1. LF podepsala memorandum s Agelem. Kvůli praxím mediků i výzkumu

Díky včera podepsanému memorandu budou mít medici 1. LF více možností být v kontaktu s pacienty. Profitovat by měla i věda, která díky jednotému informačnímu systému Agel bude moci těžit z velkého množství dat. Zleva děkan Aleksi Šedo, místopředseda představenstva Ján Dudra, proděkan Tomáš Hanuš a přednosta onkologické kliniky Luboš Petruželka. Foto: MK

Ukázat medikům, jak vypadá pacient s konkrétním onemocněním v daném stadiu, je dnes stále větší problém. S tím, jak se medicína přesouvá do ambulantní sféry, je o nenahraditelný kontakt s pacientem čím dál větší nouze. To je také jeden z důvodů, proč včera uzavřela 1. LF UK memorandum o spolupráci se společností Agel. Jedna strana tak umožní studentům častější setkávání s pacienty a navíc se dostane k nebývalým zdrojům dat pro vědu a výzkum, strana druhá zase získá potenciální zaměstnance do budoucna a zajistí svým lékařům možnost vyzkoušet si akademickou medicínu.

 

„Dnešní doba přináší další a další požadavky ve všech rovinách akademické medicíny – jak edukační, tak vědecké i klinické. V současnosti narážíme na to, že se medicína musí vyučovat kontaktně a zaručovat dostatek praktických zkušeností pro mediky, což je vzhledem k tomu, jak se vyvíjí zdravotnictví, stále obtížnější. Zkracují se totiž doby hospitalizací a snižují počty lůžek, velká část péče se přesouvá do ambulantní složky. Proto na lékařských fakultách potřebujeme rozšiřovat svou klinickou základnu,“ vysvětluje děkan 1. LF UK Aleksi Šedo, podle kterého je aktivní přístup obzvlášť důležitý v době, kdy má financování medicínského školství stagnující tendence.

1. LF navíc zaznamenává nárůst počtu studentů, což znamená v souvislosti s nutností zajistit zejména v druhé polovině studia medicíny výuku u lůžek stále větší problém. Nejpalčivěji ho přitom pedagogové pociťují v pediatrii a na intenzívní péči, kde jsou navíc hygienické a psychologické bariéry. „Nejsme schopni medikům nabídnout portfolio nemocných tak, jak bychom si přáli v celém kontextu a průběhu nemoci. K tomu se přidává otázka, že ne každý pacient je dnes ochotný vystavit se se svými subjektivními problémy a tělem studentovi,“ poukazuje proděkan pro klinickou pedagogiku Tomáš Hanuš.

Také proto jsou nejen na 1. LF, ale i všude po světě využívána simulační centra, kde si mohou studenti vyzkoušet některé postupy na figurínách. Při 1. LF takové centrum funguje od roku 2016 a medici tu mají možnost učit se na modelech, které simulují dýchání, puls i krevní tlak. Více jsme psali zde.

„Modely už dnes neumožňují jen nácvik manuální zručnosti, ale komplexní přístup. Na modelu, říká se mu manekýn, je možné namodelovat onemocnění v konkrétním stadiu, které zrovna potřebujete. Můžete vidět nejen to, jak se medik staví k problémům a jaké má znalosti, ale také jak komunikuje buď s modelem, nebo se středním zdravotnickým personálem. Nikdy to ale nemůže nahradit práci s živým člověkem – kontakt s pacienty je naprosto nezbytný,“ uvádí děkan Šedo. „Chybí tu bazální interaktivita mezi medikem a nemocným. Anamnéza, vyzpovídání nemocného, dále pohled, poklep, poslech, pohmat – to jsou věci, které nenahradí sebelepší trenažer,“ doplňuje Tomáš Hanuš.

Méně studentů na pedagoga i nevyhořelí vyučující

Kde se tedy medici mají možnost dostat se ke skutečným pacientům? Dominantní nemocnicí, kde mají studenti 1. LF klinickou základnu, je pochopitelně VFN, medici ovšem navštěvují i nemocnici v Krči, na Bulovce, na Homolce a někdy i Motol. Během letních měsíců navíc musí absolvovat praxe na chirurgii, interně a v porodnictví.

„Smluv, které uzavíráme vedle stabilních klinických základen, ročně podepisujeme kolem 300 až 400. Mezi nimi jsou spontánně v posledních letech i nemocnice Agel. Jde o vůli studentů, kteří s podporou vedení fakulty již začali této širokospektré služby využívat. Domníváme se přitom, že jde o trend správný a podporyhodný – chceme i naředit poměr počtu studentů na jednoho pedagoga. V nemocnicích jsou zkušení klinici, kteří mají chuť do pedagogické práce a jsou ochotni otevřít své kapacity jak prostorové, tak časové,“ dodává Hanuš s tím, že studenti oceňují snížení počtu mediků na lékaře i motivovaný, přátelský, nevyhořelý přístup vyučujících z mimofakultních zařízení.

„Společnost AGEL nabídne studentům v našich dvanácti nemocnicích v Česku a deseti na Slovensku řadu pracovišť pro jejich praxe, odborné vzdělávání i vědecký výzkum. Díky síti našich nemocnic nabídneme budoucím medikům po jejich promoci řadu zajímavých pracovních míst v Česku i na Slovensku,“ říká místopředseda představenstva společnosti Agel Ján Dudra.

Výhodou je také to, že vzhledem k tomu, že na 1. LF studuje řada mediků ze Slovenska, mohou tito studenti podstupovat prázdninové stáže doma na Slovensku. Agel přitom provozuje vedle nemocnic také polikliniky, lékárny či laboratoře. Celkem ročně ošetří přes tři miliony ambulantních pacientů a 200 tisíc hospitalizovaných, k tomu se v jeho zařízeních provede 40 až 50 tisíc operací.

Výhoda Agel? Společný informační systém, který je studnicí dat

Není to ovšem jen příprava mediků, která ze spolupráce se soukromým řetězcem těží – je to také výzkum. „Vědecká práce v současnosti potřebuje velká množství dat. I základní výzkum v mnoha případech vychází z rozsáhlých screenovacích projektů. Lékařské fakulty proto potřebují rozšíření své základny, které je možno realizovat právě spoluprací s dalšími věrohodnými partnery. S firmou Agel už jsme v minulosti spolupracovali na řadě epizodických projektů, naši pedagogové byli součástí vědecké rady Agel a měli jsme spolu vědecké projekty,“ popisuje Šedo.

Děkan Aleksi Šedo a Ján Dudra z Agel včera podepsali memorandum o spolupráci.

Co tedy může Agel výzkumníkům nabídnout? „Obrovskou výhodou Agel, řekl bych téměř unikum v českých podmínkách, je to, že celá naše skupina je pod jediným informačním systémem. To umožňuje vytvářet obrovské soubory pacientů s kumulovanými daty,“ konstatuje Ján Dudra. Pro samotný Agel zase ze spolupráce plyne výhoda, že si lékaři z jeho nemocnic budou moci vyzkoušet také akademickou medicínu. Tu má koneckonců Agel zahrnutou v dlouhodobé strategii – už 15 let při něm funguje interní vědecká agentura a od roku 2010 také vědecká rada. Mezi lety 2010 a 2017 tak v rámci interních grantů poslal Agel na vědecké aktivity 50 milionů korun.

Jednou z odborností, kde spolu s Agelem chystá 1. LF společné projekty, je onkologie. „Není to jen léčba pacientů, ale i odhalování nemocí ještě ve stadiu, kdy je nemocný bez klinických příznaků – jde o takzvanou prediktivní či preventivní onkologii. Směřujeme také k personalizaci, tedy k výběru léků podle profilu nemocného i nádorového onemocnění,“ přibližuje trendy přednosta Onkologické kliniky VFN a 1. LF Luboš Petruželka.

Jak včas odhalit dědičné nádory nebo z krve monitorovat vývoj choroby

Ústav biochemie a experimentální onkologie 1. LF tak s oddělením vzdělávání a výzkumu Agellab v Novém Jičíně spolupracuje na projektu s názvem Bioinformatické zpracování dat, sekvenování nové generace a funkční analýzy kandidátních variant pro testování hereditárních nádorových syndromů v ČR. 1. LF poskytuje hlavně znalosti a vybavení, k tomu je ovšem potřeba vyšetřit velké množství klientů. Projekt přitom cílí na zpracování dat získaných na základě molekulárního vyšetření nemocných s hereditárními syndromy, která by v budoucnu měla směřovat k vývoji cílené prevence a léčby.

Dalším projektem je CZECANCA (Czech CAncer paNel for Clinical Application, tj. sekvenační panel pro identifikaci nádorové predispozice u rizikových osob v ČR). „Na velkém počtu nemocných by se měl identifikovat současný stav predispozic či dědičných forem v naší populaci. Je to i v celosvětovém měřítku velmi unikátní projekt, který by nemohl být organizován bez meziinstitucionální spolupráce,“ přibližuje profesor Petruželka. Společně s dalšími centry sdruženými v konsorciu tak laboratoře Agel přispívají k charakterizaci variant zodpovědných za vznik dědičných forem nádorových onemocnění a tvorbě databáze vrozených variant nádorových predispozičních genů u vysoce rizikových pacientů.

V rámci třetího projektu 1. LF a slovenské Všeobecné nemocnice s poliklinikou Levoča by měla být zaváděna metodika sběru cirkulujících nádorových buněk a fragmentů nádorové DNA tak, aby se zpřesnila diagnostika a monitorace nádorových onemocnění.

„Jedná se o další vizionářský projekt – zavádění takzvaných tekutých biopsií. To znamená, že jsme schopni charakterizovat nádor na základě vyšetření krevního vzorku, kde vyšetřujeme buď cirkulující nádorové buňky, nebo fragmenty nádorové DNA. Na základě toho můžeme monitorovat úspěšnost léčby nebo rozhodovat o další terapii,“ dodává Luboš Petruželka.

Michaela Koubová