Největší úmrtnost dětí na malárii vykazují země subsaharské Afriky, Novartis tam chce na dostupnoisti nových lécích spolupracovat s místními partnery. Foto pacienta s malárií v Nyangatonu v Etiopii: Flickr/ Rod Waddington.

Novartis hodlá investovat 100 milionů dolarů do antimalarik nové generace

Švýcarská farmaceutická skupina Novartis chce během příštích pěti let výrazně zabojovat proti malárii. Na výzkum a vývoj antimalarické vakcíny nové generace chce vynaložit více než sto milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Novartis si prý všímá, že malárie je vůči současným lékům ve stále větší míře rezistentní. Zejména vůči artemisininu.

 

Farmaceutická společnost chce současně s novým výzkumem postupně zavést adekvátní cenovou strategii, která bude maximalizovat dostupnost vakcíny zejména v zemích, kde malárie představuje velký problém. Hodlá tak přispět k naplnění cíle Světové zdravotnické organizace v podobě snížení dětské úmrtnosti související s malárií nejméně o devadesát procent do roku 2030.

Lepší a dosažitelnější lék

Novartis také bude nadále pomáhat rozšiřovat přístup k dětským antimalarikům a podporovat zavádění programu boje proti malárii ve čtyřech subsaharských zemích. „Odolnost malárie vůči současným lékům představuje největší hrozbu neuvěřitelného pokroku, kterého se v boji proti malárii podařilo za posledních dvacet let dosáhnout,“ řekl portálu Worldpharmanews.com šéf Novartisu Vas Narasimhan.

Avizovaná stomilionová investice má za cíl do roku 2023 přijít s novou vakcínou a zkompletovat vývoj současných nových antimalarických léků s pracovním názvem KAF156 a KAE609. Ty se momentálně nacházejí v testovací fázi IIb a IIa. Oba léky zatím vykazují schopnost malárii léčit jiným způsobem než ty, které se standardně používají v současnosti.

Novartis peníze rovněž využije na vývoj nové technologie, která se bude používat pro identifikaci malárií nejvíce postižených regionů. Získané informace mohou být následně východiskem pro budování testovacích center přímo u zdroje nemoci. Tím se zajistí, že připravovaný lék bude pacientům ušit prakticky na míru, a bude tím pádem daleko účinnější. „Chceme docílit, aby přínosy našich inovací byly dosažitelné pro lidi, kteří je nejvíc potřebují, a to i v těch nejvzdálenějších lokalitách,“ řekl Narasimhan.

Nemocných ubylo, ale…

Navzdory tomu, jakého pokroku bylo v boji s malárií dosaženo, stále na světě každé dvě minuty v souvislosti s malárií umírá jedno dítě. V Nigérii, Demokratické republice Kongo a dalších dvou subsaharských zemí s největší dětskou úmrtností na malárii Novartis chce na nových lécích spolupracovat s místními partnery. Vedle malárie se chce zaměřit také na zápal plic a průjmová onemocnění.

Novartis přivedl na trh svůj první antimalarický lék založený na artemisininu v roce 1999 a první dispergovatelné dětské antimalarikum v roce 2009. To bylo ve spolupráci se společností Medicines for Malaria Venture. Od té doby Novartis dodal do postižených míst více než 850 milionů dávek, včetně 350 milionů pro děti. Malárii se nicméně ani tak nepodařilo zcela vymýtit, stále přežívá v takzvaných endemických zemích. Tedy tam, kde je místní populace vůči malárii částečně imunní a jsou jejími přenašeči.

Rozhodnutí Novartisu investovat do léku nové generace přišlo ve stejné době, kdy vládní i nevládní organizace v malárii nejpostiženějších zemích ohlásily záměr radikálně snížit smrtnost této nemoci do roku 2030. Počet úmrtí na malárii klesl mezi lety 2000 a 2015 od více než šedesát procent. Vědci ale varují, že by se tento trend mohl zastavit, pokud národní vlády a mezinárodní organizace nebudou zvyšovat investice do boje proti této obávané tropické nemoci.

Riziko menší účinnosti léků roste

Podle Světové zprávy o malárii v roce 2016 se ve světě objevilo 216 milionů případů malárie, což bylo o pět milionů více než v roce 2015. Stejně tak mírně narostl počet úmrtí, a to na 445 tisíc. Devadesát procent případů a více než devadesát procent úmrtí se vyskytovalo v zemích subsaharské Afriky. Nejohroženější jsou děti do pěti let věku.

Odborníci se také obávají, že komáři, kteří malárii roznášejí, jsou stále odolnější vůči prostředkům na hubení hmyzu. Stejně tak se původci malárie – paraziti z rodu plasmodií – mohou stát v příštích 15-20 letech ještě odolnější vůči artemisininové terapii. Tato odolnost by se navíc mohla začít šířit rychleji než v minulosti, a to kvůli expanzi mezinárodního obchodu i turistického ruchu.

Petr Musil