Investoři sázejí na čínské výrobce léků

Čína je sice v sevření vládnoucí komunistické strany, ale se světem čile spolupracuje a snaží se přiblížit vyspělým zemím, jako jsou USA, ve vývoj biotechnologických léků. A zdá, že se jí to daří. Foto: Pixabay

Čínské farmaceutické firmy jsou pro domácí i zahraniční investory velice atraktivní. Za posledních pět let od nich získaly několik miliard dolarů. Letošní cíle jsou však ještě ambicióznější. Čínské farmaceutické, a zejména biotechnologické, společnosti chtějí navýšit svůj kapitál o dalších deset miliard dolarů (necelých 220 miliard korun). Za tímto účelem chtějí využít jak venture kapitál, tak úpis nových akcií na burze nebo třeba licenčních smluv na výrobu jimi vyvinutých léků.

 

To znamená, že se čínský farmaceutický sektor může stát vskutku globálním hráčem. Dnes stále z říše středu pochází jen 4 procenta lékových inovací, zatímco celá polovina má původ ve Spojených státech. Hodnota globálního trhu farmaceutického výzkumu a vývoje se odhaduje na 157 miliard dolarů ročně (asi 3,4 bilionu korun). S odkazem na odhad výzkumné společnosti EvaluatePharma to uvedl list Financial Times.

Zatím převážně napodobeniny

Jenže tento, stále zanedbatelný, podíl se může velmi rychle zvýšit. Čínští vědci se totiž vracejí ze zámoří domů a pomáhají v Číně zakládat biotechnologické start-upy. Tam momentálně pracují na vývoji zhruba 800 molekul, zatímco ještě v roce 2012 to bylo 240. Navíc asi desetina z nich se má nacházet už ve třetí fázi klinických testů.

Většina čínských inovací má zatím charakter „me-too“ produktů, tedy těch, které jsou více či méně podobné již existujícím lékům, upravených pro domácí trh. Ten je mimochodem po Spojených státech druhým největším na světě. Nicméně z právě probíhajících klinických testů probíhá celá čtvrtina mimo Čínu, což signalizuje jasnou ambici čínských farmaceutických skupin stát se globálními hráči.

Na druhé straně většina z klinických testů, které Číňané provádějí například ve Spojených státech, je zatím v rané fázi, a tak bude ještě několik let trvat, než se vyvíjené léky dostanou na trh. Nejdále je v USA v tomto ohledu šanghajská společnost Zensun, která už se připravuje na třetí, poslední fázi testu léku Neucardin, který má pomáhat pacientům, jimž hrozí selhání srdce. Zensun jen tento měsíc navýšil svůj kapitál o 76 milionů dolarů (1,6 miliardy korun).

Nasdaq i Londýn

Zensun ale není zdaleka jediná čínská farmaceutická firma, které se něco podobného podařilo. Společnost BeiGene, která je dokonce kotována na technologické burze Nasdaq, prodala letos v září práva na lék pro léčbu rakoviny americké farmaceutické skupině Celgene. Cena kontraktu dosáhla 263 milionů dolarů (5,7 miliardy korun) včetně podílů na budoucích prodejích léku v hodnotě 980 milionů dolarů (přes 21 miliard korun). Jedná se o dosud největší transakci tohoto typu, která proběhla mezi čínskou a zahraniční farmaceutickou společností.

Číňané ale zaznamenali úspěch také v Londýně, na jehož burze je kotována společnost Chi-Med. Její tržní hodnota se jen během tohoto roku zdvojnásobila poté, co se ukázal významný pokrok při vývoji Savolitinibu, dalšímu léku proti rakovině. Chi-Med na něm spolupracuje s britsko-švédskou skupinou AstraZeneca.

Námluvy, které probíhají mezi čínskými a západními farmaceutickými společnostmi a v posledních letech nabírají na intenzitě, jsou samozřejmě oboustranně výhodné. Číňané získávají přístup k západnímu know-how a západní společnosti zase přístup na čínský trh, který má obrovský potenciál.

Investice za reformy

Čína se totiž potýká s dramatickým nárůstem diagnóz takzvaných civilizačních chorob. Jen u rakoviny je každý rok hlášeno 4,3 milionu nových případů a toto číslo se bude nejspíše zvyšovat. A jen za první letošní pololetí investoval globální kapitál do biotechnologických start-upů, které se na rakovinu zaměřují, téměř tři miliardy dolarů (65 miliard korun).

A další miliardy by měly přitéct skrze takzvaný venture (rizikový) kapitál. „Stále více investorů z tohoto segmentu je ochotno vložit své peníze do čínského biotechnologického průmyslu,“ řekl listu Financial Times Jinzi Wu, šéf společnosti Ascletis, která se soustředí na vývoj léků proti rakovině a hepatitidě. Sama Ascletis, která je příkladem takové firmy, provozuje dvě svá centra v Číně a jedno ve Spojených státech (Severní Karolíně).

Investiční boom jde také částečně na vrub urychlení schvalovacího procesu u klinických testů. Zatímco v roce 2014 trval v Číně v průměru 37 měsíců, po reformách z roku 2015 došlo ke zkrácení na 22 měsíců, tedy o rok a čtvrt. „Zkrácení schvalovacího procesu na dobu, která je prakticky totožná s tou, na kterou jsou farmaceutické společnosti zvyklé z USA, byl velmi důležitý faktor pro rozhodování o investicích,“ řekl listu Financial Times Wu Chengbin, zakladatel start-upu Epimab, který se zaměřuje na onkologický výzkum. Epimab letos získal investice v hodnotě 25 milionů dolarů (542 milionů korun).

Petr Musil