Sto dní Adama Vojtěcha: Ministr bilancoval a představil své další plány

Ministr Adam Vojtěch a jeho náměstci Roman Prymula, Alena Šteflová a Filip Vrubel. Foto: MK

Půl miliardy ročně navíc pro lékařské fakulty na navýšení kapacit, přepracování vyhlášky o zdravotnické dokumentaci, které by mělo zdravotníkům přinést úlevu od administrativy, nebo úprava úhrad zdravotnických prostředků – to jsou jen některé z novinek chystaných ministerstvem zdravotnictví. Vedle toho ministr Adam Vojtěch (ANO) počítá také s novým zákonem o eHealth či léčitelství, v dlouhodobějším měřítku pak má ještě ambicióznější plány – totiž vytvořit nový zákon o zdravotních pojišťovnách a také náhradu stěžejní legislativní úpravy českého zdravotnictví, tedy zákona 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění. Dosavadní výsledky i další záměry ministerstvo představilo na včerejší bilanční tiskové konferenci konané u příležitosti sta dnů Adama Vojtěcha ve funkci ministra zdravotnictví.  

 

„Moje motto od začátku působení je maximální transparentnost a otevřenost ministerstva zdravotnictví, to znamená komunikace se všemi segmenty, ale také pacientskými organizacemi a zástupci dalších stakeholderů,“ říká ministr Vojtěch. Zdůrazňuje přitom, že zveřejnil jak seznam svých poradců, tak k tomu nechal vytvořit portál poradních orgánů. Na něm je možné zjistit seznam a složení komisí a skupin, které na ministerstvu působí a fungují jako poradní orgány ministra. Chybět by do budoucna neměly ani zápisy ze zasedání. Vedle toho byla na ministerstvu obnovena rada poskytovatelů, která včera zasedala podruhé, vznikla vědecká rada (tento týden bude taktéž zasedat podruhé) a silnější hlas dostala i na podzim vzniklá pacientská rada.

Práci ovšem ministrovi ztěžuje neutěšená personální situace – úřad má snad nejhorší obsazenost ze všech, momentálně se pohybuje na 65 procentech. Proto Adam Vojtěch rozeslal zaměstnancům anonymní dotazník, aby zjistil, co pracovníkům vadí a kde je potenciál pro zlepšení. Častější by tak měla být například flexibilní pracovní doba či home office. „Pokud jde o neobsazená místa, snažíme se o uzavírání externích dohod, protože ne každý chce být přímo ve služebním poměru,“ dodává Vojtěch.

Na čem tedy nyní ministerstvo pracuje?

Úhrada zdravotnických prostředků na poukaz

Poté, co Ústavní soud loni zrušil dosavadní úpravu úhrad zdravotnických prostředků, muselo ministerstvo připravit novou legislativu tak, aby mohla začít platit na začátku příštího roku. Materiál je nyní v meziresortním připomínkovém řízení, na vládě, možná i v prvním čtení, by měl být před létem. Více zde.

„Návrh jsme připravili v rekordním čase a zapojili jsme do něj všechny subjekty, které k tomu mají co říct – pacientské organizace, průmysl i zdravotní pojišťovny. Vytvořil se právní předpis, který, což je docela k nevíře, zaznamenává konsenzus napříč všemi těmito subjekty a není proti němu zásadní odpor,“ uvádí ministr s poděkováním svému poradci Jakubu Královi, který ovšem tímto na ministerstvu jako poradce končí – zůstane pouze členem skupiny pro kategorizaci zdravotnických prostředků a ve správních radách zdravotních pojišťoven.

eRecept

Poté, co se povedlo odložit sankce za nepoužívání eReceptu o rok, se ministerstvo soustředí na osvětu a pořádání seminářů, které mají lékaře v terénu s problematikou seznámit. V tuto chvíli je stav takový, že počty vystavených eReceptů rostou – za březen jich bylo skoro pět milionů. Systém měl sice jeden krátký technický výpadek, ten se ale povedlo rychle odstranit a zavést nápravná opatření.

Aby bylo navíc možné eRecept obohatit o lékový záznam, schází se na ministerstvu pracovní skupina. Ještě před létem by měla být předložena novela, která lékový záznam legislativně ukotvuje, díky čemuž by ho mohli začít lékaři i lékárníci od příštího roku využívat.

Rozvoj eHealth

Ministerstvo začalo dělat na novém zákoně o elektronickém zdravotnictví, který vydefinuje standardy pro sdílení dat. „Jsme na chvostu Evropy, neumíme využít benefity elektronizace. K tomu potřebujeme zákon, který nastaví jasná pravidla. Teď na poradě vedení jsem jasně apeloval na to, že musíme práce zrychlit a mít jasný harmonogram tak, abychom maximálně v řádu jednotek let měli možnost sdílet data o vyšetřeních v rámci všech poskytovatelů,“ slibuje Vojtěch.

Tým ministra Vojtěcha: zleva odcházející poradce Jakub Král, dále hlavní hygienička Eva Gottvaldová, Helena Rögnerová, která je v tuto chvíli na ministerstvu pověřena vedením sekce pro zdravotní pojištění, náměstek pro legislativu Radek Policar, náměstek pro zdravotní péči Roman Prymula, náměstkyně Alena Šteflová, ministr Adam Vojtěch a náměstek Filip Vrubel. Foto: MK

Vyhláška o zdravotnické dokumentaci

Přebujelá administrativa je tématem, která nenechá chladným snad žádného zdravotníka. Ministerstvo by teď od ní chtělo ulevit úpravou vyhlášky o zdravotnické dokumentaci, která by měla začít platit v červnu. „Je velmi dobře kvitována ze strany odborné veřejnosti a povede k odlehčení od administrativního břímě, které je v některých případech velmi vysoké,“ říká ministr.

„Výslovně rušíme některé vyhláškové požadavky na obsah náležitostí zdravotnické dokumentace. Třeba u asi nejdiskutovanější dokumentace ošetřovatelské péče už nepředepisujeme, jaké dílčí záznamy a konkrétní požadavky tam mají být, vyjma těch obecných, tedy pacient a poskytovatel. Jsou totiž jiné požadavky v malé ordinaci praktického lékaře a jiné na velkém oddělení ve fakultní nemocnici. Oni sami se musí říct, jaké záznamy potřebují vést kvůli sledování kvality péče a návaznosti – ministerstvo do toho nebude víc mluvit, protože je to věc odbornosti,“ doplňuje náměstek pro legislativu Radek Policar. Novinkou je také možnost převodu žádanek a dalších papírů, které zdravotnickému zařízení přijdou, do elektronické podoby, takže je dál nemusí fyzicky skladovat.

Podpora lékařských fakult

Čeští lékaři stárnou, ukazují stále křiklavěji data ÚZIS. Pokud na situaci okamžitě nezareagujeme, začne jich během několika let kvůli odchodům do důchodu rapidně ubývat a budeme mít velký problém. Bohužel, situaci komplikuje neslavné financování lékařských fakult, které tak musí studium českých mediků dofinancovávat z programů pro cizince – nemluvě o tom, že pak svým učitelům mohou nabídnout jen velmi chabé odměny (více zde). Ministerstvo ale nyní zareagovalo na apel děkanů a spolu s MŠMT chce problematiku řešit.

„Ještě v tomto pololetí předložíme do vlády desetiletý akční plán pro zvýšení počtu studentů lékařských fakult, stejně tak budeme řešit i navýšení platů učitelů na lékařských fakultách. Ty jsou často tristní, a to zejména v základních oborech, jako je anatomie či histologie, kde si lékaři nemohou přivydělat v klinické praxi. Pokud s tím nic neuděláme, nebude za deset let mít kdo lékaře učit,“ konstatuje ministr.

Přímo lékařským fakultám proto chce ministerstvo od školního roku 2019/2020 poslat kolem půl miliardy korun ročně navíc. Za to bude požadovat navýšení kapacit o 15 procent, jak ale fakulty peníze rozdistribuují a kolik přidají učitelům, už úřad nechá na nich samotných. Školy každopádně získají garanci navýšení prostředků na deset let dopředu.

Nová koncepce stanovování cen a úhrad

V rámci pracovní skupiny by měl vzniknout návrh na úpravu procesu stanovování cen a úhrad léčiv tak, aby se potřebné léky dostávaly k pacientům rychleji, zároveň ale docházelo k posuzování nákladové efektivity. Řešen by měl být i stále častěji diskutovaný paragraf 16. Úprava by mohla spatřit světlo světa v příštím roce.

Ministr by přitom stál o přípravu celého nového zákona o veřejném zdravotním pojištění. „Současný zákon, který platí už dvacet let, se zdá být nevyhovující. Je těžko srozumitelný a prošel řadou novel, které často vedou k tomu, že se znepřehledňuje. Naším cílem je proto přijmout nový zákon,“ říká Vojtěch.

Změnu přístupu by chtěl ministr nastolit také v souvislosti se vstupem nových technologií a výkonů. „Měl by tu být systém, který bude jasně posuzovat, jestli je nová metoda nákladově efektivní a za danou cenu skutečně přináší hodnotu pacientům. Zatím tu transparentní systém nastaven není,“ uvádí.

Hodnocení kvality péče

Doposud v Česku neprobíhalo ani systematické hodnocení kvality péče, což by taktéž nyní chtělo ministerstvo změnit. „Spíše se zabýváme objemem péče, ale nikdo příliš neřeší výstupy a kvalitu,“ konstatuje Vojtěch, který by chtěl větší kvalitu a dostupnost provázat s navyšováním financí pro příští rok v jednotlivých segmentech.

Už nyní přitom funguje systém hlášení nežádoucích událostí, jako jsou dekubity či pády, které jsou evidovány na dobrovolné bázi na ÚZIS. Teď ale ministerstvo schválilo, že všech 150 nemocnic bude povinně do systému tyto informace hlásit. Měly by také být nastaveny indikátory kvality péče, jako jsou počty výkonů a komplikací, a výsledky chce ministerstvo zveřejňovat tak, aby je pacienti mohli využívat.

V tuto chvíli se také pracuje na standardech péče, která by díky nim měla být poskytována všude stejně. V rámci Agentury pro zdravotnický výzkum byl proto schválen projekt pod vedením profesora Miroslava Rysky.

Změn má dočkat také přidělování dotací, které bude mít stanovena nová pravidla. „Nefungoval tu dobře systém přidělování dotací, ať už investičních, nebo dalších. Dotace se přidělovaly, ale nebyly jasné indikátory. Už v první verzi jsme stanovili, aby byly měřitelné indikátory, zvýšila se kvalita nebo dostupnost služeb. Tyto indikátory budou sledovány u všech dotací, stejně jako bude probíhat proces prioritizace dotací, který dosud nebyl nastaven. Veškeré investiční dotace budou podléhat posouzení, aby se jasně určilo, že tato nemocnice dotaci skutečně potřebuje. Jedná se o stovky milionů ročně, takže si rozdělování peněz ze státního rozpočtu pravidla zaslouží,“ dodává Vojtěch.

Kontrolní činnost a zveřejňování údajů

Nejen kvalita péče, ale také hospodaření ministerstva a přímo řízených organizací by mělo být podle ministra Vojtěcha pro pacienty jednoduše dohledatelné. Proto chce vytvořit web s otevřenými daty. „Už jsme připravili směrnici a teď budeme pracovat na její implementaci tak, aby každá koruna, která je v rámci resortu utracena, byla daňovými poplatníky dohledatelná,“ říká ministr.

Vedle interních kontrol na samotném ministerstvu chce Adam Vojtěch posílit také dohled nad přímo řízenými organizacemi. „Když jsem sem přišel, byl jsem poměrně překvapen, že ministerstvo nemá jasný systém sledování hospodaření svých přímo řízených nemocnic. Informace, které v současnosti mám, jsou velmi hrubé, a nemáme tedy příliš přehled, jak se v nemocnicích hospodaří. To chci změnit a už jsme na tom začali pracovat,“ uvádí Vojtěch. Vedle toho chystá plán kontrol přímo řízených organizací a zavádí jim také novou povinnost – budou totiž muset evidovat veškerá jednací řízení bez uveřejnění a výjimky dle paragrafu 19 zákona o zadávání veřejných zakázek, stále diskutované bonusy pak musí mít nemocnice přehledně na speciálním účtu.

Hlavním mottem ministra Vojtěcha je transparentnost a otevřenost. Foto: MK

Posílení kontrol neuniknou ani zdravotní pojišťovny, a to ve smyslu dodržování místní a časové dostupnosti péče pro pojištěnce (ministerstvo uvažuje o novelizaci nařízení o místní a časové dostupnosti s tím, že se na základě podnětů zdá, že jsou některé vzdálenosti příliš velké). „Nebudeme se přitom soustředit jen na síť poskytovatelů, ale také na to, jestli mají volnou kapacitu. Na to narážíme například ve stížnostech, co se týče stomatologů. Když stomatologové pacienty nepřijímají, nepovažujeme to za splnění nařízení vlády o místní a časové dostupnosti,“ říká k tomu Helena Rögnerová, která má na ministerstvu na starosti dohled nad zdravotními pojišťovnami.

Do budoucna by pak ministr stál o nový zákon o zdravotních pojišťovnách a koncepci, kde bude lépe vydefinována role, odpovědnost a kontrola pojišťoven. Zároveň by mělo dojít k odpolitizování správní rady VZP tak, aby v ní již nezasedali poslanci.

Přístrojová komise

11. dubna by měla začít zasedat přístrojová komise v novém složení a podle Vojtěcha bude její rozhodování oproti dosavadní praxi transparentnější. „Pokud v předchozím rozhodování komise doporučila či nedoporučila nějaký přístroj, nebylo dohledatelné proč. Tato stanoviska budou nyní zveřejněna. Máme připravenou i mapu přístrojů tak, aby každý pacient dohledal, kde je umístěno nejbližší CT, magnet a podobně,“ vysvětluje Vojtěch s tím, že k tomuto účelu vznikne nový portál.

Sdružené nákupy

Přímo řízené organizace mají do konce dubna připravit návrh komodit, které by mohly nakupovat společně. První společné nákupy chce ministr vidět nejpozději na podzim. Podobně pak zamýšlí realizovat i sdružené nákupy přístrojové techniky. Více jsme psali např. zde.

Reforma primární péče

Na ministerstvu vznikla velká expertní skupina s desítkou podskupin, které se problematikou detailně zabývají. Skupina se schází každé dva týdny a ještě letos by měly být představeny první výsledky. Do budoucna by tak měla být posílena role praktiků, aby pacient nemusel kvůli receptu nebo jednoduchému vyšetření ke specialistovi. Změn by měla dočkat také lékařská služba první pomoci nebo systematická péče o chronické pacienty. Zintenzivněny by k tomu měly být výzvy ve screeningových programech tak, že pacienti, kteří nebudou reagovat na první dopis, dostanou druhý, důraznější – včetně setu na vyšetření okultního krvácení v rámci screeningu rakoviny tlustého střeva.

Paliativní péče

Ministerstvo připravilo na podporu paliativní péče v nemocnicích projekt financovaný EU. Cílem je, aby alespoň pět pilotních nemocnic pokračovalo v programu paliativní péče do konce roku 2025. Letos také odstartovalo hrazení mobilní specializované paliativní péče, s jejímiž poskytovateli pojišťovny začínají uzavírat smlouvy.

Dotace pro stomatology v odlehlých oblastech

Od května tohoto roku si mohou začít stomatologové žádat o dotaci na zřízení ordinace v odlehlých oblastech, a to až do výše 1,2 milionu. V tuto chvíli dává úřad s Českou stomatologickou komorou dohromady lokality, kde je se zajištěním péče problém. „Už teď je o to zájem – ptají se zubaři i starostové, kteří se potýkají s tím, že stomatologická péče v jejich dosahu není dostupná,“ konstatuje Adam Vojtěch. Více jsme psali zde.

Lékárenská péče

Lékárny v menších obcích a odlehlých lokalitách by v budoucnu měly získat z ministerstva větší podporu, a to možná už v rámci úhradové vyhlášky pro příští rok. „Chceme se zaměřit na větší dostupnost lékárnických služeb pro pacienty a revizi odměňování tak, abychom podpořili právě lékárny v odlehlejších lokalitách,“ vysvětluje Vojtěch.

Zákon o léčitelství

Na základě poptávky se ministerstvo pustilo do nové úpravy ošetřující provozování léčitelství (název zákon o léčitelství je provizorní, možná nakonec bude využit pojem komplementární medicína). „Služby mimo standardní medicínu založenou na důkazech jsou dnes u nás poskytovány poměrně ve velkém a pacienti o ně mají zájem. Nechceme to nijak bořit, ale myslíme si, že by tu měla být jasná pravidla – kdo může tyto služby poskytovat, za jakých podmínek a že musí vést dokumentaci, co pacientovi provádí – abychom chránili pacienta, pokud třeba bude mít v budoucnu s poskytovatelem služeb nějaký spor. Dnes žádná pravidla nejsou,“ říká ministr. Sekce legislativy by tak měla ve spolupráci s odborníky připravit návrh zákona, který by měl být hotov do letošního léta.

Reforma psychiatrie

Minulý týden byla spuštěna výzva k čerpání evropských prostředků na centra duševního zdraví.

Sociálně-zdravotní pomezí

Ministerstvo zdravotnictví a MPSV začaly spolupracovat v rámci meziresortní pracovní skupiny, která se má věnovat problematice zdravotně-sociálního pomezí. Bude se scházet jednou měsíčně.

Specializovaná centra pro vzácná onemocnění

Síť center by měla vzniknout v tomto roce.

Michaela Koubová