Evropská komise ulehčí minipivovarům, navrhla snížit spotřební daň z alkoholu

Evropská komise minulý týden navrhla reformu pravidel, kterými se řídí spotřební daň z alkoholu v EU. Chce tak vytvořit příznivější prostředí zejména drobným podnikatelům, snížit náklady a ochránit zdraví spotřebitelů, aby se už neopakovala metanolová aféra z roku 2012.

Snížení spotřební daně u alkoholu, konkrétně u piva, je dlouhodobým tématem i v České republice. Strana SPD Tomio Okamury například ve svých předvolebních letácích navrhovala pivo zcela oprostit od DPH. V únoru 2017 to zase byla ODS, která vládě předložila návrh na snížení spotřební daně z alkoholu (psali jsme loni v červnu v textu Poslanci chtějí nižší sazbu daně na pivo). A nakonec to bylo Ministerstvo financí ČR, které v čele s Alenou Schillerovou (ANO) v návrhu novely zákona o DPH, navrhlo snížit sazbu na točené pivo ze současných 21 % na 10 % (viz náš dubnový text Finance navrhují změny v EET – malí podnikatelé budou moci vyplňovat bloky od finanční…). Dá se tak očekávat, že návrh Evropské komise přivítá nejedna politická strana a velmi pravděpodobně i Češi, kteří stále drží prim ve spotřebě piva na hlavu.

Jak funguje spotřební daň v EU

Spotřební daně jsou nepřímé daně z prodeje nebo spotřeby určitých výrobků, jako je například alkohol, a obvykle se uplatňují jako částka na určité množství produktu, např. na 1.000 litrů. Veškeré příjmy ze spotřebních daní plynou do vnitrostátních rozpočtů a představují zhruba za 5–18 % celkových daňových příjmů a tedy asi 2–5 % HDP členských států. Členské státy EU mají možnost stanovit vnitrostátní sazby dle vlastního uvážení, za předpokladu, že dodrží minimální celounijní prahové hodnoty.

Návrh Komise

Komise chce, aby malé podniky a řemeslní výrobci alkoholu (poprvé i včetně malých nezávislých výrobců cideru) mohli využívat nový celounijní systém certifikace, na základě kterého by se na ně v celé Unii vztahovaly nižší sazby daně. Zároveň návrh zohledňuje ochranu zdraví spotřebitelů zvláštním opatřením, jež má zabránit nezákonnému používání od daně osvobozeného denaturovaného lihu k výrobě padělaných nápojů. Takovou situaci zažila Česká republika v roce 2012, kdy si metanolová aféra vyžádala celkem 48 lidských životů a otráveno bylo více než 130 osob. Sníženou sazbu budou moci výrobci uplatňovat i na nízkoalkoholické pivo s o něco vyšším obsahem alkoholu, než doposud.

Pierre Moscovici, komisař pro finanční záležitosti. Zdroj: jeho profil na Facebook.com

Eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici v této souvislosti uvedl: „Společná pravidla EU týkající se struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů, která byla zavedena před více než 25 lety, volají po aktualizaci, aby mohla zohlednit výzvy a příležitosti, jež přinášejí nové technologie a vývoj na trhu, a aby nám umožnila lépe ochránit veřejné zdraví. Vyzývám proto členské státy, aby při posuzování návrhu jednaly rázně.“

Konkrétní body návrhu:

  • Zavedení jednotného certifikačního systému, který budou uznávat všechny země EU a který umožní stvrdit status malých nezávislých výrobců z Unie. Drobným výrobcům se tak sníží administrativní náklady a náklady související s povinností dodržovat související předpisy a budou za určitých podmínek moci uplatňovat sníženou sazbu spotřební daně.
  • Zajištění přesné a jednotné klasifikace jablečného vína (cideru) v EU. Absence takové klasifikace doposud představovala pro drobné producenty cidru značnou překážku, protože jim znemožňovala uplatňování snížené sazby, kterou využívají ostatní malí výrobci piva a lihovin.
  • Ujasnění výrobních postupů a podmínek používání denaturovaného lihu v EU. Tento alkoholový roztok, který se používá při výrobě čistidel, kapalin do ostřikovačů, parfémů a nemrznoucích směsí, je od spotřební daně osvobozen. Tuto výjimku mohou zneužívat bezohlední výrobci, kteří denaturovaný líh používají k výrobě a prodeji potenciálně nebezpečných padělaných nápojů, přičemž neodvádějí daň a ohrožují zdraví spotřebitelů. Přesně jako se stalo v České republice v roce 2012. Návrh povede k vytvoření moderního systému, který umožní nahlašování případů zneužití některých alkoholových směsí, aby je již nebylo možné použít jako denaturační činidlo.
  • Dojde k modernizaci informačních systémů. Nová pravidla nahradí zastaralé postupy a papírové formuláře používané doposud v některých případech ke sledování pohybu denaturovaného lihu a zavede povinnost využívat systému pro kontrolu přepravy zboží podléhajícího spotřebním daním (EMCS). Systém usnadní sledování pohybu těchto vysoce rizikových výrobků v reálném čase, omezí zneužívání daňové výjimky a lépe ochrání spotřebitele.
  • Dojde dále ke zvýšení prahové hodnoty u piva s nízkým obsahem alkoholu. Nově se bude moci uplatňovat snížená sazba i u piva s obsahem alkoholu do 3,5 % objemu. Dosavadní limit byl 2,8 %. Tato změna může být pro pivovary pobídkou k inovacím a vytváření nových produktů. To by mělo spotřebitele motivovat k tomu, aby si dopřávali spíše alkoholické nápoje s nízkým obsahem alkoholu, čímž by se mohla v důsledku konzumace alkoholu celkově snížit.

Řada je na vládě

Krom toho, že si spotřební daň řídí na svém území ve finále členské státy samy, mají rovněž pravomoc donutit obchodníky, kteří prodávají zboží podléhající spotřební dani na dálku, aby zaměstnávali daňového zástupce, což může ohrozit finanční životaschopnost jejich podnikání. Problematiku povinného daňového zástupce rovněž řeší návrh Komise. Ten bude předložen Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru ke konzultaci a v poslední řadě Radě EU, která je tvořena ministry jednotlivých států.

Filip Hanka