I centrovou péči je možno řídit. Je to hlavně o odvaze managementu, říká náměstek FN Olomouc Čeněk Merta

Náměstek FN Olomouc Čeněk Merta na konferenci Hospital Management 2017. Foto: FN Olomouc

Bonusy, registry smluv či novela zákona o léku – to jsou jen některá témata, která řešili odborníci z nemocnic, distribučních a farmaceutických firem, zdravotních pojišťoven či SÚKL na třetí konferenci Hospital Management, která se konala minulý týden v Olomouci. Několik desítek přednášejících a 290 účastníků tak diskutovalo o problémech, které je v současnosti nejvíce pálí. O konferenci, ale také o problematice řízení centrové péče či elektronizaci zdravotnictví si ZD povídal s odborným garantem a duchovním otcem konference Ing. Čeňkem Mertou, MBA, MPA, obchodním náměstkem FN Olomouc.

 

Proč jste se před třemi roky rozhodli začít pořádat konferenci Hospital Management?

Je důležité připomenout, že jde o odbornou akci, kde se v jednotlivých diskusních blocích scházejí lidé skutečně z praxe a otevřeně probírají ta nejvíce palčivá témata českého zdravotnictví. Myslím si, že podobná konference v České republice chyběla, a to byl i impuls, který nás přiměl pořádat Hospital Management.

Na druhou stranu se ale u nás mluví hodně. Čím jste se tedy chtěli odlišit, má konference nějaké poznávací znamení?

Chtěli jsme, aby se na jednom místě setkali všichni aktéři, kteří figurují v oblasti nemocničních nákupů. Už na první ročník konference jsme tak přivedli výrobce, distributory, regulátory i ty, co nakupují. Vytvořily jsme tři diskusní bloky – nemocniční nákupy v aktuálním tržním prostředí, efektivní prodej léků v česky regulovaném prostředí a kulatý stůl plátců péče, regulačních autorit a poskytovatelů. Nechtěli jsme komentovat celé zákony a legislativní normy týkající se dané problematiky, ale z těchto norem a praxe vybíráme jen věci, které skutečně v daném období hýbou odbornou veřejností. Prezentace jsou veřejné, ale záznamy z diskuzí nepořizujeme a tím pádem nemůže docházet k překroucení jejich obsahu nebo k jejich publikování bez patřičného kontextu. Prezentace a přednášky jsou téměř vždy základem většiny odborných setkání, u nás ale slouží jen k navození debaty nad danou problematikou. Nabídli jsme především prostor pro diskusi, z níž si každý něco odnese. Někdy je výměna názorů poněkud razantnější, ale i to je často ku prospěchu věci.

Vy jste odborným garantem konference, každý odborný blok ale moderuje někdo jiný…

Už při prvním ročníku jsem požádal o pomoc zkušené odborníky, kteří se v dané problematice velmi dobře orientují. Jsou to osobnosti známé v oblasti farmaceutického průmyslu a legislativního prostředí zdravotnictví Michal Krejsta a Petr Šustek. Já sám se velkou část svého profesního života zabývám nákupy ve zdravotnictví. Společně jsme tak utvořili pevný základ konference. Po skvělém ohlasu z prvního ročníku a po četných žádostech účastníků jsme v dalším roce mezi témata zařadili i všeobecný pohled na zdravotnictví. O spolupráci jsme požádali skvělého odborníka Pavla Hroboně, který měl chuť přijít a obohatit druhý ročník. Letošní Hospital Management jsem chtěl oživit nějakým novým tématem, přidat něco zajímavého o budoucnosti zdravotnictví. O elektronizaci zdravotnictví a telemedicíně mluví Evropská unie třicet let, ale v praxi se to zatím moc neprojevuje, a neplatí to zdaleka jen o České republice. Slovensko sice má procesy elektronizované, ale na výsledcích to není tolik vidět. Pozvali jsme si proto lidi, kteří jsou v oblastech, jako je systémová elektronizace, technologie a klinická praxe, nejlepší.

Na Slovensku je vidět, že i když má elektronizaci, tak při hlubokých problémech to nepomůže. U nás je to naopak – české zdravotnictví šlape, ale elektronizaci jsme nedotáhli a teď nám kazí jméno i navenek. V unii máme skoro všechno odškrtnuté, jsme na tom lépe než mnohé země, ale v elektronizaci jsou před námi i Rumuni.

Tuto otázku otevřeli na naší konferenci odborníci, kteří byli u zavádění elektronizace zdravotnictví na Slovensku. Nabídli srovnání jednotlivých zemí unie včetně našeho postavení v rámci EU. Myslím si, že také v této oblasti je nutné nejen direktivní rozhodnutí shora, to znamená ze strany governmentu, ale i velmi rychlé zahájení aktivní činnosti zespoda, to znamená od jednotlivých poskytovatelů zdravotní péče. Elektronizací, digitalizací a zaváděním telemedicínských technologií se musí začít velice rychle – není už na co čekat. Fakultní nemocnice Olomouc se rozhodla, že do toho půjde naprosto naplno. Náš ředitel je lékař – chirurg a v elektronizaci zdravotnictví se dokonce shlédl. Já osobně jsem začal pracovat v jedné z jejích částí, a tou je telemedicína. Domnívám se, že stejně musí poskytovatelé zdravotní péče podpořit i narovnání v oblasti kalkulací zdravotnických výkonů a jejich následnému vztahu k plátcům zdravotní péče, to znamená podpořit DRG Restart. A zároveň si myslím, že nemocnice – a to minimálně ve skupině přímo řízených organizací – by měly vzájemně sdílet své hodnoty, což v konečném důsledku zlepší výsledky všech.

Foto: FN Olomouc

K tomu na konferenci máte příležitost, když se sejdou ředitelé i ostatní. Teď jste ale všichni zněli unisono, co se týče problému bonusů.

Protože to do všech jmenovaných oblastí zasahuje. Bonusy ale otevřely všechny ostatní kapitoly, které nejsou dořešené – úhradový systém, smlouvy s pojišťovnami, urychlení DRG Restart… Najednou se tohle všechno diskutuje. Podle mě se musí narovnat vztah poskytovatele a plátce, musí být jasně definovaný a nastavený spravedlivě pro všechny, což znamená, že plátci by měli mít jednoznačnou možnost zdravotní péči nakupovat. Celé zdravotnictví by se mělo dále více odpolitizovat, aby jakákoliv rozhodnutí v systému nebyla negovaná politickými zásahy. Nemocnice by se po tomto narovnání systému daly hodnotit především podle kvality poskytované zdravotní péče, spokojenosti pacientů a ekonomických výsledků. Pokud mezi plátci a poskytovateli péče budou spravedlivé a jednotné vztahy, pak teprve dojdeme ke spravedlivému hodnocení poskytovatelů zdravotní péče.

Zaujalo mne to, že tu byla kritika ohledně přílišné regulace cen, ale pak bylo z grafu Michala Krejsty jasné, že odléčenost pacientů stoupá a k péči se dostává čím dál víc lidí. Do jaké míry je to věcí managementu nemocnic?

Nárůst počtu odléčených pacientů ve specializovaných centrech je dán třemi faktory. Tím prvním je absolutní příliv finančních prostředků do této skupiny poskytované zdravotní péče, což bylo vidět i na grafech pana Michala Krejsty. Za druhé je to příchod biosimilars, jejichž počet se nadále zvyšuje, což má za následek snižování nákladů na léčbu jednoho pacienta a tím i možnosti odléčení většího počtu pacientů. Třetím faktorem jsou managementy nemocnic, které rozhodují o rychlosti navádění nových pacientů do systému s využitím biosimilars, popřípadě switchování stávajících pacientů na levnější biosimilars léčbu. Z mého pohledu tento třetí faktor je u poskytovatelů zdravotní péče v České republice využíván velice rozdílně a při vysokých cenách biologické léčby v centrech je každých pět, deset, dvacet nebo i třicet procent velice znát a vytváří zajímavý prostor především pro nové pacienty.

To je diskuse, kterou jako manažeři z ekonomické části musíte vést s lékaři.

Ano. V naší nemocnici už při otevřených výběrových řízeních dle zákona o veřejných zakázkách diskutujeme ve skupinách o tom, jaká část připadne pro zlevněné biosimilars léky. U nasazování nových pacientů je to tak ve sto procentech a možnosti switche pouze po diskusi s našimi odborníky, protože tyto vytvořené prostředky zůstávají v těchto centrech a lékaři je mohou využít pro léčbu ještě většího počtu pacientů. Myslím si, že tento systém není ve všech nemocnicích, které mají specializovaná centra biologické léčby, uplatňován.

A pak vzniká problém, kterému profesor Žaloudík říká jarní a podzimní pacient.

Tento problém se dá eliminovat při plánování rozpočtu diskusí mezi obchodníky zodpovídajícími za nákup, ekonomy a medicínskými odborníky ze specializovaných center. Obchodník do tohoto procesu vnáší informace o možnostech snižování cen léčby na jednoho pacienta, čímž mám na mysli právě výše uvedené nástupy biosimilars na trh v daných skupinách. Specialisté z odborného pracoviště mohou podle této informace predikovat náklady na jednotlivé pacienty v čase a ekonomové mohou tuto predikci zahrnout do rozpočtu. Tento systém může odstranit dva neduhy, které se stále vyskytují. Tím prvním je, že finanční prostor při podstatném snížení cen léčby na pacienta v daném centru nebude dostatečně vykrytý, tím druhým, že naopak dojde k vysokému přečerpání finančních prostředků v jednotlivých centrech a následně k obtížnému jednání s plátci zdravotní péče.

Vraťme se ale ke konferenci. Co vás nejvíce zaujalo?

První den konference z mého pohledu naplnil motto – Změnil se svět a změnit se musí také nemocnice, které zaznělo z úst Pavla Hroboně. V tomto bloku jsme dále mohli slyšet, že musí dojít k restrukturalizaci akutní lůžkové péče a tradiční model nemocnic, kde jsou oddělení s vlastními lůžky popřípadě jednotkami intenzivní péče a ambulancemi, je dále neudržitelný. Sdílení lůžek intenzivní péče, akutních lůžek a spolupráce regionálních sítí nemocnic, je velmi aktuální. Stejné motto bylo slyšet také v bloku o telemedicíně, e-Helath a elektronizaci zdravotnictví, kde jasně ze všech úst zaznělo, že jsme v tomto ohledu zaspali. Digitální svět kolem nás i s prvky umělé inteligence velice rychle vtrhne i do oblasti zdravotnictví a tím pádem i do každodenního života nemocnic. Na základě zkušeností ze světa a například už i ze Slovenska bychom se měli vrátit k základním kořenům definování vize. Tou podle mého názoru je, že nové technologie – a to včetně digitálních – by měly především pomáhat při léčbě našich pacientů, a to jak uvnitř zdravotnických zařízení – nemocnic, tak i při monitorování mimo tyto instituce. Stejně by měly digitální technologie ulehčovat práci zdravotnickému personálu a ne ji komplikovat. Dále mě zaujalo hodnocení dostupnosti specializované péče v ČR a jeho predikce na základě zkušeností států EU, což jsme mohli vidět v přednášce Michala Krejsty, kde prezentoval detailní pohled na již odcházející ožehavé téma, kterým jsou reexporty. Všechna témata byla zajímavá, veškerá diskuse nad nimi byla přínosná a všichni účastníci si z ní odnesli to, co potřebovali.

Už víte, co budete chystat na příští rok?

Určitě se budeme chtít podívat na téma implementace evropské protipadělkové směrnice, což bude pro české zdravotnictví velmi žhavá problematika.

-red-