Desetiprocentní navýšení mají jisté ve dvou krajích. Personální stabilizaci sester má řešit i pracovní skupina MZ

Navýšení platů a mezd i vyšší příplatky za směnnost zatím řada zdravotníků nemá jisté. Odborářka Dagmar Žitníková přitom varuje, že pokud k nim nedojde, začnou sestry znovu po půlroční stabilizaci nemocnice opouštět. Foto: koláž ZD

Zaměstnanci krajských nemocnic v Karlovarském a Ústeckém kraji by jako jedni z mála (vedle přímo řízených organizací) měli mít jisté desetiprocentní navýšení odměn. Oproti tomu v Královéhradeckém kraji zřizovatel zdejších nemocnic prý odborářům oznámil, že žádné navýšení nebude. Obecně pak zůstává nejasné, jestli budou mít sestřičky na lednové výplatnici dvoutisícové navýšení za směnnost. Pokud ovšem ke slíbeným krokům nedojde, mohou se nemocnice obávat dalšího odlivu personálu, který byl podle šéfky zdravotních a sociálních odborů Dagmar Žitníkové v posledním půl roce zbrzděn. Jak zajistit personální udržitelnost i do budoucna, by přitom měla nyní začít řešit na ministerstvu zdravotnictví speciální pracovní skupina.

 

Navýšení mezd a platů je téma, které už počtvrté začátkem roku plně zaměstnává odbory. Při tvorbě úhradové vyhlášky bylo totiž opakovaně přislíbeno navýšení, řada nemocnic ale následně prohlásila, že na něj nedostala dostatečné finance. Odboráři jsou tak nuceni objíždět republiku a dohadovat se s managementy o tom, kdy a kolik zaměstnanci dostanou. Nejinak je tomu i letos, kdy měl všechen personál dostat navíc deset procent.

„Máme informace, že kompletně všude navýšil všem zaměstnancům o deset procent ve svých zřizovaných nemocnicích Ústecký a Karlovarský kraj. Tam to tedy proběhlo úžasně. Oproti tomu asi největší problém, který nyní máme, je Královéhradecký kraj, kde bylo původně sděleno, že to proběhne a nebudou problémy, ale teď dostali odboráři informaci, že žádné navýšení nebude. To je největší exces. Napsala jsem proto panu hejtmanovi a požádala ho o okamžité jednání, protože to vytvořilo v nemocnicích obrovský neklid – informace o tom, že nic nedostanou, byla oficiální, sdělil jim ji ředitel královéhradeckého holdingu,“ přibližuje Dagmar Žitníková. Pod Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje přitom spadají nemocnice Trutnov, Náchod, Jičín, Dvůr Králové nad Labem a Rychnov nad Kněžnou.

Tahanice o navýšení se tak už pomalu stávají tradicí – prvně doprovázely pětiprocentní navýšení v roce 2015 a podobně tomu bylo i o rok později, v roce 2017 se pak laťka zvýšila na deset procent. Jednání se přitom za ty roky nijak neusnadnilo. Pro odbory tak opět bude toto handrkování argumentem pro požadavek sjednocení platů a mezd, který se jim nepovedl prosadit v minulém volebním období.

„Čtvrtý rok se nám potvrzuje, že dohody neplatí, a to ani v případě, že byly potvrzené. To je případ Plzeňského kraje, kde pan hejtman Bernard a radní pro zdravotnictví Stárková v tiskovém prohlášení řekli, že to dají všem, teď ale ze zdravotnického holdingu máme informaci, že všechno bude jinak. Na druhou stranu nám to dali v Českých Budějovicích, ale už ne v Táboře či Jindřichově Hradci, což je přitom stejný zřizovatel,“ vypočítává Žitníková, která zrovna včera odpoledne jednala v nemocnici Agel ve Valašském Meziříčí. Na základě upřesnění předsedkyně odborového svazu opravujeme původní údaj, že nabídka byla na navýšení o pět procent pro zdravotníky, na šest procent pro všechny zaměstnance. Za nepřesnost se předsedkyně odborů omlouvá.

„Nedělám nic jiného, než že objíždím republiku. Minulý týden jsem byla v Pardubicích, kde jsme chtěli, ať to přepočítají, teď nám to ale odmítli. Přitom byla dohoda, že když někdo řekne, že na to v úhradové vyhlášce nedostal, přepočítá se to v pracovní skupině na ministerstvu zdravotnictví. Ani to ale neplatí, protože to zaměstnavatelé nechtějí,“ dodává odborářka.

Vydrží dosavadní stabilizace?

Další kapitolou pak jsou příplatky za směnnost sester. Podle Žitníkové zpočátku ředitelé nemocnic tvrdili, že na ně peníze v úhradové vyhlášce nedostali. Objevila se totiž komplikace ze strany zdravotních pojišťoven, kterou se ale povedlo napravit, a od té doby se zatím nikdo neozval, že by nadále finance nedostával.

„Oficiálně zjistíme, zda to dávají nebo ne, teď po první výplatě. Počítám, že to bude další akce – že se začnou ozývat ve velkém, že k tomu nedochází. Prostor v úhradové vyhlášce na to ale vytvořený byl, peníze na lůžkoden byly navýšeny skoro o dvě miliardy,“ konstatuje Žitníková.

V minulých letech se přitom podle odborářky stávalo, že nemocnice dály peníze určené na odměňování do investic. „Tvrdili nám, že peníze nedostali, a pak se zpětně třeba poté, co se s managementy probrala výroční zpráva, ukázalo, že peníze proinvestovali,“ uvádí Dagmar Žitníková.

Příplatkem a slíbeným navýšením se skutečně povedlo situaci ohledně odchodů zdravotních sester alespoň dočasně zamrazit. Pokud ovšem k jejich naplnění nedojde, může to znamenat velký problém. „Půl roku je tu stabilizace, ale všichni čekají, jak to dopadne dál. Informace z nemocnic jsou konkrétní: pokud nedojde k navýšení a tomu, že bude pokračovat příplatek, sestry si najdou místa mimo. Nabídky na trhu práce jsou dnes velice dobré a zvlášť pro sestry je práce dostupná i jinde,“ říká Žitníková.

Návrh k diskusi: dřívější odchod do důchodu (nejen) pro sestry

Ministerstvo zdravotnictví by ovšem chtělo personální krizi řešit nejen výší odměňování, ale i dalšími kroky. Novela zákona 96/2004, od které si slibovala řešení minulá vláda, zatím totiž nemá dopady – podle Žitníkové mohou být první změny patrné až přespříští rok. Na jednání odborů s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem, které se uskutečnilo na začátku týdne, tak padla domluva na vytvoření speciální pracovní skupiny, kde budou zastoupeni zaměstnavatelé, odbory či odborné společnosti. Tam by mělo dojít k vytvoření plánu opatření, která mají situaci stabilizovat.

Odbory už se přitom o něco podobného pokusily, když zaměstnavatelům předložily návrh kolektivní smlouvy vyššího stupně. Zakomponovaly do něj sociální výhody typu příspěvku na penzijní připojištění, sick days a další sociální opatření. „Do budoucna se ale bude nutné zabývat i možnostmi dřívějších odchodů do důchodu nejen pro sestry, ale pro všechny exponované profese ve zdravotnictví. Zkrátka by mělo jít o celý souhrn opatření. Za odbory se na tom budeme velmi rádi podílet, důležité ale bude, aby se na to pak našly peníze,“ uzavírá Žitníková s tím, že podněty od účastníků jednání spolu se žádostí o jmenování pracovní skupiny a její rychlé svolání pošle ministru Vojtěchovi na začátku příštího týdne.

Michaela Koubová