její nově vyvíjený lék proti Alzheimerově chorobě neobstál v klinických testech. Série špatných zpráv pokračovala letos v dubnu, kdy americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA – Food and Drug Administration) odmítl udělit léku na artritidu (Baricitinib) povolení k uvedení na trh. Eli Lilly však chce své štěstí zkusit znovu ještě před koncem ledna příštího roku.

Společnost také počítá s tím, že bude muset ještě letos utratit zhruba 1,2 miliardy dolarů navíc za nejrůznější poplatky související s vývojem léků. „Stojí před námi mnoho příležitostí. V posledních čtyřech letech jsme vyvinuli osm nových léků a další dva možná dokončíme ještě letos,“ řekl listu Financial Times šéf Eli Lilly David Ricks. „Abychom to dotáhli do úspěšného konce a rozjeli výzkum léků další generace, přicházíme s opatřeními, která naší společnosti ušetří prostředky zejména na fixních nákladech,“ dodal.

Rušení pracovních míst přichází také v souvislosti s kritikou Donalda Trumpa na adresu farmaceutických společností za to, že v posledních letech zvyšovaly ceny léků. Ty ale argumentovaly, že díky tomu budou moci zachovat pracovní místa ve Spojených státech. Eli Lily však přesune svůj provoz pro výrobu veterinárních léků z Larchwoodu do existující továrny ve Fort Dodge (oboje ve státě Iowa). Současně ale zavře svou pobočku pro výzkum a vývoj v New Jersey a v čínské Šanghaji.

Alphabet posiluje v imunoterapii

Naproti tomu společnost Alphabet, majitel Googlu, se chystá ve farmaceutickém byznysu expandovat. Prostřednictvím své divize známé jako GV (Google Ventures) patří mezi investory do kalifornského start-upu Gritstone Oncology, který bude za pomoci algoritmického softwaru vyvíjet léky proti rakovině.

Jedenáct investorů včetně Alphabetu do podniku investuje téměř sto milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Gritstone vznikl před dvěma lety a jeho cílem se stal vývoj imunoterapeutických léků. První testy imunoterapeutik byly poměrně úspěšné, ale fungovaly jen u velmi malého procenta onkologických pacientů. Jejich životy se prodloužily o měsíce, někdy i roky, přesto ale imunoterapie dosud zůstala za očekáváním, které na svém počátku vzbudila.

Zástupci Gritstonu ale věří, že počítačově vyvíjené léky za využití matematických algoritmů mohou imunoterapii výrazně pomoci. Počítače prý budou schopny vyvinout lék prakticky na míru konkrétnímu pacientovi. Podle Andrewa Allena, šéfa Gritstonu, není možné užívání imunoterapeutických léků generalizovat. „Když zjistíme, co vyhovuje jednomu pacientovi, ještě to neznamená, že jsme zjistili, co vyhovuje všem ostatním,“ uvedl pro Financial Times Andrew Allen.

Vývoj pomocí počítačů tak může známé problémy s imunoterapií zmenšit či dokonce odstranit. Výkonné stroje totiž mohou brát v potaz obrovské množství faktorů, a tak jsou schopny navrhnout lék pro každého jednoho pacienta. „Abychom to ale dokázali, potřebujeme spoustu dat,“ upozorňuje Allen s tím, že nic takového zde doposud nebylo.

Nezbývá, než potřebnou databázi vytvářet. Gritstone se může zatím opřít o „sbírku“ dat zhruba u dvou stovek lidských tumorů a analyzovat je až do úrovně jednotlivých molekul. Počítačový program je pak prý schopen prověřit účinek všech možných kombinací tumoru a podávané směsi imunoterapeutických léků.

Petr Musil