Novela služebního zákona: náměstci a představení jmenovaní na 5 let, superúředník bude pod vládou nebo premiérem

Služební zákon měl přinést úředníkům jistotu a ochránit je před politickým vlivem. Snaha čerstvou normu zásadně překopat má ale zatím opačný účinek. Foto: Flickr

Návrat k myšlenkám původního služebního zákona z roku 2002, tak by se dala označit novelizace Zákona o státní službě, kterou připravilo ministerstvo vnitra. Zavádí Generální ředitelství státní služby, jmenování náměstků a ředitelů sekcí na pět let, možnost služebního hodnocení úředníků až po třech letech a podání námitek těmi, kteří nejsou se svým hodnocením spokojeni.

 

Generální ředitel pro státní službu podřízený přímo vládě, jehož ředitelství bude jednou ze sekcí Úřadu vlády, namísto dosavadního zařazení „superúředníka“ pod ministra vnitra. Nově tedy nejvyšší státní úředník bude spadat pod vládu, nebo přímo pod premiéra, pokud dostane pověření kolektivu ministrů.

To je jedna z hlavních změn obsažených v novele služebního zákona (234/2014 Sb), kterou vypracovalo ministerstvo vnitra. Mezi další zásadní změny patří jmenování náměstků, sekčních ředitelů, státních tajemníků a vedoucích služebních úřadů na 5 let. Novinkou je také možnost služebního hodnocení úředníka jeho představeným až po třech letech (dosud je to každoročně) a také možnost podat proti hodnocení námitky.

Šéfem Generálního ředitelství státní služby se může podle návrhu zákona stát vedoucí zaměstnanec zařazený v organizační složce státu, který řídí jiné vedoucí zaměstnance, nebo úředník územního samosprávného celku zařazený na pracovním místě ředitele krajského úřadu nebo tajemníka obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Podmínkou je státní občanství, čtyřicet a více let a alespoň čtyři roky ve vedoucí funkci v organizační složce státu, v územním samosprávném celku, instituci Evropské unie, mezinárodní organizaci, nebo jako uvolněný člen zastupitelstva kraje anebo obce s rozšířenou působností. Není bez zajímavosti, že z této části návrhu vypadly dosud akceptovaná zařazení v kancelářích Sněmovny, Senátu a Prezidenta.

Generální ředitelství

a) koordinuje strategické a koncepční činnosti související se státní službou,
b) připravuje návrh systemizace služebních míst (dále jen „systemizace“) na základě návrhů služebních orgánů a vyhodnocuje její dodržování,
c) koordinuje zpracování návrhů organizačních struktur služebních úřadů, není-li stanoveno jinak,
d) koordinuje systém hodnocení státních zaměstnanců,
e) koordinuje vzdělávání státních zaměstnanců a připravuje vzdělávací programy a rámcová pravidla pro vzdělávání státních zaměstnanců,
f) hodnotí vytváření podmínek pro sladění rodinného a osobního života s výkonem služby služebními úřady a předkládá o tom jednou ročně zprávu vládě,
g) plní další úkoly stanovené zákonem

Generální ředitelství je sekcí Úřadu vlády.
Není-li služební místo generálního ředitele obsazeno, vykonává jeho pravomoci personální ředitel generálního ředitelství. Není-li služební místo generálního ředitele ani služební místo personálního ředitele generálního ředitelství obsazeno, pověří předseda vlády některého ze státních tajemníků výkonem pravomocí generálního ředitele.

Generální ředitel a státní zaměstnanec jím písemně pověřený jsou oprávněni vykonávat ve služebních úřadech kontrolu ve služebních vztazích státních zaměstnanců. Pověření ke kontrole může mít i formu průkazu, jehož vzor stanoví Úřad vlády vyhláškou. Při výkonu kontroly se postupuje podle kontrolního řádu.

Náměstci, státní tajemníci a sekční ředitelé nově jmenováni na dobu určitou

Podle experta na služební zákon, bývalého soudce Ústavního soudu ČSFR a vysokoškolského pedagoga (Fakulta sociálně-ekonomická UJEP v Ústí nad Labem) Pavla Matese, který měl možnost předkládaný materiál prostudovat, je další důležitou změnou jmenování na některá vedoucí místa /např. státního tajemníka, náměstka pro řízení sekce, ředitele sekce, ale i samotného generálního ředitele státní služby/ na dobu určitou.

Toto opatření může vést jak k tlaku na to, aby nikdo „neusnul na vavřínech“ a stále se snažil dosahovat lepších výsledků, tak i k tomu, že se budou hledat důvody, proč by dotyčný měl být nahrazen někým, kdo více vyhovuje politickým než odborným kritériím, byť snad nezbytnost projít konkurzem může zabránit stavu, který tady byl před uzákoněním státní služby,“ řekl Ekonomickému deníku Mates.

„Průběžně konaná transparentní výběrová řízení na služební místa generálního ředitele, státního tajemníka, vedoucího služebního úřadu, náměstka pro řízení sekce, ředitele sekce nebo personálního ředitele generálního ředitelství by měla zajistit výběr nejvhodnějších kandidátů, ať již jimi bude stávající představený nebo jiný vhodný kandidát splňující stanovené předpoklady a požadavky. Podobný model funkčních období ostatně není nikterak výjimečný, znají jej i jiné předpisy (např. funkční období ředitelů škol podle školského zákona) a je běžný v případě top managementu i v jiných členských státech Evropské unie,“ píše se k této změně v důvodové zprávě.

Jestli úředníci na vyjmenovaných postech zůstanou, nebo ne, není v tuto chvíli jisté. Bude záležet na tzv. přechodných ustanoveních, která dosud nejsou známa. Pak také bude záležet na tom, co do nich vpraví poslanci a jaká podoba vzejde z konečného hlasování v Poslanecké sněmovně Parlamentu.

Co je však jisté, je, že v případě výběrového řízení na služební místo náměstka pro řízení sekce, nebo sekčního ředitele má výběrová komise 4 členy jmenované státním tajemníkem ministerstva. Z toho jmeuje 2 členy na návrh příslušného ministra nebo vedoucího Úřadu vlády; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy výběrové komise, kterého jmenuje státní tajemník z těch členů výběrové komise, které jmenoval na návrh příslušného ministra nebo vedoucího Úřadu vlády. V jiném správním úřadu má výběrová komise 3 členy, které jmenuje a odvolává vedoucí služebního úřadu,“ uvádí se v materiálu.

Státní správa se má více otevřít lidem z „civilu“

Důležitým krokem je podle docenta Matese také snaha o větší otevření státní správy lidem, kteří neprošli úřednickou kariérou. „Dalším cílem je otevřít výběrová řízení, čímž bude rozšířen a racionalizován (v zájmu výběru nejvhodnějšího uchazeče) okruh osob, které se na jednotlivé stupně řízení, respektive na jednotlivé pozice představených mohou hlásit. Výběrová řízení nyní budou zásadně dvoukolová (oproti dnešním až tříkolovým), přičemž do prvních kol výběrových řízení se mohou hlásit v zásadě uchazeči, již mají tu možnost i nyní (s drobnými modifikacemi), druhá kola výběrových řízení pak umožní účast široké skupině uchazečů, a totéž ze soukromé sféry,“ odůvodňují úředníci ministerstva vnitra svůj návrh. „Tím bychom se v jistém smyslu začali přibližovat tzv. meritnímu systému, který je uplatňován např. v USA, tedy, s jistým zjednodušením řečeno, služební místo má být obsazeno odborníkem, bez ohledu na to, odkud přichází,“hodnotí tuto část návrhu Pavel Mates.

„Dosavadní zkušenosti s aplikací zákona o státní službě ukazují, že se v základním rámci podařilo sledované cíle naplnit, respektive vytvořit základní předpoklady pro jejich naplnění, na druhou stranu je však současně třeba reagovat na některé skutečnosti, jež se v průběhu jeho aplikace objevily. Na některé z těchto skutečností již bylo reagováno novelou účinnou od 1. června 2017, díky které se mnohé postupy zejména v souvislosti s obsazováním volných služebních míst či zastupováním služebních orgánů alespoň zčásti zefektivnily, v tomto postupu je ovšem třeba pokračovat za účelem vytvořit ještě vhodnější podmínky pro profesionalizaci státní služby,“ uvádí úředníci ministerstva vnitra v důvodové zprávě materiálu. Podotýkají, že dosud příliš úzké vymezené okruhu osob, které se mohou účastnit výběrových řízení na jednotlivé stupně řízení ve státní službě, respektive na jednotlivé kategorie představených jako vedoucích státních zaměstnanců, škodí flexibilitě státní správy. „Díky pozdějším novelám se sice tato právní úprava mírně modifikovala a otevřela širšímu okruhu osob, je nicméně namístě, aby se tento okruh dále rozšířil. To umožní vstup odborníků i z jiných oblastí lidské činnosti do státní služby tak, aby byl systém státní služby schopný reagovat rychleji na nové potřeby výkonu státní správy,“ píše se v materiálu pro členy Babišova kabinetu.

Do druhého kola se tak budou moci hlásit lidé, kteří splňují předpoklady vyjmenované v novele služebního zákona.

Výběrové řízení na pozici:

– generální ředitel pro státní službu – státní občan České republiky, věk 40 let a v uplynulých 8 letech vykonávala nejméně po dobu 4 let ve vedoucí funkci činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné.

– státní tajemník – v uplynulých 8 letech vykonávala nejméně po dobu 4 let ve vedoucí funkci činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné.

 – vedoucí služebního úřadu:  osoba, která v uplynulých 8 letech vykonávala činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné nejméně po dobu 4 let, z toho nejméně po dobu 2 let ve vedoucí funkci.

– náměstka pro řízení sekce nebo ředitele sekce: osoba, která v uplynulých 8 letech vykonávala činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné nejméně po dobu 3 let, z toho nejméně po dobu 2 let ve vedoucí funkci.

– služební místo personálního ředitele generálního ředitelství: osoba, která v uplynulých 8 letech vykonávala činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné nejméně po dobu 2 let, z toho nejméně po dobu 1 roku ve vedoucí funkci.

– vedoucí oddělení: splňuje předpoklady a požadavky podle § 25, s výjimkou požadavku podle § 25 odst. 5 písm. b).

 

Služební hodnocení práce úředníků „dle potřeby“. Nespokojení budou moct podat námitky

„Dosavadní praxe ukazuje dále na to, že zákon o státní službě je v některých případech poměrně rigidní a poskytuje zvýšenou míru ochrany i těm státním zaměstnancům, kteří objektivně dosahují podprůměrných výsledků, a to i na pozici představených. Představeného je sice možné odvolat, dosahuje-li ve službě nevyhovujících výsledků, je ovšem třeba zdůraznit, že nároky kladené na výkon služby představeného by měly být velmi vysoké, neboť tito státní zaměstnanci řídí a kontrolují výkon služby podřízených státních zaměstnanců, a je tedy v souladu s požadavkem na co nejvyšší kvalitu výkonu státní správy, aby pozici představených zastávali jen ti státní zaměstnanci, kteří podávají lepší než podprůměrné výsledky ve výkonu služby,“ uvozují autoři návrhu novely další podstatnou pasáž, která se týká změny služebního hodnocení. „Cílem návrhu je tento nevyhovující stav změnit a zajistit, že představenými budou moci být pouze ti, jejichž výsledky nebudou podprůměrné, tedy ti, kteří v rámci nově navrhovaného systému služebního hodnocení dosáhnou na některý ze tří nejlepších stupňů hodnocení v rámci nové pětistupňové hodnotící škály,“ dodávají.

Autoři chtějí dát vedoucím pracovníkům větší flexibilitu tím, že jim umožní pružně zohledňovat změny ve kvalitě výkonu služby hodnoceného státního zaměstnance. „Služební hodnocení se bude nově provádět podle potřeby, tzn. zejména v případech, kdy se bude výkon státního zaměstnance zlepšovat a hodnotitel bude doporučovat přiznání nebo zvýšení osobního příplatku, nebo naopak, kdy se bude výkon státního zaměstnance zhoršovat a hodnotitel bude doporučovat snížení nebo i odejmutí osobního příplatku,“ píše se v důvodové zprávě.

Předkladatelé zákona také chtějí snížit současnou administrativu spojenou právě s vypracováváním služebních hodnocení. Tou byli vedoucí zavaleni zejména ke konci roku, kdy je ze zákona museli vypracovat. Zároveň se blížící se příprava služebního hodnocení projevovala na nervozitě zaměstnanců a naopak umožňovala pohrozit negativním hodnocením lidem, jejichž přístup se někomu nelíbil. „Nebude-li dána potřeba provést služební hodnocení, bude možné jej provést s odstupem až tří let od předchozího služebního hodnocení, což podle stávající právní úpravy, kdy se služební hodnocení provádí v ročních intervalech, není možné. Tato změna by měla zvýšit motivaci státních zaměstnanců, přispět k jejich profesionalizaci a zároveň zefektivnit řídící a kontrolní úlohu představených,“ píše se v odůvodnění návrhu s tím, že hodnotitelé budou moci využívat nové pětistupňové škály.

Novinkou je, že proti vypracovanému služebnímu hodnocení bude moci podat hodnocený úředník námitky a to do 15 dnů ode dne, kdy jej obdrží. „Námitky se podávají písemně služebnímu orgánu, musí z nich být zřejmé, proti jaké části služebního hodnocení směřují, a musí obsahovat odůvodnění a návrh způsobu úpravy služebního hodnocení,“ píše se v návrhu zákona. Jeho podání musí být vyřízeno do 30 dnů od doručení. Pavel Mates vidí tuto část návrhu jako úlevnou. „Úředník může být oceněn, ale také pokárán a v krajním případě i propuštěn v závislosti na výsledcích, které dosahuje,“ hodnotí docent Pavel Mates.

Jiří Reichl

Článek jsme převzali z našeho partnerského portálu Ekonomický deník.