Tresty za úniky budou likvidační, porušení mlčenlivosti o trestním řízení za 500 000 korun

Český stát poprvé upraví úniky informací z trestního řízení, kterých se mohou dopouštět nikoli orgány činné v trestním řízení, nýbrž třetí osoby. Stát v tomto smyslu navrhuje novelu trestního řádu a přestupkového zákona a omezí svobodu slova. Za spáchání přestupku porušení povinnosti mlčenlivosti v souvislosti s trestním řízením bude likvidační pokuta až 500 000 korun jedincům, firmám i institucím. Stát chce chránit vyšetřované i policejní vyšetřování. O tom, že je proti někomu vedeno trestní řízení, se příště lidé nebudou smět dozvědět.

Nové ustanovení trestního řádu je navrhováno v souvislosti s novelou zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ke které navrhovatel nové ustanovení přilepil formou změny Trestního řádu a přestupkového zákona. Navrhovatel rozšiřuje stávající §8 Trestního řádu, který se týká součinnosti orgánů činných v trestním řízení (OČTŘ) s občany, firmami a institucemi státu. Nový článek (7) se bude týkat výlučně povinnosti mlčenlivosti a má vypadat takto:

Změna §8 trestního řádu:

(7) Každý je povinen zachovávat mlčenlivost o všem, co se dozvěděl v souvislosti se součinností požadovanou podle odstavců 1 až 3; povinností mlčenlivosti není vázán pro účely řízení před soudem nebo jiným orgánem, a to v rozsahu nezbytném pro ochranu jeho práv nebo pro výkon jeho povinností. O této povinnosti a o následcích spojených s jejím porušením musí být poučen.

Zatímco uvedené odstavce 2 a 3 předmětného paragrafu se týkají součinnosti bankovních institucí a správců daní při dožádání informací  – například o účtech nebo převodech financí, stávající odstavec 1 § 8 se týká všech osob, které nějakým způsobem vyhovují při plnění úkolů OČTŘ : „Státní orgány, právnické a fyzické osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu, a nestanoví-li zvláštní předpis jinak, i bez úplaty vyhovovat dožádáním orgánů činných v trestním řízení při plnění jejich úkolů. Státní orgány jsou dále povinny neprodleně oznamovat státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin.“

Z tohoto ustanovení vyplývá, že povinnost mlčenlivosti se bude týkat každého, kdo se o trestním řízení legálně respektive oficiálně dozví, neboť trestní řízení je ze zákona neveřejné a o řízení se dozvídají jen ti, kterých se nějak dotýká.

Jde o presumpci neviny i vyšetřování

Podle obecné části zprávy RIA má nové ustanovení Trestního řádu dvojí účel. Předně je to ochrana soukromí a presumpce neviny: „Nově navrhovaná povinnost mlčenlivosti stanovená pro každého, od koho orgány činné v trestním řízení požadují součinnost podle § 8 tr. ř., je v souladu s ochranou práva na soukromí a respektuje i zásadu presumpce neviny chráněnou Listinou i Úmluvou. Uvedené ustanovení sleduje dva cíle – jednak pokrývá případy, kdy je třeba v souladu se zásadou presumpce neviny chránit soukromí osoby, proti které se trestní řízení vede, nebo osob zúčastněných na řízení, neboť § 8b trestního řádu není z tohoto pohledu zcela dostačující a nepokrývá všechny druhy poskytování součinnosti  -např. pokud orgán činný v trestním řízení nesděluje poskytovateli součinnosti informace o totožnosti osoby, proti které se trestní řízení vede, ale žádá o identifikaci vlastníka určitého účtu, písemnosti nebo věci,“ uvádí se ve zprávě RIA k novému ustanovení Trestního řádu.

Celý text je přístupný předplatitelům Legislativního monitoru.

Přihlásit se Registrovat se Více informací

Irena Válová