V systému bude příští rok 15 miliard navíc. Mimonemocniční ambulance ale dostanou minimum

Jak se dalo čekat, nejvíce si v příštím roce polepší nemocnice. Ty dostanou na navýšení platů a mezd majoritní část z 15 miliard, které budou v příštím roce v systému navíc. Foto: koláž ZD

Úhradová vyhláška pro příští rok rozdělí o jednu až dvě miliardy více, než se původně předpokládalo. Důvodem jsou příznivé ekonomické predikce pro příští rok. Oproti letošnímu roku by tak mělo být v systému o 15 miliard navíc, majoritní část z této částky přitom půjde na navýšení platů v nemocnicích. Ekonomická situace tak ministerstvu trochu ulehčila v náročném úkolu napsat vyhlášku vyrovnaně a zároveň dostát řadě politických slibů, které peníze navíc rozdělily dopředu. Nástřel vyhlášky představila ve čtvrtek na sněmovním podvýboru pro ekonomiku ve zdravotnictví, zdravotní pojištění a lékovou politiku šéfka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním na ministerstvu zdravotnictví Helena Rögnerová. Dnes Zdravotnický deník přináší přehled, jak má vyhláška upravit péči v ambulancích a dalších segmentech kromě lůžkové péče, které se budeme věnovat tento týden v dalším článku.

 

„Máme poměrně solidní odhad výběru pojistného, který by se měl v příštím roce zvýšit o 15 miliard,“ konstatuje Helena Rögnerová s tím, že východiskem byly červencové predikce a na odhadech je shoda i se zdravotními pojišťovnami. Ještě v podkladech na červencovou tripartitu přitom ministerstvo počítalo se zvýšením výběru pojistného o deset miliard plus navýšení plateb za státní pojištěnce o 3,5 miliardy, celkem se tedy kalkulovalo se zhruba 13 až 14 miliardami navíc. Za nárůst oproti letošku o 5,3 procenta přitom vděčíme hlavně výběru pojistného od zaměstnanců, OSVČ a dalších, kteří ve výsledku pošlou do systému podle aktuálních prognóz o 11,5 miliardy navíc.

Priority, kterých se tvůrci při psaní úhradové vyhlášky pro příští rok drželi, se týkaly navýšení platů a mezd, dále kontinuity s předchozími vyhláškami tak, aby změny byly spíše technického charakteru, ale základ zůstal stejný, a do třetice snahy o postupné odstraňování historických nespravedlností ve smyslu narovnávání sazeb. Ministerstvo chce také zabránit segmentaci, tedy rozpadu na mnoho skupin se speciálními úhradami, na který se stěžovaly hlavně nemocnice.

Jak mají být peníze navíc rozděleny? Na navýšení platů a mezd v akutní lůžkové péči včetně ambulancí ministerstvo počítá 7,2 miliardy, na následnou péči pak půjde o 1,3 miliardy navíc. Navýšení příplatku na směnnost sester na dva tisíce korun spolkne přinejmenším 1,7 miliardy, na centrovou léčbu půjde miliarda navíc a snížení ochranného limitu na léky pro děti a seniory si vyžádá půl miliardy. Na ambulantní segmenty se pak počítá s nárůstem dvě miliardy a ostatní segmenty typu záchranka, doprava, léky na recept či zdravotnické prostředky dostanou navíc 1,3 miliardy.

Připomeňme, že se letos podařilo uzavřít jen minimum dohod jednotlivých segmentů se zdravotními pojišťovnami. Domluvili se pouze stomatologové, ambulantní gynekologové a parciální dohoda padla u zobrazovacích metod. Ambulantní gynekologové tak dostanou dvouprocentní navýšení oproti roku 2016 (nad rámec je očkování dívek proti HPV), na stejném navýšení se domluvily i zobrazovací metody. „Prakticky je to minimální růst oproti roku 2017,“ dodává k tomu Helena Rögnerová. Stomatologie bude mít nový výkon ošetření zubního kazu u dětí do 15 let, těhotných a kojících žen, který je daný evropským nařízením zákazu užívání amalgámu u vybraných skupin od 1. srpna příštího roku. Úhrada nového výkonu má být dle dohody stanovena na 495 korun, možná ale ještě dozná úprav (o dohodě jsme psali také zde).

O požadavcích většiny segmentů, kterým se nepodařilo se dohodnout, jsme už v ZD podrobně informovali. „Nedohody byly trochu způsobeny velkým očekáváním naplnění politických zadání a příslibů, takže pojišťovny v dohodovacím řízení měly jen malou vstřícnost k navyšování. Tím pádem nebyla ochota se dohodnout,“ konstatuje Rögnerová.

Nemocniční ambulance si polepší, ostatní moc ne

Podívejme se nyní blíže na ambulantní segmenty. Praktičtí lékaři si zřejmě nepolepší, co se týče kapitační platby. Podle ministerstva by případné navýšení mělo směřovat spíše do výkonové složky, zatím ale není definitivně jasno. Zřejmě pak také dostanou 1,70 koruny za každý eRecept, který vydají. Kompenzací za eRecept se pak možná dočkají také lékárny (o požadavcích lékárníků, které byly podstatně rozsáhlejší, jsme psali zde).

Zřejmě nejhůř to zatím vypadá pro ambulantní specialisty. Ti mají mít růst 1,5 procenta roku 2016, pouze psychiatrická péče zůstává hrazena výkonově bez limitu. O požadavcích segmentu si můžete přečíst zde.

Fyzioterapeuti se dočkají úhrady nad rámec maximální úhrady u mimořádně nákladných pojištěnců s polytraumaty nebo po dětské mozkové obrně. Vzorec tak má být podobný jako u ambulantních specialistů. Ministerstvo tak zohlednilo požadavek fyzioterapeutů, o němž si více můžete přečíst zde.

Laboratorní komplement čeká zřejmě zhruba dvouprocentního navýšení roku 2016, ani zde ale hodnoty ještě nejsou dopočítány. O průběhu dohodovacího řízení v tomto segmentu více zde.

Podstatně jiná je situace v nemocničních ambulancích. Ty totiž čeká růst o 12,4 procenta oproti roku 2016, tedy v průměru stejně jako v lůžkové péči. Produkci přitom bude možné podobně jako v minulosti přelévat z akutní péče do ambulancí; jedinou výjimkou je komplement, který je dle Rögnerové generovatelný. Nemocnice, která má například problémy s nedostatkem sester, má díky tomu možnost ukončovat léčbu na lůžku a zvát si místo toho pacienty do ambulancí na kontroly. Nadprodukce od 104 do 114 procent pak bude v tomto segmentu hrazena ze 75 procent, opět ale s výjimkou komplementu.

Proč jsou úhrady v nemocničních a ostatních ambulancích nastaveny jinak? „Posuzujeme to jako odlišné segmenty péče. Úhradovou vyhláškou jsme nuceni reagovat na situaci, kdy jsou velké stížnosti, že se přesouvá řada ošetření od ambulantních specialistů do nemocnic. Ambulantní specialisté zavřou a od určité doby chodí všichni do nemocnic. V ambulancích v nemocnicích se tak ošetřuje mnohem větší procento pacientů, než by tam normálně příslušelo,“ vysvětluje Helena Rögnerová s tím, že by se navíc i z výše zmíněného důvodu přelévání pacientů těžko nemocniční ambulance od úhrad nemocniční péče ořízly. Segment ambulantních specialistů k tomu dle Rögnerové vykázal loni nárůst přes deset procent. Stále ovšem není jasné, čím je tento nárůst dán – může totiž jít například o jednorázové vlivy například v podobě protonového centra a ne o to, že by si jednotliví lékaři vydělali více.

Záchranky, doprava i domácí péče budou zklamány

Co se týče zbylých segmentů mimo lůžkové péče, záchranka by měla dostat finance potřebné na navýšení platů. Podle ministerstva půjde zhruba o dva haléře, tedy stejně jako v letošním roce. Zdravotnická dopravní služba se snad dočká mírného navýšení hodnoty bodu z 0,81 na 0,83 koruny, eventuálně z 0,96 na 1 korunu u nepřetržitého provozu. Ani jeden segment tak zřejmě nebude příliš spokojen, protože požadavky obou byly podstatně větší, více zde.

Alespoň částečně byly zahrnuty návrhy, které se týkají domácí péče (více zde). Zdravotní sestry v domácí péči pečující o pacienta v terminálním stavu tak budou hrazeny dle seznamu výkonů s tím, že budou mít výjimku z regulace. Malý počet pojištěnců pak taktéž bude hrazen výkonově bez limitace. Z limitu půjde vyjmout i péči poskytnutou v noci. Celkový růst ovšem bude podobně jako u ambulantních segmentů dvě procenta roku 2016, takže nebude na navyšování mezd a platů – a to pro segment sužovaný nedostatkem sester není dobrá zpráva.

Novinkou by v příštím roce měly být ještě dva výkony mobilních hospiců, o kterých jsme více psali zde.

Ještě jednou zdůrazněme, že jde o první návrh vyhlášky, který byl zatím jednou konzultován s ministrem zdravotnictví. Některé parametry tak zřejmě ještě dočkají změn. „Nepočítáme ale, že by došlo k průlomovému navýšení, protože prostředky jsou prakticky rozebrány,“ dodává Rögnerová.

Úhradová vyhláška musí vyjít do konce října, takže v druhé polovině září bude spojené pětidenní připomínkové řízení. Během října by pak mělo probíhat vypořádání připomínek a následně bude materiál zaslán na legislativní radu vlády.

Michaela Koubová