Soukromé ambulance si stěžují na zmrazení úhrad, zbytečnou administrativu i povinné eRecepty

Koalice soukromých lékařů s úřadováním končící vlády příliš spokojena nebyla. Vyzývá proto občany, aby volili politiky, kteří zajistí ve zdravotnictví lepší podmínky. Zleva prezident České stomatologické komory Pavel Chrz, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová, šéf Sdružení praktických lékařů Petr Šonka a předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. Foto: MK

Za poslední čtyři roky pro nás nic dobrého – tak by se dalo shrnout poselství včerejší tiskové konference uspořádané Koalicí soukromých lékařů. Ta proto vyzývá občany, aby volili politiky, kteří přestanou finančně protěžovat nemocnice, nebudou ambulantním lékařům vymýšlet nové administrativní povinnosti a zastaví „násilnou elektronizaci českého zdravotnictví“. Dětští i dospělí praktici, stomatologové i ambulantní specialisté si zároveň stěžují, že za současných podmínek, kdy již několik let stagnují úhrady, nejsou schopni konkurovat protěžovaným ambulancím v nemocnicích. Ambulantní specialisté se už přitom rozhodli, že si na věc budou stěžovat u Evropské komise.

 

„Ambulantní péče v České republice nefunguje dobře, nemá dobré podmínky pro svou práci a nebál bych se říci, že mele z posledního. Pokud se něco zásadního nezmění, budeme v příštích letech svědky postupného rozkladu sítě ambulantní péče. Už dnes vidíme, že na některých méně atraktivních místech ČR, kde skončí stomatolog, dětský praktický lékař nebo praktický lékař pro dospělé, není kým ho nahradit. Obáváme se, že se problém bude prohlubovat. Příčinou je přehlížení ambulantní péče ze strany českého státu a ministerstva zdravotnictví. Problémy jsou bagatelizovány a nehledají se řešení. Skoro to vypadá, jako by se české zdravotnictví týkalo pouze nemocnic,“ poukazuje mluvčí Koalice soukromých lékařů a šéf Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. „Jakákoliv legislativa, která vznikla za poslední čtyři roky, nám ztěžuje život a přináší spoustu administrativní zátěže, takže ubírá čas na pacienta a komplikuje výkon lékařského povolání,“ dodává. Jako příklad uvádí povinnost mít ke všem prostředkům včetně teploměrů český návod, jinak hrozí i mnohatisícová sankce – a to i ve chvíli, kdy jde o lékaře ze Slovenska, který má návody psané slovensky.

Koalice zároveň upozorňuje, že úhrady v ambulantním sektoru již několik let stagnují a nejinak tomu bude i v příštím roce, kdy má v systému přibýt 15 miliard. Podle údajů, které představila minulý čtvrtek na sněmovním podvýboru pro ekonomiku ve zdravotnictví, zdravotní pojištění a lékovou politiku šéfka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním na ministerstvu zdravotnictví Helena Rögnerová, mají jít do všech ambulancí oproti letošku navíc dvě miliardy. Kapitační platby praktiků zůstanou zřejmě stejné, mírně mohou být navýšeny výkonové složky. Ambulantní specialisté by pak měli mít 1,5 procentní nárůst roku 2016, což je de facto nejméně ze všech segmentů. Podrobněji jsme o prvním návrhu úhradové vyhlášky, která se ovšem ještě může změnit, psali zde.

„Pro ambulantní sektor to má fatální důsledky a je tu obrovský vnitřní dluh. Prostředky, které dnes do ambulantní péče proudí, stačí na to, abychom se udrželi při životě a praxe fungovaly, ale nepřinášejí žádnou možnost se rozvíjet a přinášet pacientům další služby. Vnitřní dluh je i personální – nejsme schopni ekonomicky konkurovat nabídkám nemocnic, máme tedy problém sehnat lékaře i zdravotní sestry,“ říká Šonka.

Odměny nižší než v nemocnicích

Podle šéfa Sdružení ambulantních specialistů Zorjana Jojka přitom ÚZIS odhaduje pokles počtu lékařů do roku 2020 o 1200, z toho dvě třetiny mají chybět v ambulancích. Přitom rozložení lékařů v nemocnicích a ambulancích je 50 na 50. „Proč s tím ministerstvo nic nedělá? Místo toho dává do nemocnic stále více a více. V roce 2006 dávalo něco málo před 50 procent prostředků ze zdravotního pojištění do nemocnic, dnes je to bezmála 54 procent. A co se změnilo? Nic zásadního, nemocnice si stále stěžují na finanční nedostatky,“ konstatuje Jojko.

Ten také poukazuje na velký rozdíl mezi soukromými a nemocničními ambulancemi. V letošním roce dostaly ambulance v nemocnicích devět procent navíc, zatímco soukromníci tři procenta. A jak bylo naznačeno výše, v příštím roce bude dost možná rozdíl ještě větší – ministerstvo chce totiž nemocničním ambulancím navýšit podobně jako lůžkové péči o 12,4 procenta roku oproti 2016. „Posuzujeme to jako odlišné segmenty péče. Úhradovou vyhláškou jsme nuceni reagovat na situaci, kdy jsou velké stížnosti, že se přesouvá řada ošetření od ambulantních specialistů do nemocnic. Ambulantní specialisté zavřou a od určité doby chodí všichni do nemocnic. V ambulancích v nemocnicích se tak ošetřuje mnohem větší procento pacientů, než by tam normálně příslušelo,“ vysvětlila podvýboru Helena Rögnerová. „Ambulance specialistů v terénu a nemocnicích jsou nebe a dudy. Nemocnice poskytuje péči, která není v terénu zajištěna v pátek od tří hodin či o víkendu, a to mimo jiné proto, že jsou specialisté regulováni. Proč by tedy vykazovali zbytečné body,“ dodal k tomu Petr Fiala, místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic.

Ambulantní specialisté si ale nechtějí tuto nespravedlnost nechat líbit. „Rozdíl je tak velký, že i Úřad na ochranu hospodářské soutěže uznal, že vzniká naléhavé podezření, že došlo k nedovolené veřejné podpoře, a doporučil nám, abychom se obrátili s podnětem na Evropskou komisi. To v každém případě učiníme,“ říká Zorjan Jojko. Podle něj byla dle dat ÚZIS z roku 2015 mzda lékaře v nestátní ambulanci 72 procent platu lékaře ve státní ordinaci, u sester pak šlo o 68 procent. „Obsah činností je přitom velmi podobný,“ dodává Jojko. Zároveň vyvrací, že by v uplynulých letech došlo v segmentu k desetiprocentnímu nárůstu, jak v posledních měsících tvrdí ministerstvo. „Číslo jsme podrobili analýze a mohu se vší odpovědností říct, že to není pravda, žádný takový nárůst nebyl. Jediné vysvětlení je, že mezi těmito lety muselo dojít ke změně struktury segmentu ve výpočtových mechanismech pojišťoven. Bohužel se číslo promítá do úvah ministerstva v roce 2018,“ reaguje Jojko.

Zájem o studium PLDD klesl

Koalice se také přidává k protestu ohledně eReceptů, s nímž minulý týden vystoupila Český lékařská i lékárnická komora (více zde). „Klasický praktický zubní lékař napíše čtyři až pět receptů za měsíc, a to na antibiotika nebo analgetika. Kvůli tomu si musí pořídit poměrně náročné technické i softwarové vybavení,“ uvádí prezident České stomatologické komory Pavel Chrz.

K tomu se přidává ještě EET. „Většina ambulantních specialistů má v této oblasti příjmy zhruba ve výši dvou procent svého obratu. Jsou i ambulance, které mají tento obrat kolem 500 korun za rok. Jedná se obvykle o administrativní a preventivní výkony či péči o cizince. Pokud nebudeme od povinnosti osvobozeni, nezbyde kolegům, než buď přestat tento typ péče poskytovat, nebo řádově, a to ve stovkách procent, zdražit, aby se jim registrace vyplatila,“ přibližuje Jojko. Připomínky kvitují také stomatologové. „V zubním lékařství se sice točí mnohem více peněz než u kolegů, jsem ale přesvědčen, že zdravotnictví zrovna není oborem, který by příjmy rozhýbal státní hospodářství,“ domnívá se Pavel Chrz.

Výsledkem výše uvedených opatření platných od příštího roku jsou tak podle koalice další končící lékaři. „Podle našeho průzkumu to vede k tomu, že téměř deset procent praktických dětských lékařů zvažuje, že zavře své ordinace. Už nyní dochází a bude docházet k zavírání detašovaných pracovišť, tedy ordinací na vesnicích, kam jezdí lékař jednou, dvakrát do týdne,“ zdůrazňuje Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost. Připomeňme, že dětští praktici jsou vůbec nejstarší skupinou lékařů. V roce 2013 byl podle dat ÚZIS jejich věkový průměr 56 let a medián 57 let.

Podle prvních zpráv to přitom nevypadá, že by situaci měla zlepšit novela zákona 95/2004 o postgraduálním vzdělávání lékařů, která spojila nemocniční pediatry a dětské praktiky v jeden základní obor. „Ministerstvo zdravotnictví i některé další subjekty v posledních letech neudělaly nic na podporu dětské primární péče. Obáváme se, že v dalších pěti letech se nedostatek dětských praktiků bude prohlubovat. Novelou zákona o vzdělávání mělo dojít k výrazné redukci oborů, ale bohužel byl zrušen pouze náš obor, ve kterém pracují dva tisíce lékařů. V minulém týdnu se sám ministr angažoval u poslanců, aby nedošlo ke znovuzavedení našeho oboru mezi základní obory. Poslanci ČSSD a Ano tak všichni hlasovali proti. Je to nelogické zejména proto, že ve volebním programu hnutí Ano je podpora primární péče. A důsledky vidíme už nyní. Již letos je více než sedminásobný pokles zájmu o praktické lékařství pro děti a dorost a je i pokles zájemců o atestaci, kteří už se v oboru PLDD vzdělávají. Celý problém je potencován tím, že není vyřešeno financování rezidenčních míst včetně nového oboru pediatrie,“ uvádí Ilona Hülleová.

Také zubaři se obávají toho, že než aby si pořizovali vybavení a softwary k EET a eReceptům, zavřou raději někteří starší kolegové krám. „Už s tím zkušenosti máme. Před zhruba deseti, dvanácti roky, kdy byla zavedena povinnost odlučovačů amalgámu, což znamenalo investice, zanikly drobné stomatologické ordinace a pobočky ordinací na vesnicích, kde už se nikdy neobnovily. V okamžiku, kdy bude tato administrativní zátěž uvedena do praxe, skončí i ordinace, které by jinak ještě nějaký čas fungovaly,“ dodává Chrz.

Michaela Koubová