Kuřákům je třeba nabídnout alternativu, shodují se vládní i opoziční politici

Politici chtějí přejít od restrikcí k pomoci, tedy prosazovat koncept snížení zdravotních rizik kuřáků, což znamená usnadnit jim přechod na nové produkty, v nichž je tabák pouze zahříván a nehoří. Foto: Pixabay

 

Silným zdravotnickým tématem uplynulého volebního období, na kterém velmi záleželo  současné dosluhující vládě, bylo omezení kouření ve veřejných prostorách. S čím novým chtějí v této oblasti přijít politici, kteří se ucházejí o hlasy voličů pro další volební období? Na to jsme se ptali (kromě mnoha jiných otázek z jiných oblastí) u Kulatého stolu Zdravotnického deníku nazvaném Jak dál rozvíjet české zdravotnictví a co slibují politické strany před volbami? Několikrát v diskusi zaznělo, že restrikce nestačí a že je třeba pomoci lidem, konkrétně kuřákům, kteří se neúspěšně znovu a znovu pokouší přestat. Některé strany již do svých programů zakotvily tzv. koncept snižování rizika a jejich zástupci u kulatého stolu se k němu přihlásili.

 

Česko se nachází v situaci, kdy stále kouří téměř třetina populace. Podle sociologického výzkumu Státního zdravotního ústavu v roce 2016 vzrostl oproti roku 2015 počet kuřáků o 4,5 procentního bodu. Tři politické strany ve svých volebních programech již zareagovaly na zatím neúspěšné pokusy o snižování počtu kuřáků novou strategií. Inspiraci našly v zahraničí a hlásí se tak ke konceptu tzv. snižování rizika (harm reduction). Ten znamená pomoci kuřákům, kteří by stejně nepřestali kouřit, aby přešli na používání výrobků, jež neprodukují jedovaté látky, vznikající při hoření. Nové tzv. inovativní výrobky využívají princip zahřívání a tudíž mohou snižovat riziko poškození zdraví, k němuž by jinak došlo kouřením klasických cigaret.

Zdá se, že představy o snižování rizika, si dobře promysleli v opoziční ODS. „Prosadíme programy snižující zdravotní rizika a zavádějící inovativní výrobky v boji proti kouření,“ píše se stručně v programu této strany. U kulatého stolu  tezi  rozvedl Jan Klusáček, poradce předsedy ODS. „Chceme se soustředit na tři oblasti. Ta první je taková negativní – nezvyšovat žádnou regulaci. To znamená nezvyšovat regulaci inovativních výrobků v oblasti zakazování kouření v restauracích – tudy cesta určitě nevede. Kudy ale vede, je daňová diference, tzn. aby výše daňové zátěže skutečně odrážela to, že jsou tyto výrobky prospěšné v odvykání kouření. Skutečně se nedá očekávat, že by se člověk po mnoha letech silného kuřáckého návyku prostě rozhodl, odhodil cigarety a už se jich nikdy nedotkl. Četl jsem někde statistiku, že průměrný kuřák se pokouší přestat kouřit asi 30x za život. A třetí oblastí je propojení se zdravotními pojišťovnami a jejich preventivními programy, kde součástí může být i nějaká podpora a eventuálně i bonifikace za využívání harm reduction nástrojů,“ míní politik z ODS.

„V KDU- ČSL vnímáme koncept snižování rizika jako účinný způsob, jak pomoci kuřákům. Z tohoto důvodu jsme jej taktéž reflektovali v našem širším volebním programu,“ prohlásil již před časem místopředseda této vládní strany Jan Bartošek, K jeho slovům se hlásil u kulatého stolu i jeho stranický kolega a náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní pojištění Tom Philipp. „Je to tam zmíněno a samozřejmě v myslích to máme. Sebepoškozování občanů je nežádoucí. Není úplně možné k tomu přistupovat restriktivně. Je tu opravdu potřeba především preventivních programů, edukace a tak,“ uvedl a upozornil, že účelem zákona o návykových látkách nebyla restrikce, ale ochrana nekuřáků. „To je myslím zásadní nepochopení mnohých. Tady jde o to, že je třeba chránit nekuřáky, aby nebyli vystaveni expozici dýmu, nebo kouře. A to bohužel jinak, než nějakým omezením, tzn. restrikcí, nejde,“ vysvětlil Philipp.

Sociální demokraté si snižování škodlivosti explicitně vložili do programu, konkrétně do programu pražské ČSSD. „Inspirujeme se v USA nebo ve Velké Británii, kde k čím dál přísnější regulaci papírových cigaret stát dává lidem možnost inovativních cest, jak užívat nikotin bez zbytečného poškozování jejich zdraví. Moderní trend – takzvaný princip snížené škodlivosti – budeme aplikovat i v ČR,“ píše se v něm. „My nechceme cílit jen na restrikci, ale chceme pomoci lidem, kteří už se dostali do určitého stupně závislosti,“ zdůraznila u kulatého stolu ZD náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová s tím, že má na mysli i podporu adiktologických služeb, odvykacích programů a zejména pak programů cílených na děti. „Protože i ze zprávy SZÚ vyšlo, že jsou čísla skutečně alarmující. Okolo 35 %,“ řekla Arnoštová. Náměstkyně se domnívá, že nové produkty bude potřebné upravit v zákonech.
S podporou konceptu snižování rizika kouření souhlasí i Adam Vojtěch za hnutí ANO. „Určitě souhlasím, že nemůže být jen restrikce. Musí být i pomoc lidem. Existují tu centra pro odvykání tabáku, nestorka paní prof. Králíková atd., to bychom měli podporovat,“ uvedl Vojtěch, který je jinak také poradcem ministra financí.  „Na druhou stranu bych se zatím vyvaroval nějakých hodnocení tzv. protikuřáckého zákona, protože zákaz kouření v restauracích a jiných veřejných prostorách platí velmi krátce. Když se podíváme například na výsledky ve Velké Británii, zákon s podobným zákazem platí deset let a výsledky jsou zjevné. Ať už je to z hlediska počtu kuřáků, nebo incidence chorob spojených s kouřením apod. Nechme ten zákon uležet a vyhodnocujme ty jeho důsledky až s nějakým časovým odstupem,“ navrhuje Vojtěch. Na přímou otázku moderátora, zda by podpořil koncept snižování rizika kouření, pak odpověděl:  „Určitě, tomu se nebráním.“
„My v programu máme na prvním místě prevenci, ale není nějak rozvedena do konkrétních podob. Já osobně jsem přesvědčený, že v celé preventivní sféře má největší potenciál zvýšení fyzické aktivity národa a výchovy k takovému stylu života,“ vyjádřil se za TOP 09 exministr zdravotnictví Leoš Heger.

„KSČM je v těchto otázkách velmi rozpolcená a nemáme jednotný přístup k problematice ani k zákonu o návykových látkách. Nicméně já osobně jsem ho podpořila a myslím si, že je lepší vůbec nezačít kouřit, než pak řešit problémy s kuřáky. Jsem také přesvědčena o tom, že tu máme 30% kuřáků, tudíž 70% nekuřáků, tzn., že je třeba ochránit právě je. A důležitá věc je skutečně prevence a podpora adiktologických služeb. Tady máme také ještě velké rezervy,“ vysvětlila u kulatého stolu poslankyně za KSČM Soňa Marková.
Zástupce Pirátské strany Zdeněk Hřib v diskusi zpochybnil přínos zákona. Podle něj počet kuřáků trvale klesal bez ohledu na legislativu a ve státech, kde platí podobná legislativa delší dobu, se nezměnil. Myslí si, že zákon přesahuje deklarovaný záměr chránit zaměstnance provozů, kde se kouřilo. „Podle mě kuřárny, kde to bylo bez obsluhy, nebo že si to pan hospodský na vesnici určí sám, když nemá zaměstnance, by bylo úplně bez problémů a nikomu by to nevadilo,“ myslí si Zdeněk Hřib.

-red-