Děti s autismem i jejich sourozenci jsou více ohroženi infekčními chorobami. Lži o očkování zapustily kořeny

Vědci nepotvrdili souvislost mezi očkováním a autismem. Přesto se veřejným prostorem šíří fámy a lži, které se vkrádají do myslí zranitelných rodičů dětí s autismem. Nyní se ukazuje, že právě děti s touto poruchou a jejich sourozenci často nejsou očkováni. Přitom se šíří Evropou například spalničky, které loni jenom v Rumunsku zabily 46 lidí, naposledy devítiměsíčního kojence. Foto: TC/Koláž ZD

Neexistuje jediný vědecký důkaz, který by potvrdil názor, že očkování způsobuje autismus. Přesto toto lživé tvrzení i dvacet let od svého vzniku ovlivňuje chování rodičů. Proočkovanost dětí s autismem a jejich sourozenců je signifikantně nižší než u ostatní populace, zjistila nová studie publikovaná v Journal of the American Medical Association Pediatrics.

 

To, že je dítě autistou nebo je mladším sourozencem autisty, znamená, že je u něj nižší pravděpodobnost, že bude očkováno. Potvrdila to nová americká studie publikovaná v Journal of the American Medical Association Pediatrics. „Tato studie ukazuje, že děti s autismem a jejich mladší sourozenci by mohli být vystaveny vyššímu riziku rozvoje onemocnění, kterým lze předcházet očkováním,“ uvedl pro zpravodajskou televizní stanici CNN Ousseny Zerbo, vedoucí autor studie, který působí v americké výzkumné stanici Kaiser Permanente Northern California Division of Research.

Studie zahrnovala více než 3 700 dětí s diagnostikovanými poruchami autistického spektra, které se narodily mezi lety 1995 až 2010, a více než 590 tisíc dětí bez této neurovývojové poruchy. Zerbův tým analyzoval zdravotní záznamy o jejich očkování shromažďovanými americkým Centers for Disease Control and Prevention (CDC). Konkrétně se zajímal o to, zda byla všechny tyto děti očkovány podle očkovacího kalendáře či nikoliv. „Zjistili jsme, že existují velké rozdíly mezi dětmi s autismem a bez něj,“ dodal Zerbo. Zatímco 94 % dětí zahrnutých do studie bez této neurovývojové poruchy bylo plně očkováno, u dětí s autismem bylo plně očkováno 80 %.

Rozdíly byly zjištěny také u mladších sourozenců dětí s poruchami autistického spektra. Pokud byl u staršího dítěte potvrzen autismus, pak pouze 73 % dětí ve věku do 11 měsíců bylo řádně očkováno. V případě, že se jednalo o mladší sourozence dětí bez této neurovývojové poruchy, byla jejich proočkovanost ve stejném věku 85 %. „Toto je největší studie, která byla v této oblasti provedena,“ konstatoval Zerbo s tím, že výsledky studie jsou pravděpodobně dostatečně reprezentativní pro americkou populaci. Zahrnula údaje z několika regionů v amerických státech Kalifornie, Colorado, Oregon, Washington a Wisconsin. Současně je podle autorskému týmu na čase přijít s novými strategiemi, jak oslovit rodiče a zároveň bránit šíření mýtů o očkování.

Odpůrci očkování zneužívají strachu rodičů

Nová studie tak znovu potvrdila, že i dvacet let poté, co se objevilo lživé a vědecky nepotvrzené tvrzení o tom, že očkování způsobuje autismus, stále ovlivňuje chování rodičů. Ačkoliv vyšlo najevo, že Andrew Wakefield záměrně zkreslil data získaná na pouhých 12 dětech, dopustil se řady dalších etických pochybení, a nakonec přišel o lékařskou licenci, jeho opakovaně tvrzení stále obhajují odpůrci očkování po celém světě. Ti také zneužívají strachu rodičů, když i nadále šíří lež, že právě očkování způsobuje toto autismus. Mezi ně v Česku patří Společnost pacientů s následky po očkování vedená homeopatem Václavem Hrabákem, jenž mimo jiné nabízí ve své homeopatické praxi „detoxikaci po očkování“. Jeho organizace mimo jiné vybízí rodiče k tomu, aby šířili své příběhy „poškození po očkování“ a současně vytvořila „seznam nežádoucích účinků vakcín, na které je třeba myslet, jež však bohužel nejsou uvedeny v oficiálních zdrojích“. „Věříme, že tento přístup se změní a uvedené potíže se začnou považovat za možné následky očkování,“ uvádí na svém webu s tím, že mezi vedlejší účinky očkování patří také autismus a smrt.

„V té době mě bohužel nenapadlo, co může očkování způsobit. Neměli jsme dostupné informace o nežádoucích účincích jednotlivých vakcín, lékařka nás s nimi neseznámila. Plně jsme důvěřovali dětské pediatričce, která jednoznačně odmítla, že by očkování mohlo vyvolat tuto poruchu. Dnes už máme pro děti jiného pediatra s hodně rozdílným přístupem. Robinek druhou dávkou vakcíny MMR očkován nebyl a ani už nebude,“ stojí v příběhu „Po vakcíně MMR autistou“ na webu této organizace.

Právě ta dvěma lety přišla s tvrzením, že se objevil nový vědecký obav, který dává očkování do souvislosti s autismem. Odkazovali se přitom na studii, která byla provedena na myších a věnovala se virovým infekcím, a dokonce sami její autoři upozornili na to, že jejich práce nemá s očkováním nic společného. „V publikaci nikde autoři nedospěli k závěru, že by práce naznačovala možnou souvislost očkování a autismu,“ uvedl tehdy pro Zdravotnickydenik.cz profesor Roman Chlíbek, vědecký sekretář České vakcinologické společnosti ČLS JEP a také vedoucí katedry epidemiologie na Fakultě vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Závěry, s nimiž přišel homeopat Václav Hrabák a Společnost pacientů poškozených po očkování pak jednoznačně odmítli i další odborníci. „Jde o hroznou manipulaci, protože se tato společnost snaží vzbudit dojem, že studie publikovaná v Science upozorňuje na nebezpečí spojené s očkováním, přitom sami autoři studie explicitně říkají, že jejich práce nemá s očkováním nic společného,“ konstatoval profesor Václav Hořejší, molekulární imunolog a ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Podrobněji zde.

Podobné příběhy sdílí také organizace Rozalio, které byla letos „za příspěvek k alternativním technikám analýzy rizik, zejména pak rizik očkování“ udělen Zlatý Bludný balvan v kategorii družstev Českým klubem skeptiků Sisyfos. „Asi po dvou měsících dostal MMR vakcínu a tehdy nastal zlom. Přestal vnímat, díval se do prázdna, dost často ječel a nedokázal mi říct, co chce. Toto období trvalo asi rok, leccos nám začalo docházet a časem mě napadlo, zda nemá autismus. Objednala jsem ho k paní psycholožce, která naštěstí měla volno, což se údajně moc často nestává. Jonášek byl v té době extrémně úzkostný a uječený. Vyšetření potvrdilo diagnózu dětského autismu!,“ popisuje příběh Náš tvrdohlavý miláček se po MMR změnil na webu organizace, který byl zveřejněn letos v únoru.

Očkování autismus nezpůsobuje, ale snadno dostává nálepku „viník“

Odpověď na otázku, zda je očkování příčinou vzniku autismu, je jednou v medicíně z nejlépe podložených. Jenže výsledky mnoha studií a meta-analýz nejsou tím, co by rodiče samotné mohlo příliš uklidnit. „Můžeme takřka s nepochybnou jistotou říci, že očkovací látky nezpůsobující autismus,“ shrnul Sunil Mehta, dětský psychiatr, který se věnuje výzkumu poruch autistického spektra na prestižní americké Mayo Clinic, pro americký zpravodajský portál Vox.com. Ten se v loňském roce zaměřil na přehled teorií o vzniku autismu. Když se rodiče opakovaně setkávají s příběhy rodin s autistickými dětmi, jež za viníka své těžké situace očkování považují, jen těžko se mohou zbavit strachu, který z očkování mají. Rodiče autistických dětí patří podle portálu Vox.com mezi vůbec nejhlasitější zastánce názoru, že očkování způsobuje autismus. „Mnozí z nich jsou frustrovaní, zoufalí a vystrašení, když popisují, kdy a proč nastala porucha u jejich dítěte,“ dodává web. Označit jasného viníka v podobě očkování je tak svým způsobem srozumitelné a hlavně úlevné. Zvlášť když medicína po dlouhá léta nedokázala poskytnout jednoduché a jednoznačné vysvětlení toho, proč a jak autismus vlastně vzniká (podrobněji zde).

Obdobné zkušenosti má také Kateřina Thorová, psycholožka a ředitelka metodického střediska NAUTIS. Podle ní to, že mechanismus vzniku a rozvoje autismu není dosud přesně znám, „otevírá dveře nejrůznějším šarlatánským spekulacím a léčbám“. „Sonda do mediálního prostředí ukázala, že okolo 60 % z několika stovek aktivních antivakcinačních webů označuje očkování za příčinu autismu, 30 % argumentuje případovými studiemi a více než 60 % vědeckými studiemi, ačkoliv mezi vědci a odbornými institucemi vycházejícími ze současného výzkumu vládne konsensus, že autismus a očkování spolu nesouvisí,“ dodává. V NAUTIS byl pak autismus diagnostikován i u některých sourozenců dětí s autismem, kteří nebyli očkováni.

Označit očkování za viníka tehdy, když se u dítěte objeví autismus, je sice nesmyslné, ale pro řadu lidí srozumitelnější, než závěry poněkud „chladných“ vědeckých studií. „Obavy ze souvislostí mezi očkováním a autismem stále přetrvávají a přispávají k rostoucímu počtu neoočkovaných nebo nedostatečně očkovaných dětí,“ uvedla pro CNN profesorka psychologie Robin P. Goin-Kochelová, který působí na Baylor College of Medicine, a současně se věnuje výzkumu v Autism Center of Texas Children’s Hospital. Podle ní tento strach skutečně vede k poklesu proočkovanosti a znamená ohrožení pro veřejné zdraví. Už dřívější výzkum profesorky Goin-Kochelové ukázal na to, že právě situace, kdy je potvrzen autismus u dítěte, ovlivní chování rodičů, pokud jde o očkování. Tito rodiče obvykle očkování neodmítali, ale poté, co byla stanovena diagnóza, je až 30 % z nich proti očkování. „Přesvědčení, že toxiny ve vakcínách způsobily vývojové problémy jejich dítěte je vůbec nejsilnějším předpokladem pro to, že rodiče budou ohledně očkování váhat, i když pro toto tvrzení nejsou vědecké důkazy,“ dodala s tím, že je třeba se více zaměřit na vzdělávání veřejnosti. „Myslím si, že musíme více pracovat na vzdělávání veřejnosti ohledně očkovacích látek, bezpečnosti vakcín, známých příčin autismu a také ohledně toho, co požadovat od zdravotníků, pokud máte ohledně očkování obavy,“ shrnula profesorka Goin-Kochelová.

Ludmila Hamplová