„Měly by být tabákové společnosti nejen součástí problému, ale také součástí řešení?“ ptá se Ann McNeillová z King´s College London. Foto: MK

Povědomí o rozdílných rizicích klasických a elektronických cigaret je i mezi kuřáky v Evropě velmi špatné

Svět bez drog je iluze – proto pojďme alespoň snižovat rizika na nejnižší možnou míru. To je postoj, který dnes zastává velká řada odborníků na závislosti. Co se ovšem týče kouření, je povědomí o přístupu harm reduction mezi lidmi stále na prachmizerné úrovni, a to nejen u nás, ale v celé Evropě. I Velká Británie, která je na poli boje s kouřením notný kus před námi, uznává, že se jí na poli osvěty ohledně škodlivosti cigaret v porovnání s bezdýmnými výrobky příliš nedaří. Profesorka adiktologie Ann McNeillová z King´s College London proto minulý týden na konferenci Lisbon Addictions 2017, druhé multidisciplinární evropské konferenci o závislostech, vyzvala odborníky, aby v tomto směru spojili své síly a pomohli situaci zlepšit. Přispět by přitom paradoxně mohla také iniciativa tabákové společnosti Philip Morris, která v září oznámila, že na boj proti kouření věnuje do roku 2030 miliardu dolarů. 

 

Tabák podle odhadů připraví v tomto století o život miliardu lidí. V zemích, jako je Čína, totiž stále prevalence kouření roste. I v Evropě, kde se situace obecně zlepšuje, zaujímají jednotlivé státy k problematice rozdílný přístup a prevalence se země od země velmi liší. Například Švédsko se může pochlubit pouhými sedmi procenty kuřáků (zejména díky dostupnosti méně škodlivých alternativ), zatímco v Řecku kouří 37 procent obyvatel.

„Jedním měřítkem denormalizace kouření v populaci je mínění, zda ho společnost schvaluje či ne. Zatímco ve Španělsku se 65 procent lidí domnívá, že společnost kouření netoleruje, v Řecku je to 29 procent,“ vysvětluje Ann McNeillová.

Roli hrají i další faktory. V Británii momentálně kouří 17 procent lidí (v roce 2007 to bylo 24 procent), v některých skupinách je ovšem prevalence výrazně vyšší. Platí to například o lidech s duševním onemocněním, přičemž platí, že čím závažnější choroba je, tím větší je pravděpodobnost kouření. Lidé, kteří užívají drogy, pak v 88 procentech také kouří. Podle průzkumů se přitom prevalence u lidí s dlouho trvající duševní poruchou v Británii dvacet let příliš nemění, takže se k nim evidentně opatření činěná směrem ke snižování užívání tabáku nedostávají a je otázka, jak tuto situaci změnit. Británie se už nyní snaží (vedle dalších opatření) tyto skupiny motivovat k přechodu na e-cigarety, které v psychiatrických zařízeních povoluje.

Jen 13 procent Britů ví, že e-cigarety jsou mnohem méně škodlivé

Ještě palčivější úkol jak pro Británii, tak pro zbytek Evropy i další země, se týká osvěty. Problém totiž je, že lidé velmi často neznají rozdíl mezi tabákem a nikotinem. Jak přitom už v roce 1976 poznamenal odborník na výzkum tabáku Michael Russell, lidé kouří kvůli nikotinu, ale umírají kvůli dehtu – a proto je třeba nikotin oddělit. Průzkum provedený iniciativou Action on smoking and health (ASH) publikovaný letos v květnu ale ukázal, že ani v tomto směru osvícená Británie, kde kouří i vapuje 1,3 milionu lidí a 1,5 milionu bývalých kuřáků pouze vapuje, ve znalosti rozdílů mezi kouřením tabákových výrobků a užíváním produktů, v nichž tabák nehoří, nijak neoslňuje. Pouhých 13 procent Britů (mezi kuřáky 20 procent) tak ví, že e-cigarety jsou mnohem méně škodlivé než běžné cigarety. To je dokonce zhoršení oproti roku 2013, kdy si menší škodlivosti bylo vědomo 21 procent lidí a 29 kuřáků. 11 až 30 procent kuřáků (podle toho, jestli někdy kouřili e-cigarety či ne) se pak dokonce domnívá, že elektronické cigarety jsou stejně škodlivé nebo škodlivější než cigarety normální.

Jak dospělí Britové vnímají rozdíl mezi kouřením a elektronickými cigaretami (modrá – více nebo stejně škodlivé, oranžová – neví, šedá – méně škodlivé, žlutá – mnohem méně škodlivé, modrá – zcela neškodné). Zdroj: ASH

„Lidé nebudou používat alternativní zdroje nikotinu, když nebudou rozumět rozdílu,“ zdůrazňuje Ann McNeillová, která vyzývá odborníky k tomu, aby pomohli s tím, jak povědomí lépe šířit. Zároveň připomíná, že pokřivené vnímání rizik e-cigaret je ještě větší v mnoha evropských zemích. Problém přitom zřejmě je, že se lidé mylně domnívají, že škodlivá je hlavně závislost. I zde ovšem hraje roli způsob, jak se nikotin do těla dostává – a také v jakých dávkách. Například nikotinové žvýkačky nebo náplasti dodávají nikotin pomaleji a jsou tak méně návykové.

Vnímání škodlivosti e-cigaret v porovnání s běžnými cigaretami mezi kuřáky (modrá – uživatelé e-cigaret i běžných cigaret, oranžová – bývalí uživatelé e-cigaret, kteří kouří, šedá – kuřáci, kteří nikdy e-cigaretu nezkusili). První sloupce – stejně nebo více škodlivé, dále méně nebo mnohem méně škodlivé, zcela neškodné, poslední sloupce neví. Zdroj: ASH

„Nejlepší věc, kterou jako kuřák můžete udělat, je zcela přestat, a to co nejdříve. Víme ale také, že ne každý kuřák to chce udělat – anebo ani nemůže. Kolem 30 procent kuřáků zkusilo v posledním roce přestat, z nich ale jen pětina uspěla,“ konstatuje Ann McNeillová. Těm neúspěšným, ale i lidem s duševními chorobami či závislostí na drogách, kteří kouří, by tak mohla pomoci strategie snižování rizik (ZD uspořádal na toto téma kulatý stůl, více si můžete přečíst zde). A protože existuje celé kontinuum výrobků s nikotinem, z nichž nejškodlivější jsou cigarety či vodní dýmky, případně doutníky a fajfky, měli bychom usilovat o to, aby se lidé závislí na nikotinu posunuli k produktům, které nehoří. Nejméně škodlivé jsou přitom elektronické cigarety, nikotinové náplasti, nikotinové žvýkačky či snus, méně škodlivý než cigarety je ale třeba i žvýkací tabák.

I v Británii jsou přitom rezervy v tom, kolik kuřáků e-cigarety vyzkoušelo – dosud tak nikdy neučinilo 40 procent. V Evropě, o světě ani nemluvě, jsou pak čísla ještě mnohem nižší. Je tedy jasné, že se zprávy o harm reduction k veřejnosti nedostávají.

Na jedné lodi s tabákovými firmami?

Spolu s tím, jak odborníci podporují e-cigarety oproti běžným tabákovým výrobkům, ovšem nastává dosud nevídaná situace – ocitají se na stejné lodi s tabákovým průmyslem, který přichází s novými, méně škodlivými produkty. „Najednou máme dilema. Pochopitelně chceme, aby tabákový průmysl raději prodával e-cigarety než normální cigarety, jenže dokud stále běžné cigarety prodává, není jasné, jaké jsou jeho motivy,“ vysvětluje Ann McNeillová.

Odborníci také zatím nevědí, jak si přebrat aktivitu tabákové firmy Philip Morris, která v září oznámila, že dá v příštích 12 letech celkem miliardu dolarů na boj proti kouření. Od roku 2018 by tak ročně mělo jít 80 milionů dolarů na to, aby kuřáci přešli na výrobky, které nespalují tabák. Firma přitom letos představila novinku IQOS, v níž se tabák pouze zahřívá.

Peníze tabákové společnosti obdržela nová nezisková organizace Foundation for Smoke-Free World, která by měla financovat výzkum, hodnotit efektivitu bezdýmných výrobků, měřit vývoj směrem k eliminaci kouření a zvažovat postupy, kterými se tabákové firmy připraví na pokles poptávky. V čele organizace stanul Derek Yach, který pracoval pro Světovou zdravotnickou organizaci a je předním světovým expertem na odvykání kouření. Velkou pozornost přitom společnost věnovala diskusi a nastavení pravidel týkajících se střetu zájmů.

Také podle Ann McNeillové je otázkou, jak se k problematice postavit. „Měly by být tabákové společnosti nejen součástí problému, ale také součástí řešení?“ ptá se. „Zatím to nechci hodnotit. Bude to záviset na tom, nakolik iniciativa bude nezávislá,“ poukazuje.

Další témata z konference Lisbon Addictions 2017, kterou organizovalo Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogové závislosti (EMCDDA), portugalské Generální ředitalství pro intervence v oblasti závislostí (SICAD), Mezinárodní společnost editorů časopisů zaměřených na závislosti a časopis Addiction, vám přineseme v nadcházejících vydáních ZD.

Michaela Koubová