Nadešel čas srovnat úhrady mezi ambulantní a nemocniční péčí

Nemocnice jsou v úhradách preferovány. Politici připouštějí, že je třeba to změnit a že nelze ambulantní sektor mimo nemocnic nadále znevýhodňovat. Další šancí, kdy lze slova přeměnit na činy, bude úhradová vyhláška pro rok 2019. Foto: Koláž ZD

 

Ambulantní specialisté, kteří pracují mimo nemocnic, mají v příštím roce dostat podle aktuálně finalizované úhradové vyhlášky méně peněz. Jejich příjmy totiž porostou pouze o 1,5 procenta roku 2016. Naopak nemocniční ambulance čeká zhruba stejný růst jako lůžková zařízení, tedy o 12,4 procenta oproti roku 2016. Sdružení ambulantních specialistů už chystá stížnost k Evropské komisi na nedovolenou veřejnou podporu. Jak se na spravedlnost úhrad mezi ambulancemi a nemocnicemi dívají politici, zdravotničtí experti svých stran, kteří se ucházejí o přízeň voličů v nadcházejících volbách do poslanecké sněmovny? Na to jsme se mj. ptali u Kulatého stolu Zdravotnického deníku. Přesto, že politici mají pochopení pro dosavadní navyšování příjmů nemocnic, uvědomují si, že nadále nebude možné znevýhodňovat ambulance v úhradách za situace, kdy se velká část moderní medicíny přesouvá od nemocniční k ambulantní péči.  Je čas na změnu, připouštějí. Nejbližší možnost jí provést skýtá úhradová vyhláška pro rok 2019.

 

Poradce ministra financí Adam Vojtěch z hnutí ANO je prý sám zvědavý jak podnět českých ambulantních lékařů Evropská komise posoudí. „Musíme prospektivně více podporovat ambulantní řešení léčby, případně jednodenní chirurgie. Podle zpráv Evropské komise, které chodí každý rok i na ministerstvo zdravotnictví, je nám vyčítán větší důraz na in patient care místo out patient, tedy ambulantní řešení. Stále využíváme příliš hospitalizací, které často nejsou plně účelné, což vidíme i na datech zdravotních pojišťoven. Myslím si, že úhradami jde motivovat poskytovatele péče včetně nemocnic, aby vytvářely oddělení jednodenní chirurgie a snažily se systém zefektivnit. Pokud k tomu je nástroj, jako je úhradová vyhláška, je na ministerstvu zdravotnictví, aby to akcentovalo, protože tak fungují všechny moderní systémy zdravotnictví na západ od nás,“ uvedl u Kulatého stolu ZD Adam Vojtěch.

Ambulantních specialistů se zastává i část opozice. „Je nepochybně pravda, že v řadě úhradových vyhlášek z poslední doby jsou nemocnice zvýhodněny mnohem více a nárůst je tam dramaticky vyšší než u ambulancí. Je také pravda, že se stejná péče v nemocničních ambulancích platí mnohem víc než v soukromých. Chápu, že tu jsou obrazy o přepracovaných nemocničních lékařích a ambulantních specialistech, kteří jsou ve dvě doma a jezdí novým modelem Mercedesu, ale mně to tak nepřijde. Navíc mi přijde, že současná vláda ambulantním specialistům, praktikům a podobně nakládá podobně jako řadě dalších živnostníků. Rezervy v tom, jak by mohla být vstřícná vůči ambulantním specialistům, jsou,“ řekl Jan Klusáček, poradce předsedy ODS.

„Nemáme statistický nástroj, který by umožnil posoudit, jaký objem práce se udělá v ambulancích v nemocnicích a privátní sféře. Pragmaticky musím říct, že objem práce ukazuje pracovní trh – který doktor má šanci utéct z ambulance do nemocnice, okamžitě uteče. Život je tam daleko jednodušší. Objektivizovat to ale jiným způsobem ale momentálně nejde a je to chyba našeho zdravotnického systému,“ poukázal exministr zdravotnictví a místopředseda TOP 09 Leoš Heger, sám bývalý dlouholetý ředitel fakultní nemocnic v Hradci Králové. Podle Hegera je proto třeba kultivovat DRG a seznam výkonů. „Druhý argument, který pro nemocnice hraje, je, že veškerý technologický rozvoj, který je velmi překotný, se realizuje v první řadě v nemocnicích,“ dodal.

Náměstek: Oceňme nejlepší

Klíčový muž přípravy současné i budoucí úhradové vyhlášky, náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní pojištění a zástupce KDU-ČSL Tom Philipp ovšem připouští, že by se měl dosavadní přístup k ambulancím změnit. U kulatého stolu vysvětlit, proč byly dosud favorizovány nemocnice.

„Někdo se může domnívat, že jsou v posledních letech úhradovými vyhláškami preferována lůžková zdravotnická zařízení, což je bezesporu pravda. Podívejme se ale na roky předtím – není to tak, že tehdy byli výrazně přepláceni ambulantní specialisté, praktičtí lékaři a tak dále? Není to tak, že kdybychom tento krok neudělali, tak bychom možná dnes bojovali s dalším Děkujeme, odcházíme a byli bychom ve velmi složité situaci, kdy by v době ekonomického růstu zdravotníci, jak říká Česká lékařská komora, hlasovali nohama a odcházeli do Německa či Anglie nebo by se snažili dostat do mimonemocniční sféry? Neviděl jsem ještě doktora, který by šel pracovat z terénu zpátky do nemocnice – každý chce z nemocnice ven. Může to mít spoustu různých důvodů a jeden z nich je tabulka, která po 35 letech v 16. třídě končí 50 tisíci hrubého, i když samozřejmě dostane i něco navíc. Přiznejme si, že za takový příjem v terénu pracuje málokdo,“ prohlásil Tom Philipp.

I podle něj už by ale trend protěžování nemocnic plošným navyšováním platů a mezd měl pomalu končit. „Už je čas zamyslet se nad tím, jestli jsou plošná opatření třeba a zda by to nebylo možné to nějak individualizovat. Sám jsem založen poměrně pravicově a určitě i KDU tak diskutuje, je lépe ocenit individuálně ty nejlepší. Myslím, že v tuto chvíli nastal čas, aby se to dělalo jiným způsobem, ale vzhledem k tristní situaci, která byla v nemocnicích, tak je oprávněné, že se to dělalo tímto způsobem“ shrnul Philipp.

Takže by mělo být i nastavení poměrů mezi nemocniční a ambulantní sférou jiné, zeptal se moderátor Kulatého stolu. „Ano, je už na to čas,“ odpověděl náměstek.

-red-