Prostředků z evropských fondů přiteče méně, projekty se budou pečlivě vybírat, říká ministryně

"Určitě se s kolegou Vojtěchem k této problematice ráda sejdu, " říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová k možnému navýšení finančních prostředků na dotační program, z něhož by ještě rády čerpaly nemocnice na rozvoj svého IT. Foto: MMR

Zdravotnická zařízení čerpají peníze z evropských fondů ve stávajícím programovacím období, ale vláda se už připravuje na to další. Priority teprve stanoví, ale již teď je zřejmé, že finančních prostředků bude k dispozici méně a zároveň, že zdravotnictví ještě vůbec nemá jisté, do jaké míry se dostane právě na jeho projekty. Evropské fondy patří do kompetence ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové. Zdravotnický deník jí proto oslovil, spolu s partnerským portálem Ekonomický deník, aby se jí zeptal, jaké šance na úspěch zdravotnictví dává. Ministryně se hodlá podněty s rezortu zabývat, setká se i si ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem. Ten už v rozhovoru pro Zdravotnický deník dříve přislíbil, že bude s kolegyní z vlády jednat i o navýšení prostředků v rámci stávající výzvy 26. IROP, kde existuje velký převis projektů právě v oblasti IT ve zdravotnictví. Klára Dostálová ale předem upozorňuje, že částka dvou miliard korun, o níž se v této souvislosti hovořilo, bude ve skutečnosti menší.

 

Jak jste spokojena s dosavadním čerpáním evropských fondů v současném programovém období. Ozývají se hlasy, že v letošním a příštím roce hrozí propadnutí významné částky evropských peněz, protože je česká ministerstva nezvládnou “zadministrovat”. Považujete tuto hrozbu za reálnou? O kolik může ČR přijít?

Rok 2017 byl pro čerpání evropských fondů rozhodně rokem úspěšným. Zrychlili jsme schvalování předložených projektů. Celkem se od začátku programového období podařilo schválit přes  dvacet tisíc projektů napříč všemi programy, pokud nepočítám specifické projekty v zemědělství, kde je dalších  sto tisíc schválených podpor. Zrychlili jsme proplácení a v celkovém evropském srovnání se nám podařilo poskočit o několik příček nahoru. Rizika spojená s čerpáním evropských dotací v České republice průběžně důsledně mapujeme a navrhujeme odpovědným ministerstvům a vládě příslušná opatření k jejich eliminaci. Jedním z nich byl například požadavek na uzavření smluv s příjemci dotace na čtyřicet procent přidělené částky v každém programu do konce loňského roku. Tento milník byl dle předběžných dat splněn všemi deseti programy s výjimkou jednoho, který se k této hranici však blíží. Celkově se nám na úrovni Dohody o partnerství podařilo tento limit o více jak pět procent překonat. Projekty tzv. pod smlouvou, kdy příjemci vědí, že jejich projekt byl vybrán, mají smluvně potvrzenou dotaci, skýtají záruku, že se v dalších měsících a letech budou zlepšovat i další finanční ukazatele čerpání.

Jaká opatření plánujete na úrovni centrální koordinace evropských fondů, za které MMR odpovídá, a jaké opatření budete prosazovat v programech, kde je MMR přímo řídícím orgánem, aby ČR vyčerpala všechny prostředky, které EU věnovala na rozvoj české ekonomiky?

Důležitým milníkem pro tento rok je dosáhnout u všech programů hranice cca 17 % prostředků v zaslaných průběžných žádostech do Evropské komise, tj. v žádostech o prostředky, které jsou zadministrovány, byly příjemcům proplaceny, certifikovány (zkontrolovány) a Česká republika požádá o jejich proplacení Evropskou komisi, do konce roku 2018. Tento objem finančních prostředků musí být v určitém časovém předstihu připraven v předchozích finančních stavech, například vyúčtovaných žádostech o platbu, což je příkladem dalšího opatření, které bude Národní orgán pro koordinaci v průběhu roku 2018 bedlivě sledovat. Toto opatření se týká i Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) i Operačního programu Technické pomoci, kde je  MMR řídicím orgánem. Uvědomujeme si, že IROP je velmi složitý program, jehož třetinu finanční alokace zabraly integrované nástroje, z nichž projekty se začínají realizovat teprve nyní. Podpora jejich rychlé realizace bude v následujících letech klíčová.

Digitalizace veřejného sektoru výrazně vyčnívala jako priorita volebního programu ANO. V knize Andreje Babiše se téma digitalizace táhne celým textem jako červená nit. Odborná komunita ocenila tento koncept jako vysoce propracovaný. V žádostech o dotace, např. ve výzvě 26. IROP (dotační program MMR), existuje velký převis projektů na digitalizace například pro nemocnice, které odpovídají strategickým záměrům rozvoje IT  v resortu zdravotnictví. Uvažujete o navýšení finančních prostředků do této oblasti, kde je dostatek kvalitně připravených a odevzdaných projektů? Navýšíte peníze o potřebné cca 2 miliardy korun?

To je další oblast, kam velká většina projektů od příjemců přišla k posouzení až na konci minulého roku a pro zdárné čerpání je nutno tyto projekty rychle začít realizovat. Zároveň máme dané některé limity, které vycházejí z textu samotného IROP, který schválila Evropská komise. Celé dvě miliardy korun k dispozici pro navyšování výzev nemáme, nicméně prostředky, které nebyly rozděleny, chceme použít k navyšování výzev tak, abychom uspokojili co nejvíce již jednou připravených a podaných projektů. Proto v brzké době rozhodneme o navýšení financí pro proběhlé výzvy včetně výzvy 26 –  eGovernment.

Budete o této oblasti jednat s vaším vládním kolegou, ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem, který v rozhovoru pro Zdravotnický deník avizoval, že se k rozhovorům na toto téma s vámi chystá?

Určitě se s kolegou Vojtěchem k této problematice ráda sejdu.

Kromě odpovědnosti za čerpání peněz ze současného programovacího období povedete jako ministryně rozhovory o podobě evropských fondů v dalším období po roce 2020? Jakou máte představu o podobě tzv. kohezní politiky v následujícím období? Jak do ní zasáhne Brexit, migrační krize, ochrana vnějších hranic a další turbulence v Evropě?

Diskuze o podobě budoucího programového období již téměř dva roky probíhají, a to jak na české, tak mezinárodní úrovni. Ministerstvo pro místní rozvoj v nich hraje aktivní roli – iniciujeme debaty, připravujeme poziční materiály a analyzujeme potřeby ČR. Minulý rok se v Bruselu uskutečnilo Sedmé kohezní fórum, byla zpracována Východiska pozice ČR k budoucnosti politiky soudržnosti po roce 2020 či se v současné době připravuje Národní koncepce realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020 a Strategie regionálního rozvoje ČR 2021-2027, což jsou důležité dokumenty mající za cíl stanovit budoucí oblasti, do kterých ČR bude prostředky směřovat. Zmíněné faktory, jako je vystoupení Velké Británie z EU či otázky bezpečnosti, budou mít na politiku soudržnosti zcela jistě dopad, nelze však nyní předjímat jeho konkrétní podobu. Naší snahou je zachovat silnou politiku soudržnosti, která bude podporovat méně rozvinuté regiony EU, ale zároveň nenechá zcela stranou ani ty rozvinutější. Snažíme se také o celkové zefektivnění systému, obzvláště pak zjednodušení administrace.

Čeho byste jako ministryně chtěla v dohodě o novém období po roce 2020 dosáhnout pro Českou republiku? Kolik peněz chcete vyjednat? Jakou míru kofinancování? Jaký poměr mezi dotacemi a finančními nástroji považujete za optimální?

V současné době je příliš brzy na tyto otázky odpovědět. Samozřejmě se pro Českou republiku snažíme vyjednat co nejlepší podmínky tak, abychom měli možnost financovat věci, které skutečně potřebujeme. Diskuze však teprve probíhají a hledá se přijatelná shoda mezi zeměmi Evropské unie. Alespoň základní obrysy politiky soudržnosti by měly být známy v květnu letošního roku, kdy má Evropská komise zveřejnit legislativu pro nový víceletý finanční rámec. Signály z EU jsou však takové, že vstupní kapitál pro politiku soudržnosti bude nižší, než tomu bylo v minulých obdobích, může se jednat i o výrazné snížení a toto snížení může být doprovázeno např. závazným stanovením vyšší míry národního spolufinancování nebo vyšším podílem využití tzv. finančních nástrojů namísto nevratných dotací.

 Které programové oblasti budou pro vás prioritní? Kam byste chtěla nasměrovat nejvíce zdrojů?

Hlavní priority České republiky nejsou dosud definitivně stanoveny, ale již nyní je zřejmé, že bude nutné reflektovat nové výzvy a globální trendy, jako jsou digitální ekonomika, technologické změny, změny klimatu či prodlužování věku a stárnutí obyvatelstva. Pro ČR je také stále klíčové dobudovat páteřní infrastrukturu v různých oblastech. Priority ČR se však ve spolupráci s širokým spektrem partnerů připravují, neboť je důležité velmi dobře promyslet, do kterých oblastí co nejefektivněji prostředky nasměřovat.

Bude mít zdravotnictví možnost čerpat i v novém programovém období po roce 2020? V létech 2004 až 2006 tuto možnost nemělo. Další programová období výrazně přispěla k modernizaci přístrojového vybavení zdravotnických zařízení pro superspecializovanou špičkovou zdravotní péči. Nyní se z evropských peněz financuje například reforma psychiatrie. Co nás čeká v budoucnu?

V současné době ještě není možné na toto jednoznačně odpovědět, protože i na téma oblastí čerpání právě probíhají diskuze a jsou zpracovávány příslušné analýzy. Obecně však již s jistotou můžeme tvrdit, že pro Českou republiku bude v příštím programovém období méně prostředků. Budeme tak muset více vybírat, které oblasti podpořit a které bude nutné financovat z jiných zdrojů. Toto je úkol pro celou vládu a věřím, že najdeme se všemi společnou řeč.

V současném programovém období došlo k výraznému omezení možností pro projekty z oblasti cestovního ruchu. Změní se něco v novém období?

Projekty v cestovním ruchu byly zpravidla zaměřené na financování soukromých podnikatelských aktivit a zkušenost v minulém období 2007-2013 ukázala, že ne všechny prostředky přispěly ke zvýšení konkurenceschopnosti regionů. I s ohledem na diskutovaný menší objem prostředků v evropských fondech a silný důraz na budování páteřní infrastruktury vyplývá, že možnosti financování projektů v cestovním ruchu z fondů EU jsou omezené. Podnikatelé budou spíše moci využívat vratné finanční nástroje, Na problematiku ale nezapomínáme a tam, kde nemůžeme využít evropských dotací, se snažíme získat prostředky ze státního rozpočtu a vykrývat bílá místa. Zároveň je zde stále kontinuální podpora menších projektů zaměřených na základní a doprovodnou infrastrukturu včetně marketingových aktivit z národních zdrojů (programy ministerstva a krajů). Akce z národní úrovně jsou podporovány až 50 % prostředků státního rozpočtu a jsou realizovány územně samosprávnými celky, podnikatelskými subjekty či neziskovými organizacemi.

MMR může využít finanční nástroje i na podporu bydlení. Údajně se uvažuje o vypsání výběrového řízení na komerční banku, která by to administrovala. V bankovních kruzích takové řešení nevzbuzuje nadšení. Přidělení zakázky jedné bance by mohlo znevýhodnit ty ostatní na trhu. Bankéři preferují, aby program “zúřadovala” nějaká “státní banka”, např. ČMZRB a ostatní komerční banky měly zachován rovný přístup k trhu. Jaký je váš názor?

Tento finanční nástroj, který by měl fungovat od léta tohoto roku, byl veřejně konzultován nejen se zástupci komerčních bank, ale např. i s Českou národní bankou. Ministerstvo bude vyhlašovat transparentní výběrové řízení, kam se budou moci přihlásit všechny bankovní domy, pokud splní základní podmínky. Musíme si uvědomit, že se jedná o podporu energetických opatření v bytových domech, kde jsou nejčastějšími žadateli společenství vlastníků jednotek nebo družstva. Tam potřebujeme širší pobočkovou či komunikační síť, kterou disponují především komerční banky. Zároveň musíme používat veřejné prostředky co nejefektivněji, a proto chceme, aby se o ně utkalo co nejvíce bank a my tím tak zajistili co nejlepší podmínky nejen pro stát, ale také pro samotné uchazeče o tyto úvěry.

Několik let jste na ministerstvu pro místní rozvoj pracovala jako náměstkyně, takže resort dobře znáte zevnitř. Nyní jste povýšila na členku vlády. Jakou největší změnu to pro vás přineslo?

Nejde o to, jakou změnu to přineslo pro mne, ale na čem je třeba urychleně pracovat. Chtěla bych, proměnit Ministerstvo pro místní rozvoj na Ministerstvo veřejného investování. To by mělo spravovat kompletní otázky, které se týkají krajů, obcí a měst, tedy včetně veřejné správy. Chci totiž věci skutečně měnit a dobré věci prosazovat. K tomu potřebuji mít zákon o krajích a zákon o obcích v naší kompetenci, aby cesta zavedení dobrých věcí byla kratší. Pak jde o samotné investování jako takové. I z tohoto důvodu byla od Nového roku zřízena sekce veřejného investování a výstavby, kde se budou připravovat metodiky, zákony a dělat vše proto, aby se v České republice více stavělo. Dále jsou to finance, což znamená, aby naši partneři v podobě krajů, měst a obcí měly zdroje na financování. Budeme chtít zároveň změnit název Státního fondu rozvoje bydlení na Státní fond regionálního rozvoje. Zabýváme se také otázkami zvýhodněných půjček, ale i dotací a dalších možností, jak pomoci našim městům, obcím i krajům. Ministerstvo pro místní rozvoj, resp. veřejného investování, má být přirozeným partnerem pro kraje, města i obce. Tedy být jejich mateřské ministerstvo, které pomůže regionům, aby každý občan i v té nejmenší obci mohl jezdit po kvalitních silnících, měl přístup ke kvalitním zdravotnickým či školským zařízením.

-IN-