Australská chřipka děsí svět. Ale proč, když „běžná“ chřipka zabíjí každý rok?

Do 12. ledna bylo v Česku hlášeno 16 klinicky závažných případů chřipky vyžadujících intenzivní péči a v 9 případech došlo k úmrtí. Ve všech případech se jednalo o osoby starší 60 let. Foto: Pinterest

Je jednou z nejvíce podceňovaných infekcí vůbec. Ačkoliv chřipka pravidelně zabíjí, očkovat se proti ní nechává jen minimum obyvatel Česka. Často proto, že nevěří tomu, že je chřipka opravdu nebezpečná. Mylně se domnívají, že jde o banální onemocnění. Opak je pravdou. Přitom jakmile média připojí ke slovu „chřipka“ nějaké pojmenování, rázem se z podceňované choroby stává strašák. Po „prasečí“ či „ptačí“, tak nyní přichází na scénu „australská“ chřipka.  Titulky bulvárních novin sice Čechy děsí, ale zase ne natolik, aby změnili laxní přístup ke svému zdraví.

 

„Aussie“ nebo také „australská chřipka“, to je na první pohled novinka spojená s letošní chřipkovou sezónou. Ačkoliv se právě probíhající chřipková sezóna v Česku zatím výrazně neliší od předchozích let, objevují se v médiích značně znepokojivé informace jako „nejhorší epidemie za 50 let“. Státní zdravotní ústav ale uklidňuje veřejnost, takzvaná australská chřipka není pravděpodobně výrazně nebezpečnější než chřipka, která se objevila v předchozích letech. I ta ovšem pravidelně zabíjí.

„Australská“ chřipka míří na Evropu: Nejhorší epidemie za 50 let? Evropu děsí australská chřipka: Nemusí nás ochránit ani očkování. „Australská chřipka“ je proti některým vakcínám odolná. Krásnou Bethany zabila chřipka. Smrtící virus má už 93 obětí. To jsou titulky zpráv, které se v posledních dnech objevily, jak na webech bulvárních médií jako jsou deníky AHA a Blesk, či portálu zpravodajství TV Nova, tak na zpravodajském webu Týden.cz. Vyvolávají dojem, že Česko je v těchto dnech ohroženo chřipkovou epidemií, proti které ani případné očkování nezajišťuje dostatečnou ochranu. Skutečnost je však jiná a ten, kdo zvolil očkování čtyřvalentní vakcínou chránící proti čtyřem typům chřipkových virů současně, udělal dobře.

Nemocnost v Evropě roste, chřipková epidemie je v Německu i Rakousku

Státní zdravotní ústav (SZÚ), přesněji Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková virová onemocnění (NRL), se dlouhodobě věnuje tomuto infekčnímu onemocnění, jak z pohledu epidemiologie, tak ochrany veřejného zdraví. Podle poslední dostupné zprávy, která byla vydaná 15. ledna, narůstá postupně nemocnost v severní a jihovýchodní Evropě. Plošnou chřipkovou epidemii již hlásí mimo jiné Portugalsko, Španělsko, Slovinsko, Chorvatsko, Rakousko, Nizozemí a také Norsko i Švédsko. V Evropě v současné době cirkulují oba subtypy chřipky A obě linie chřipky B. To znamená, že se na kontinentu objevuje hned několik variant chřipkových virů, což ovšem není nijak neobvyklé.

V Česku pak ve 2. kalendářním týdnu byla nemocnost „akutních respiračních infekcí včetně chřipky “ na úrovni 1 100 nemocných na 100 000 obyvatel. Pro upřesnění, v těchto statistikách nemocnosti se neodděluje chřipka od ostatních virových infekcí, které postihují dýchací cesty. Mimo jiné proto, že definitivní potvrzení přítomnosti chřipky je možné až na základě laboratorního vyšetření, které se však běžně neprování. Podle údajů ze zprávy NRL došlo k 12% nárůstu nemocnosti oproti předchozímu týdnu. Jedná se ale o návrat na úroveň, která byla zaznamenaná v předvánočním týdnu. Do 12. ledna pak bylo hlášeno 16 klinicky závažných případů vyžadujících intenzivní péči a v 9 případech došlo k úmrtí. Ve všech případech se jednalo o osoby starší 60 let. Na závěr zpráva konstatuje, že se u nás postupně zvyšuje cirkulace chřipkových virů, zatím však spíše lokálního charakteru.

Proti „Aussie“ nejlépe chrání očkování

Pravděpodobně nejvíce pozornosti věnují „australské chřipce“ nebo také „Aussie“ britská média. Mimo jiné zmiňují případ osmnáctileté Bethany Walker, která v důsledku chřipky zemřela. „Onemocněla chřipkou, která se rozvinula v zápal plic. Včera ráno byla spolu se mnou letecky transportována do nemocnice Raigmore, kde se její stav rapidně zhoršil. Zdravotníci pracující na jednotce intenzivní péče pro ni nemohli udělat víc. Dostalo se jí nejlepší možné péče od týmu osmi lidí po dobu dvou hodin, navzdory tomu, že udělali vše možné, i přes maximální úsilí, to nezvládla,“ napsala Heather Teale, dívčina matka na sociální síť facebook. Jak připomíná deník The Telegraph, ve vysokém riziku nákazy jsou tři miliony Britů, kteří proti chřipce nejsou očkováni.

Britská Národní zdravotní služba (NHS – National Health Service) ovšem upozorňuje, že se chřipkou může nakazit kdokoliv. „Mezi vysoce rizikové skupiny patří těhotné ženy, starší osoby, malé děti a lidé, kteří mají oslabený imunitní systém. Děti jsou vůči chřipce více náchylné a je také známo, že ji snadněji šíří vzhledem ke své hygieně,“ konstatuje NHS. Podle statistických údajů je nemocnost v těchto dnech ve Velké Británii skutečně vyšší ve srovnání s loňským rokem, vzrostl i počet hospitalizací v důsledku chřipky, avšak čísla nedosahují úrovně roku 2009, kdy zemi zasáhla pandemie chřipky. „V těchto dnech jsme očekávali zvýšenou nemocnost. Naše data ukazují, že více lidí s příznaky chřipky navštěvuje praktické lékaře a také je více lidí hospitalizovaných. Nejlepší obranou, kterou máme proti šíření chřipky k dispozici, je vakcína,“ uvedl profesor Paul Cosford, ředitel pro medicínu úřadu Public Health England, pro BBC News.

Očkování proti chřipce je nutné každý rok opakovat, protože se průběžně mění složení vakcín podle toho, jaké chřipkové kmeny se objevují. Podle SZÚ lze očekávat, že účinnost vakcíny proti viru chřipky A (H1N1) bude vysoká, zatímco proti typu A (H3N2) bude pravděpodobně nižší. „Viry chřipky typu B linie Yamagata jsou dosud dominantní a účinnost vakcíny proti tomuto viru bude velmi nízká, protože není obsažena v používaných trivalentních vakcínách. V případě očkování tetravalentní vakcínou by účinnost vakcíny měla být dobrá,“ informuje úřad na svém webu. Čtyřvalentní vakcína poskytuje širší ochranu vůči cirkulujícím virům chřipky, protože chrání proti více typům virů současně. V České republice je pak toto očkování dostupné od roku 2017.

 „Australská chřipka“ není nebezpečnější, uklidňuje SZÚ

Vzhledem k rostoucímu zájmu médií pak SZÚ vydal komentář k tématu „australské chřipky“, vychází přitom z mezinárodních statistik. V letních měsících roku 2017, což je typické období pro epidemii chřipky na jižní polokouli, v Austrálii skutečně proběhla „poměrně explozivní epidemie způsobená především subtypem A/H3N2. Na nemocnosti se podílela i chřipka B a minoritně subtyp A/H1N1. „Byla zaznamenána nejvyšší incidence chřipky od pandemické vlny 2009, avšak s výraznými rozdíly mezi jednotlivými oblastmi Austrálie. Východní přímořské oblasti byly zasaženy znatelně více v porovnání se západní Austrálií, kde se nemocnost nevymykala obvyklým hodnotám a některé sledované indikátory byly dokonce nižší nežli v letech 2015 a 2016,“ shrnuje situaci Martina Havlíčková, vedoucí NRL pro chřipku a nechřipková virová respirační onemocnění. K hospitalizaci pak byl přijat více než dvojnásobek osob v porovnání s pětiletým průměrem, avšak samotný průběh infekce nebyl výrazně závažnější než v jiné roky. „Na nárůstu absolutního počtu případů se mimo jiné podílela i stále se zlepšující laboratorní diagnostika,“ naznačuje možný důvod toho, proč se „australská chřipka“ jevila nebezpečnější než jindy prohlášení.

„Počet úmrtí v absolutních číslech byl samozřejmě výrazně vyšší, nicméně po statistickém zpracování se výrazněji nevymykal dlouhodobému trendu (počet úmrtí na počet prokázaných případů infekce). Fatální průběhy postihovaly především starší osoby, což je pro chřipku a zejména subtyp A/H3N2 charakteristické,“ informuje dále SZÚ na svých webových stránkách s tím, že současná situace v Evropě je zatím porovnatelná s předchozími chřipkovými sezónami.

Chřipka zabíjí, a to nejen seniory

Nic z toho ale neznamená, že by chřipka byla banálním onemocnění. V souvislosti s chřipkou v Česku zemře asi 2000 lidí ročně. Zabije je jak chřipka samotná, tak její komplikace nebo to, že infekce fatálně zhorší jejich stávající zdravotní problémy. „Jakékoliv další onemocnění, které člověka potká, potom vede ke zhoršení celkového stavu. A chřipka takovým onemocněním je,“ vysvětluje profesor Richard Češka, kardiolog, který působí na III. interní klinice 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „U kardiaka se objeví známky srdečního selhávání, které vyžaduje intenzivní léčbu, u diabetika dojde ke zhoršení kompenzace a pacient, který léta užíval jen prášky, potřebuje inzulin,“ dodává. Sama chronická onemocnění a v některých případech i jejich léčba vedou k tomu, že je imunitní systém člověka oslaben. „Pacienti pak mají jak těžší a komplikacemi provázený průběh chřipky, tak se zhoršuje jejich základní chronické onemocnění. Chronicky nemocní jsou také častěji lidé ve vyšším věku a opět platí, že pro seniora může být chřipka, nasedající na další chorobu či choroby velkým, život ohrožujícím problémem,“ popisuje.

Právě tito pacienti by pak měli být proti chřipce očkováni. Bohužel jen minimum z nich ale využívá možnost očkování, které mají hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Nárok na něj mají všichni lidé starší 65 let, pacienti po odstranění sleziny nebo po transplantaci krvetvorných buněk, lidé trpící závažným chronickým onemocněním srdce a cév, dýchacích cest, ledvin nebo diabetem za podmínky, že jsou farmakologicky léčeni. Na hrazené očkování proti chřipce mají nárok také lidé žijící ve zdravotnických zařízeních dlouhodobé lůžkové péče nebo v domovech pro seniory, v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem.

Lékaři mají očkování doporučovat, ne šířit nesmysly

Bohužel proočkovanost české populace proti chřipce je dlouhodobě velmi nízká. Svůj vliv na tom mají i sami zdravotníci. Ačkoliv by měli očkování svým pacientům aktivně nabízet, sami někdy šíří nesmysly jak o chřipce, tak o očkování proti ní. K nim patří například to, že očkovaný člověk stejně onemocní, protože vakcíny nefungují, očkování škodí imunitnímu systému nebo je nevhodné pro chronicky nemocné. „Samozřejmostí by mělo být, že by očkování měli doporučovat všichni praktičtí lékaři, kteří se každodenně setkávají se svými klienty, znají jejich anamnézu a vědí o jejich chronických onemocněních. Měli by se k nim ale přidávat i odborní lékaři – specialisté. V praxi se dost často setkáváme s tím, že jeden lékař poradí, že ano, a druhý radu zavrhuje. To je pro terén velmi nepříjemné a ve svém důsledku to končí poměrně nízkou proočkovaností v České republice,“ uvedl profesor Petr Pazdiora z Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty UK v Plzni, na loňské tiskové konferenci věnované právě chřipce (více zde).

Problém, že řada zdravotníků očkování proti chřipce vnímá jako zbytečné nebo dokonce nebezpečné, není nijak nový. Očkováno je minimum z nich, a tak přímo ohrožují své pacienty. „Nejen, že zdravotníci nejdou příkladem, ale ještě očkování proto chřipce bezdůvodně pomlouvají. Proočkovanost zdravotníků je u nás velmi nízká. Celý rok se obětují ve dne v noci pro své pacienty a potom je zbytečně v chřipkové sezóně ohrožují tím, že se neočkují,“ vysvětlil docent Rastislav Maďar, epidemiolog, expert na infekční choroby a medical director sítě očkovacích center Avenier. Více o nedostatečné proočkovanosti zdravotníků proti chřipce jsme psali zde.

Pasivní přístup lékařů vůči očkování proti chřipce tak přetrvává dlouhodobě. Například v roce 2016 vyšel v odborném časopisu Practicus, který vydává Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, článek „Chřipka za železnou oponou“ věnovaný právě očkování proti chřipce. „Jak praktický lékař, tak specialista by měl především chronicky nemocným pacientům očkování proti chřipce aktivně doporučovat, neboť chřipka zhoršuje průběh chronického onemocnění, kontraindikací pro očkování je naprosté minimum. Ovšem opakovaně se setkáváme se situací, kdy některý praktický lékař pacientovi, který má zájem o očkování proti chřipce, toto očkování aktivně rozmlouvá, případně se specialistou, který očkování nedoporučuje a argumentuje obvykle obavou o zhoršení stavu chronického onemocnění. V zemích na západ od našich hranic by byl přístup obou skupin lékařů bez diskuse nazván postupem non lege artis a zdravotní pojišťovna by zvažovala rozvázání smlouvy,“ shrnuli autoři Jan Kynčl, vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ, a Martina Havlíčková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění SZÚ.

Ludmila Hamplová