Lékárnici nejsou jednotní, zda eRecepty zkomplikují výdej léků

Zatímco někteří lékárníci se bojí, že kvůli elektronickému receptu jim výdej předepsaných medikamentů zabere více času, jiní si od novinky slibují úsporu času i nákladů. Foto: Vimeo

Majitelé tuzemských lékáren nemají jednotný názor na to, zda lednové spuštění elektronických receptů zkomplikuje provoz lékáren. Zatímco někteří lékárníci včera na kongresu Pharma Profit v Olomouci upozornili, že kvůli elektronickému receptu jim výdej předepsaných medikamentů zabere více času, jiní si od novinky slibují úsporu času i nákladů.

 

Elektronický recept bude moci být od ledna pacientovi vystaven na papírovou průvodku, zasláním SMS zprávy na mobilní telefon, e-mailem či pomocí aplikace pro mobilní telefon.

„Pokud přijde pacient se šesti kódy, tak jsem v koncích. Budu si muset dotisknout papírové průvodky nebo chodit s tabletem,“ řekl Martin Šimíček z lékárny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Podle něj je také otázkou, jak rychle bude fungovat komunikace s centrálním úložištěm elektronických receptů.

Šimíček míní, že lékárníci se při hledání předepsaných léků v regálech a zásuvkách neobejdou bez receptu vytištěného na papír. „Pokud potřebuji otevřít šuplík a vytáhnout z něj šest krabiček, tak s tabletem to neudělám,“ podotkl Šimíček. Podle něj hrozí, že lékárníci kvůli delšímu hledání a výdeji léku budou mít méně času na diskusi s pacienty o tom, jak mají přípravky správně užívat.

Prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba uvedl, že chystaný systém až třikrát prodlouží administrativu při výdeji léků. V případě chyby na receptu bude muset lékař vystavit nový. Filip Debef, který provozuje lékárny Cyrmex, na konferenci ale upozornil, že tuzemské lékárenství z pohledu elektronizace výrazně zaostává. „V řadě oborů je zcela normální, že se s tabletem pracuje aktivně,“ uvedl Debef. Elektronické recepty podle něj nebude problém načíst do tabletu a s jeho pomocí pak léky najít a vydat.

Debef upozornil, že praktičtí lékaři díky e-receptu dostanou zpětnou informaci, zda si pacient předepsaný lék opravdu vyzvedl. Díky elektronickému receptu podle něj odpadne pracná příprava papírového vyúčtování, které lékárny pravidelně posílají pojišťovnám. „Dělat se to bude elektronicky,“ řekl.

V Česku se ročně vydá zhruba 74 milionů receptů, z toho jen 250.000 jich má elektronickou formu, řekl předseda Asociace velkodistributorů léčiv Michal Krejsta. Míní, že elektronický recept přinese značné finanční úspory, jelikož zhruba čtvrtina receptů nyní není spotřebována a 450.000 receptů je padělaných.

Podle Kamila Rösslera ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv je chystaný systém dimenzován na 140 milionů e-receptů ročně, takže jeho provoz by měl být hladký. Praktická lékařka Dana Moravčíková z Olomouce ale upozornila, že stále chybí prováděcí vyhláška, která by upravila podrobnosti zákona.

Majitel společnosti Pears Health Cyber a zakladatel internetové lékárny Lékárna.cz Vladimír Finsterle tvrdí, že elektronický recept bude velkou příležitostí pro nezávislé lékárny. „Uzavřené informační systémy velkých nemocnic se otevřou,“ upozornil Finsterle. Elektronické recepty podle něj budou přístupné všem lékárnám.

To, zda budou eRecepty povinné od 1. ledna, se nyní ještě snaží zvrátit Senát. Ten včera v prvním kole podpořil novelu, která by na poslední chvíli povinnost odložila z roku 2018 na rok 2020. Horní komora zároveň zkrátila lhůtu na projednání senátorské předlohy ve svém zdravotnickém výboru tak, aby ji mohla vyslat do schvalovacího procesu koncem listopadu. Osud novely bude pak záležet na tom, zda ji stihne včas projednat nová Sněmovna.

Novelu předložilo devět senátorů v čele s Vladimírem Plačkem (ČSSD). Obávají se, že spuštění povinných elektronických receptů od začátku příštího roku by mohlo prohloubilo nedostatek praktických lékařů v malých městech a na venkově.

„Ze strany starších lékařek a lékařů zaznívají stále silnější obavy z toho, že nejsou a nebudou chtít být na tuto změnu připraveni, přičemž daný stav hodlají vyřešit ukončením své lékařské praxe,“ uvádějí autoři novely za ČSSD, KDU-ČSL, Starosty, KSČM a Severočechy.

Kritici odkladu poukazovali na to, že elektronické recepty zavedl v Česku zákon už v roce 2007 a že systém je dlouhodobě a nákladně připravován. Plaček uvedl, že na nový systém jsou připraveny hlavně velké nemocnice, nikoli však lékaři, kteří za sebou nemají IT oddělení. Podle senátora ANO Ladislava Václavce by nepřipravenost některých lékařů mohlo vyřešit to, že by se neodkládalo zavedení elektronických receptů, ale jen sankce. Předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil varoval, že s ohledem na schvalovací lhůty zřejmě Sněmovna nedokáže rozhodnout před koncem letošního roku.

Zastánci odkladu poukazovali rovněž na to, že lékařská i lékárnická komora odmítly povinné zavedení elektronických receptů už od příštího roku. Podle jejich návrhu by elektronické recepty měly být nepovinné. Komory odhadují, že deset až 15 procent zejména starších doktorů dokumentaci nevede v počítači. Skončit by tak podle nich mohlo až 200 ordinací. Lékárníkům vadí, že na zavedení nového systému, který bude podle nich vyžadovat nové čtečky a čas navíc, nedostanou peníze.

Povinnost vystavovat elektronické recepty mají všichni lékaři od roku 2018 pod pokutou až dvou milionů korun. V současné listinné podobě je budou smět vypsat jen v případě výpadku elektřiny, internetu nebo eReceptu.

Elektronické recepty zavedl v Česku zákon v roce 2007. Vytvoření systému a jeho čtyřletá podpora a rozvoj stál Státní ústav pro kontrolu léčiv 14 milionů korun, provoz pak 100.000 korun měsíčně. Systém eRecept počítá s odbavením až 130 milionů receptů za rok, nyní je to asi 70 milionů papírových receptů. Do systému už byla zapojena většina lékáren, téměř 2200 zdravotnických zařízení a asi 12.000 ze zhruba 18.000 lékařů, kteří o to požádali. Lékařů je celkem asi 41.000.

-čtk-