Lékaři a lékárníci se bouří proti povinnému eReceptu. Chtějí změkčit podmínky

Šéfové České lékařské komory Milan Kubek a České lékárnické komory Lubomír Chudoba včera spolu s předsedou Sdružení praktických lékařů Petrem Šonkou vystoupili na tiskové konferenci, kde vystoupili proti povinnému eReceptu. Ten by podle lékárníků měl zůstat dobrovolný přinejmenším do doby, než bude systém vyzkoušený a vychytají se případné chyby, podle lékařů by ale měla být dobrovolnost trvalá. Foto: MK

Elektronický recept nebude od 1. ledna obsahovat lékový záznam, takže oproti současnosti nenabídne nic navíc, k tomu je administrativně náročný a dosud není zcela jasné, jak postupovat v případě problémů, stěžuje si lékařská a lékárnická komora. Podle nich povinný eRecept, který začne platit za čtyři měsíce, přiměje některé lékaře zavřít praxe, zhorší dostupnost péče a v případě komplikací způsobí, že se pacienti nedostanou ke svým lékům. V některých bodech se přitom včera ke kritice přidali i poslanci sněmovního zdravotního výboru. Ministerstvo zdravotnictví totiž zatím nemá hotovou prováděcí vyhlášku, která mimo jiné nadefinuje situace, za nichž bude možné vydat recept papírový. Výbor proto vyzval ministerstvo, aby mu do 15. září předložilo alespoň návrh vyhlášky.

 

„Elektronizace musí v první řadě lékařům usnadňovat práci, aby měli více času věnovat se pacientům. Neměla by také poskytování zdravotní péče prodražit. Samozřejmostí je ochrana citlivých osobních údajů pacientů, ale i know-how nás, lékařů. Každý elektronický systém by měl být uživatelsky přátelský a srozumitelný, měl by být také vždy nepovinný a měla by být zajištěna alternativa pro případ, že systém selže. Pacient musí mít právo jakýkoliv elektronický způsob poskytování péče odmítnout, pokud v systém nemá důvěru. Ani jednu z podmínek systém elektronických receptů nesplňuje,“ říká prezident České lékařské komory Milan Kubek.

Způsob zavádění elektronického receptu kritizuje také Sdružení praktických lékařů. „Povinné zavedení eReceptu nejspíše způsobí omezení dostupnosti lékařské péče. Dělali jsme si průzkum mezi našimi členy a vychází nám, že zhruba dvě procenta praktických lékařů se chystají v souvislosti se zavedením elektronického receptu a také EET ukončit činnost k 1. lednu 2018. Možná se to nebude zdát jako vysoké číslo – jde asi o sto praktických lékařů v celé republice. Pokud si ale uvědomíme, že praktický lékař registruje asi 2000 pacientů, tak bude mít 200 tisíc pacientů problém najít si praktického lékaře. Většinou jsou to starší, přesluhující kolegové v méně atraktivních lokalitách, kam je problém dostat mladé lékaře. Celá řada dalších, zejména venkovských kolegů se také chystá kvůli eReceptu zrušit detašované pracoviště – fungují totiž tak, že mají jednu větší ordinaci v městečku a pak několik menších ve vesnicích, kam zajíždí jednou až dvakrát týdně tak, aby obsloužili seniorní pacienty s problémem dojíždět do ordinací,“ vysvětluje Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.

Praktici také poukazují na problém zajistit rychlé připojení k internetu například v horských oblastech či nutnost vlastnit kvalitní tiskárnu. Registrace do systému je navíc podle Šonky náročná, vyžaduje elektronický podpis a často asistenci odborníka, přičemž dostat certifikáty od SÚKL dnes trvá tři týdny až měsíc. „Jsme nuceni komunikovat s celou řadou elektronických aplikací, které stát dává nebo bude dávat povinně. Budeme mít certifikát pro EET, eRecept, elektronickou neschopenku, pro komunikaci s ÚZIS… Certifikát se navíc musí jednou za rok obnovovat. U nás v ordinaci, kde jsou dva zaměstnanci, máme certifikátů 12, což pro mě jako pro majitele znamená měsíčně obnovit jeden certifikát. To je plýtvání časem lékařů. Pokud nám chce stát něco dávat povinně, měl by alespoň zařídit jednotný certifikát zdravotnického pracovníka, se kterým se přihlásím ke všem aplikacím,“ konstatuje Petr Šonka. Otazník podle něj navíc zůstává nad tím, jak se budou řešit certifikáty v situaci, kdy bude v době dovolené v ordinaci záskok, případně pokud lékař pracuje ve více zdravotnických zařízeních.

Na přípravu měli lékaři čtyři roky

Celou řadu připomínek má i lékařská komora. Ta například kritizuje, že součástí povinného eReceptu není od 1. ledna lékový záznam, který by umožňoval kontrolu duplicit a interakcí, a to přesto, že za devět let stál eRecept půl miliardy. Vyloženě ji pak namíchla až dvoumilionová sankce, která lékařům hrozí za vydání papírového receptu.

Další obava komory se týká zvýšených nákladů pro pojišťovny. Dnes je totiž několik tisíc lékařů v důchodovém věku a už nepracují, ale mají právo předepisovat si léky pro vlastní potřebu. Další stovky doktorů v paraklinických oborech, například biochemici či patologové, taktéž mohou předepisovat sami pro sebe. V případě, že by s eReceptem o tuto možnost přišli, pojišťovně vzrostou náklady za vyšetření u jiného lékaře. Jak to ale vypadá, na tento aspekt ministerstvo zdravotnictví myslelo.

„Vyhláška se netýká jen situací, kdy z objektivních technických důvodů nebude možné vystavit eRecept, ale dotkli jsme se i přeshraniční péče, popřípadě lékařů, kteří podle zákona 48 předepisují sobě a svým rodinným příslušníkům, nejsou ale ve smluvním vztahu se zdravotní pojišťovnou,“ přiblížila na včerejším zdravotním výboru obsah připravované prováděcí vyhlášky Alena Tomášková, šéfka odboru farmacie na ministerstvu zdravotnictví.

Právě zmíněná vyhláška, respektive fakt, že ještě není hotová, je ovšem trnem v oku nejen lékařů a lékárníků, ale také poslanců zdravotního výboru – včetně těch, kteří elektronizaci plně podporují. Také proto poslanec Ludvík Hovorka (KDU-ČSL) navrhl problém na včerejším zasedání projednat. „Měl jsem návštěvu okresní zástupkyně okresních praktiků a lékařů pro děti a dorost. Podivovali se nad tím, že několik měsíců před účinností zákona o povinném elektronickém receptu není dostupná prováděcí vyhláška. Protestovali proti všeobecné povinnosti a tomu, že není stanoveno přechodné období, podobně jako na Slovensku. Upozorňovali, že je minimálně 15 procent lékařů, kteří nevedou elektronickou dokumentaci, takže budou pravděpodobně nuceni ukončit svou činnost, protože nebudou schopni vystavovat elektronické recepty. Upozornili, že na druhou polovinu září se připravují větší protesty těchto dvou skupin lékařů, možná se přidá i někdo ze Sdružení ambulantních specialistů,“ poukazuje Ludvík Hovorka.

Podle předsedy zdravotního výboru Rostislava Vyzuly (ANO) se ovšem o povinnosti od roku 2018 všeobecně ví přinejmenším od roku 2014, kdy došlo k posunu termínu o několik let. „Jsem přesvědčen, že kdybychom neměli mít elektronický recept, tak by to byl přechod do středověku. Je to základ elektronizace zdravotnictví, kterou potřebujeme jako sůl, a považuji za chybu, abychom to stále odkládali. V elektronizaci zdravotnictví jsme na předposledním místě v Evropě, za námi už je jen Rumunsko,“ konstatuje Vyzula.

Sám je ale znepokojen tím, že ještě není prováděcí vyhláška známa. Výbor proto včera odhlasoval, že mu má ministerstvo do 15. září předložit návrh zmíněné vyhlášky. „Na návrhu vyhlášky se pracuje, ale v tuto chvíli nejsme schopni říct, kdy bude. Byl jsem legislativním odborem ujištěn, že to bude včas,“ reaguje náměstek ministra zdravotnictví Kamal Farhan. „Potýkáme se s problémem, že zákon není zcela aktuální – byl přijat před několika lety,“ dodává Alena Tomášková.

Otazníky kolem výjimek

Důležitou součástí prováděcí vyhlášky, ohledně které, jak je patrné i z prohlášení ČLK, panují značné obavy, jsou přitom zmíněné výjimky. „Nějaké výjimky tam musí být. Ten nejtriviálnější případ je, když jedete na dovolenou a onemocní vám tam manželka, tak nebudete moct napsat ručně antibiotika. Budete někde v Krkonoších hledat počítač?“ ptá se Rostislav Vyzula. Praktičtí lékaři se zase tážou, jak mají postupovat, když budou mít návštěvní službu.

„Několikrát jsem o tom mluvil s panem ministrem a přišlo mi, že neměl chuť udělat to benevolentně. Lékaři, kteří nebudou moci předepisovat z důvodu staroby, neelektronizace či jiných, tu ale budou,“ konstatuje Leoš Heger (TOP 09).

Postup, jak se chovat v případě výpadku, už před měsícem zveřejnil lékový ústav. Jenže Česká lékárnická komora lékárníkům radí, aby se jím neřídili. „Česká lékárnická komora poctivě tři roky zasedala v pracovní skupině na ministerstvu, kde se připravovala finální podoba elektronické preskripce, protože to maximálně podporujeme. My jsme elektronizovaní skoro plně. Ale řešení, které je teď na stole a které má být povinné od 1. ledna, je z pohledu našeho i lékařů nepraktické, není dostatečně vyzkoušené a navíc potencionálně nebezpečné. Vyhláška nebude a nemůže řešit situace, kdy dojde k výpadku – to mělo být v zákoně. Postupy, které SÚKL zveřejnil před několika týdny, co mají lékárny dělat, když nepůjde úložiště, jsme odmítli, protože to nemá oporu v zákoně a lékárnám to nemůžeme doporučovat,“ řekl včera poslancům prezident komory Lubomír Chudoba.

Česká lékárnická komora přitom upozorňuje na zákon o léčivech, který říká, že zacházet s léky jinak, než je v něm uvedeno, je zakázáno, a že léky na recept lze vydat jen na základě platného lékařského předpisu. Lékařem předaný identifikátor, byť doplněný o informace o obsahu eReceptu, ovšem není platným receptem – ten zasílá lékař do centrálního úložiště, a proto na něj nelze lék v případě výpadu sítí vydat. Podle Chudoby se tak bohužel může pod 1. lednu stát, že pacient odejde z lékárny bez léku.

Lékárníci si také stěžují na řešení problémů přes call centrum. To bude těžko realizovatelné například v případě, že spadne celý systém a problém tak bude mít všech 2700 českých lékáren. Na call centrum si pak už nyní stěžují praktici s tím, že jim neposkytuje dostatečnou podporu.

Podle lékárníků se navíc s elektronickým receptem až třikrát prodlouží doba výdeje léku. Hlavně ale nebude možné opravit případné chyby například v čísle pojištěnce, jak je po telefonické dohodě v současnosti možné u listinného receptu. V eReceptu ale chyby bude moci opravit jen lékař, který ho vystavil, takže tak buď učiní distančně, nebo se pacient bude muset vrátit do ordinace. Lékárnická komora si stěžuje také na to, že pokud pacient přijde jen s identifikátorem v SMS zprávě a nastanou problémy, nebude ani možné zjistit, kdo vlastně předpis vystavil. Lékárnická komora proto navrhovala, aby průvodka eReceptu měla alespoň po přechodnou dobu jednotný formát se základními údaji, takže se pacient v případě výpadku ke svému léku dostane. Protože (jak vidno) neuspěla, chtěla alespoň na poslední chvíli v rámci novely zákona o léčivech související s transpozicí směrnice pro transfuzní službu prosadit odložení povinnosti nebo nepovinný eRecept.

„Když systém není připraven v požadované kvalitě, ať je nepovinný, nebo se dále odloží. Jedno odložení už proběhlo, takže bychom asi zase byli v nebezpečí, že se za rok, dva, tři nic neodpracuje, takže jsme dospěli k názoru, že by bylo dobré, aby systém nastartoval jako nepovinný,“ dodává Chudoba. Podle něj však zmíněná novela teď na programu ve sněmovně není. Poslední šance na legislativní ošetření tak spočívá v iniciativě vznikající na půdě Senátu s tím, že by nová sněmovna musela úpravu urychleně schválit. Podle Petra Šonky je ovšem možné svízelnou situaci řešit právě zmíněnou prováděcí vyhláškou.

Michaela Koubová