Víme první, jakou novoroční nadílku vám připravila Evropská komise: 31 legislativních priorit rozděluje české europoslance

Větší bezpečnost občanů, ale taky migrační politika v “duchu odpovědnosti a solidarity” jsou zamýšlenými důsledky regulací a směrnic, které chce v následujících dvou letech prosadit Evropská komise. Teprve v dalším sledu najdeme hospodářské investice, sociální otázky, propojený digitální trh, energetickou unii a nakonec “demokratickou legitimitu Evropské unie”. Ekonomický deník shrnuje všechny nové legislativní priority a taky reakce českých zástupců v Evropském parlamentu.

Hlavní cíle Evropské unie vytyčují premiéři a prezidenti členských států, a poslední slovo při přijímání volnějších směrnic (direktiv) a doslovných nařízení (regulací) mají odpovědní ministři členských států. Ale první konkrétní návrhy právních aktů formuluje Evropská komise, která nyní zveřejnila nové priority pro roky 2018 a 2019. Většinu seznamu tvoří směrnice a regulace, jejichž koncepty jsou již kompletně hotové a publikované na internetu.

Návrhy však ještě půjdou do Evropského parlamentu, který obvykle texty přeškrtá a přepíše, než začne hledat konečný kompromis s Radou EU (národními ministry). Ekonomický deník proto požádal české poslance, aby mezi prioritami podtrhli, co vnímají jako nejdůležitější.

Migrační kvóty, repatriace a ochrana hranic

Čeští zástupci v Evropském parlamentu většinou vnímají jako nejzásadnější téma migrační politiku. Jan Keller (ČSSD, S&D), Tomáš Zdechovský, Michaela Šojdrová (oba KDU-ČSL, EPP) nebo Martina Dlabajová (ANO, ALDE) kritizují povinné relokační kvóty. Keller varuje před finančními pokutami pro nekompromisní odpůrce přerozdělovacího mechanismu, které “mohou být pro státy typu ČR likvidační”. Převažující názor českých zastupitelů shrnuje Michaela Šojdrová: “Jakékoli relokace uprchlíků musí být dobrovolné a nikoli povinné.”

Kateřina Konečná a Jaromír Kohlíček (oba KSČM, GUE-NGL) chtějí, aby byli zpátky do svojí vlasti vraceni imigranti, kteří tady nemají právo na azyl, ani na jinou formu legálního pobytu. Dita Charanzová (ANO, ALDE) požaduje v bezpečnostní oblasti rychlejší postup: “Pomalými kroky dáváme prostor pochybným politickým stranám v různých zemích EU, které využívají pocitu nejistoty a deziluze občanů.”

Pavel Poc a Miroslav Poche (oba ČSSD, S&D) věří, že díky nové legislativě budou lépe ochráněny vnější hranice. “Spolupráce v této oblasti je nedílnou součástí řešení migrační krize,” říká Poche. “Unie posiluje, směřuje k vyšší integraci a pokud se česká vláda rychle nevzpamatuje, může nám ujet vlak,” uvedl Poc, podle kterého je představa slábnoucí EU mylná a nebezpečná.

Energetická unie, oběhové hospodářství a reforma EU

Po migrační politice zmiňují čeští poslanci nejčastěji energetiku. Sociální demokrat Pavel Poc věří, že energetická unie zapříčiní “bezpečné dodávky elektřiny, posun k nízkoemisním zdrojům a dostupné ceny pro všechny spotřebitele”. Naopak komunista Jaromír Kohlíček jmenuje stavební pravidla nebo podporu obnovitelných zdrojů jako příklady “norem, které budou velmi obtížně aplikovatelné”, přičemž “národním státům se postupně zužuje prostor pro samostatné řešení čehokoliv”.

Poslanci dále jmenují oběhové hospodářství, respektive směrnice o odpadech, obalech, skládkování apod. “Lepší využívání zdrojů, menší zatížení životního prostředí a rozvoj souvisejících technologií,” shrnuje Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP). Za vůbec nejdůležitější však považuje rozpočtové záležitosti: “Střednědobá finanční perspektiva určí finanční fungování Unie. Pro naši zemi, jako čistého plátce, velmi důležitá věc.”

Liberálka Martina Dlabajová zmiňuje taky směrnici o vysílání pracovníků, přičemž varuje: “Navrhovaná opatření nepřinesou více práv pracovníkům, ale naopak zhorší pozici českých firem na evropském trhu a sníží jejích konkurenceschopnost.”

Komunistka Kateřina Konečná chce, aby mohli sami občané skutečně navrhovat novou legislativu, jak formálně umožňuje Lisabonská smlouva. “V tuto chvíli evropské občanské iniciativy příliš nefungují, a to zejména kvůli značné administrativní zátěži a Komisi, která výsledky roční činnosti dobrovolníků neuvádí v život, čímž popírá prospěšnost celého nástroje,” říká Konečná.

Lidovci Tomáši Zdechovskému obecně chybí reforma Evropská unie, kterou považuje za stále důležitější například kvůli brexitu nebo katalánské krizi. “Tlak na souhlas se současnou politikou považuji za obrovskou chybu,” říká Zdechovský. Jiří Payne (Svobodní, EFDD) postrádá deregulaci: “Evropská unie vykonává nespočet kompetencí, které by bylo lepší mít na národní úrovni.”

Celý text je přístupný předplatitelům Legislativního monitoru.

Přihlásit se Registrovat se Více informací

Petr Woff