Kvalita zákonů by se měla zpětně hodnotit důsledněji, navrhuje vláda

Jedním z významných problémů veřejné správy je růst kvantity právních předpisů a zároveň jejich snížená kvalita. Mezi nástroje ke zvyšování kvality právních předpisů patří hodnocení dopadů regulace (Regulatory Impact Assessment – RIA). Základní rámec k provádění kontroly po uvedení normy v praxi je tedy nastaven, v praxi však příliš využíván není. Vláda chce nyní usnesením nastavit jednotný mechanismus provádění přezkumu a zlepšit tak přezkum schválených zákonů.

Je nezbytné podrobit každý právní předpis kvalitnímu zhodnocení, a to jak z hlediska splnění cílů, tak z hlediska časové relevantnosti. . Na rozdíl od dobře ukotveného systému hodnocení dopadů navrhované regulace vykazuje u českých zákonů zpětné hodnocení dopadů regulace značné nedostatky, což potvrzují i poslední šetření OECD. Z výsledku dotazníkového šetření z května roku 2017 jasně vyplývá, že zpětný přezkum kvality zákonů  neprobíhá jednotně a systematicky.

Podstatou návrhu na zlepšení kvality hodnocení přijatých norem je zavedení systematického předkládaní ex post hodnocení vládě a rovněž jejich zveřejňování na internetových stránkách zpracovatelů jednotlivých právních předpisů. „Pouze komplexní proces hodnocení dopadů regulace, tedy vč. ex post RIA, poskytuje skutečný obraz o kvalitě regulace a posiluje legislativní proces,“ uvádí předkládací zpráva, kterou má Česká justice k dispozici.

Současně s návrhem zavedení systematického přezkumu je připravována metodika, která bude nápomocná všem zpracovatelům ex post RIA. Metodika vznikla ve spolupráci úzké pracovní skupiny a klade si za cíl srozumitelně a návodně provést zpracovatele jednotlivými kroky celého procesu zpracování přezkumu.

Výchozím bodem je nezbytnost podrobit každý právní předpis kvalitnímu zhodnocení, a to jak z hlediska splnění cílů či souladu skutečných dopadů s předpokládanými, tak z hlediska časové relevantnosti. Každý přezkum by měl mít oporu z hlediska nastavení indikátorů a kritérií a plynule tedy navazovat na hodnocení dopadů regulace již ve fázi návrhu – tedy logické navázání na provedenou ex ante RIA (v podobě Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace).

Při přezkumu předkladatel hodnotí zejména:

  1. a) existenci problému, kvůli kterému byl právní předpis vytvořen,
  2. b) splnění cílů stanovených právním předpisem,
  3. c) soulad skutečných dopadů právního předpisu s předpokládanými dopady,
  4. d) výskyt neočekávaných dopadů

V jednotlivých zemích, které uplatňují regulatorní politiku, je kladen stále větší význam mechanismu zpětného přezkumu. Přínosy systematického provádění přezkumu jsou zřejmé zejména v odvětvích a oblastech, které jsou předmětem rychlých změn. V zemích jako je Francie nebo Itálie souvisí zpětný přezkum s tradicí kodifikace, neboť je zde kodifikace využívána jako nástroj pro zjednodušení, který jde za rámec pouhé konsolidace platných pravidel. Tyto země používají řadu technik ke zvýšení kvality přezkumu a snížení regulační zátěže.

Návrh usnesení si můžete přečíst zde.

Mezi země, které přikládají zpětnému přezkumu velký význam, patří Austrálie, Kanada, Finsko, Francie, Japonsko, Korea, Španělsko a Velká Británie. Ačkoliv je zpětný přezkum prováděn v mnoha zemích, počet provedených přezkumů (včetně jejich kvality) je vyhodnocován zřídka (Nový Zéland vyhodnocuje počet a kvalitu svých přezkumů od r. 2009).

Zpětný přezkum není účelný u všech právních předpisů. Provádění přezkumu účinnosti právních předpisů nesmí vést k neúměrné a nadbytečné zátěži. Vždy musí být proveden u těch právních předpisů, u kterých jsou již od počátku identifikovány rozsáhlé dopady.

Z tohoto důvodu je předseda Legislativní rady vlády zmocněn udělit výjimku z přezkumu. Žádost o výjimku samozřejmě musí být jasně formulována a řádně odůvodněna.

(epa)