ČAK: Advokát jako soudem vyměnitelný investor hromadné žaloby je bizarní nápad

Za zcela bizarní označila Česká advokátní komora návrh věcného záměru zákona o hromadných žalobách, podle něhož má být advokát investorem žaloby a jeho odměna se bude počítat z podílu na vysouzené částce. Advokát není nástroj státu, neposkytuje finanční služby, v postavení musí být nezávislý. Komercializace žalob se ujmou silné finanční skupiny a vznikne nástroj k obchodnímu vydírání, vyplývá ze zásadní připomínky České advokátní komory (ČAK) k záměru. Podle Komory stát zcela ignoruje doporučení EU a v USA, kde už obchod se žalobami zakázali.

O návrhu věcného záměru zákona o hromadných žalobách, podle kterého má být advokátní zastoupení skupiny žalobců se stejným nárokem ze zákona povinné, advokát má být investorem žaloby a tím stát otevře advokátům nový trh, Česká justice již informovala. Podle výpočtů, které návrh ministerstva spravedlnosti obsahuje, by specializovaný advokát mohl na svém vysouzeném podílu od korporací vydělat miliony. Advokáta bude moci odvolat soudce.
Česká advokátní komora je ve své analýze v rámci připomínkového řízení návrhu nesmlouvavá: jde o obchodní činnost pro velké investory, vede ke konfliktu zájmů, ztrátu nezávislosti a nestrannosti advokáta a bezprecedentní zásah do vztahu advokáta a jeho klienta. Jak vyplývá ze stanoviska ČAK, zákon o hromadných žalobách zcela mění principy a podmínky advokacie a poskytování právních služeb za zákonných podmínek.

Komora ze zákona povinné zastoupení advokátem vítá. Se způsobem, jak je navrhováno ale nesouhlasí: „Podmínka odpovídajícího zastoupení zde vytváří zastoupení dvojí. Při složitosti posuzované procesní otázky lze povinnost advokátního zastoupení jen vítat, nicméně povinnost volby reprezentanta je kontraproduktivní, neboť reprezentant bude fungovat jako dominus litis i ve vztahu k osobám, které nezná a které jej nemohou ovlivnit. Vůli skupiny na společném uplatnění nároku nelze vyloučit. Zakládá-li předkladatel návrh na prostředcích poskytnutých advokátem, nelze střet zájmů vyloučit nikdy,“ uvádí ve své obecné zásadní připomínce k návrhu.

Advokát není veřejný poskytovatel finančích služeb

Část návrhu, podle které má být advokát současně investorem žaloby, označuje ČAK rovnou za bizarní: „Jako zcela bizarní se pak jeví konstrukce, podle které bude zájem skupiny hmotně zajišťovat advokát ze svých prostředků, zvláště pokud do jeho jednání mezi klientem (reprezentovanou skupinou) bude ingerovat soud, a pokud bude jeho odměna stanovena podílem na věci.“

Proč? Protože advokát není nástroj státu, který poskytuje finanční služby neurčitému okruhu osob: „Předně je na místě konstatovat, že advokát není a nemůže být nástrojem státu. Je soukromou osobou, jež principiálně poskytuje právní, nikoliv finanční nebo obdobné služby svým jasně vymezeným klientům (ne neurčité skupině osob, ke které se mohou v nějakém časovém období další přidat nebo od sporu odpadnout), a to služby ryze právní tak, jak jsou vymezené v ust. §  1 odst. 2 zákona o advokacii,“ ohrazuje se k nápadu ČAK.

Podle ČAK není advokát ani správcem nároku žalobců, do něhož má vložit vlastní prostředky: „Není správcem nároku, je jeho případným procesním prostředníkem a nemůže svou vůlí, natož vloženými prostředky jeho uplatnění ovlivňovat. Tím spíš pak není přípustné, aby v něm prosazoval svou vůlí (ekonomickou nebo jinou) představu o jeho výsledku.,“ vysvětluje dále ČAK.

Celý text je přístupný předplatitelům Legislativního monitoru.

Přihlásit se Registrovat se Více informací

Irena Válová