Většina segmentů míří v dohodovacím řízení k dohodě. Pojišťovny nabídly pětiprocentní navýšení  

Dohodovací řízení spěje podle informací ZD u deseti segmentů k dohodě: praktičtí lékaři, ambulantní specialisté, doprava, záchranky, fyzioterapie, gynekologové, hemodialýza, radiologie, lázně, laboratoře. Nejistá je u stomatologie a následné péče. Nedohoda se zdá být jistá u akutní péče, lékáren a domácí péče. Foto: Rytíři krále Artuše, shromáždění u kulatého stolu se zlatým grálem, obrázek pochází s francouzských biblio sbírek z 15. století, zdroj Wikipedia.

 

Možná dojde k historicky nejvyššímu počtu dohod, ale nikdo to nechce zakřiknout. Dohodovací řízení se blíží do finále. Zatím se zdá, že se z velké části naplní přání ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO), aby se zástupci segmentů poskytovatelů nespoléhali na úhradovou vyhlášku, ale snažili se domluvit s pojišťovnami. Ty tento týden přišly se vstřícnou generální nabídkou pětiprocentního navýšení úhrad (dosud nabízely 4 %).  Další jednání mají proběhnout už příští týden, měla by být uzavřena do konce května, červen by měl být věnován schvalování, závěrečnému jednání všech segmentů a předložení výsledků ministerstvu. Zástupci zejména ambulantní péče musejí dobře zvážit vyjednávací taktiku, aby nakonec nepřišli o výhody, na nichž se už s pojišťovnami víceméně domluvili. Spoléhat na nedohodu a lobovat pak při přípravě vyhlášky přímo u ministerstva, se jim nemusí vyplatit. Ministr totiž bude pod tlakem, aby „zařídil“ splnění slibu, který dal premiér Andrej Babiš odborářům, totiž, že v nemocnicích stoupnou platy a mzdy o 10 procent.

 

„Ve většině segmentů jsme blízko dohody a věříme, že letos uzavřeme historicky nejvyšší počet dohod. Nicméně dokud nejsou jednání ukončena, a to s jakýmkoliv výsledkem, nebylo by slušné ani taktické u konkrétních segmentů předjímat, jak by asi mohla dopadnout,“ sdělil nám Jiří Mrázek, předseda Analytické komise Dohodovacího řízení, jinak také ředitel Odboru úhrad zdravotní péče VZP.  Zdravotnický deník si udělal svůj malý průzkum a odhaduje, že u deseti segmentů se rýsují dohody, v některých z nich jsou dokonce velmi blízko, u dalších dvou je situace nejistá. Pouze u třech segmentů to vypadá na jasnou nedohodu, a to u péče akutní lůžkové, lékárenské a domácí.

Kdo půjde na nedohodu?

Pokud jde o akutní nemocniční lůžka, tady pojišťovny nechtějí přistoupit na požadované navýšení o 10 miliard korun, protože by tím porušili pravidlo, že by měly růst všechny segmenty stejně. S lékárnami pak vedou principiální debatu o navýšení hodnoty signálního kódu. Jak už jsme psali, žádají lékárníci dorovnání kódu do 30 korun, nikoliv jako běžné meziroční navýšení, ale jako narovnání nespravedlnosti z minulých let, kdy byly lékařům kompenzovány zrušené poplatky v této výši, kdežto lékárníkům pouze ve výši 12 korun.  „U lékáren navyšujeme úhradu signálního kódu také o 5 % – tedy stejné podmínky pro všechny. U marží navrhujeme nikoliv navýšení, ale přerozdělení marží ve prospěch skupin 1 až 3,“ odpověděl na náš přímý dotaz Jiří Mrázek. Jenže to lékárníkům v žádném případě stačit nebude, argumentují, že byli v posledních letech poškozeni zejména tlakem státu na snižování cen léků. Z lékáren tak od roku 2007 byla díky revizím cen SÚKL zrušenými poplatky odčerpána částka přibližně 18,6 miliardy korun. Nyní tedy lékárníci požadují přidat navíc minimálně jednu miliardu korun, tvrdí, že mají takový příslib z ministerstva a budou tedy spoléhat na nedohodu a následné zvýhodnění v úhradové vyhlášce. O dlouholeté stagnaci cen zdravotní péče pro odbornost 925 – domácí zdravotní péče hovoří zase Asociace domácí péče, která šla do dohodovacího řízení s požadavkem na navýšení bodu na minimálně 1,11 korun a ani zde se nejeví žádná naděje na dohodu.

Pět procent dobrých, šest ještě lepších

Zdravotní pojišťovny nejprve nabízely čtyř, nyní už pětiprocentní navýšení úhrad prakticky všem segmentům. „Nabídka vychází z aktualizované předpovědi příjmů, kterou pro rok 2019 vydalo Ministerstva financí ČR. Jedná se o absolutní nárůst výdajů mezi lety 2019 a 2018. Je logické, že díky rostoucí produkci bodů, UNCR, ZUM a ZULP musí být relativní cena nižší (závisí na situaci v jednotlivých segmentech),“ říká Jiří Mrázek.

„Ano, je pravda, že i my jsme dostali nabídku navýšení 5 procent. Bohužel ale nejde o navýšení úhrad, ale prostředků na péči segmentu, tj. navýšení úhrad v tom vychází menší, přičemž my zatím nevíme, jaké položky mimo hodnotu bodu a koeficient v úhradovém vzorci  do tohoto navýšení ZP započítávají a proč. Sami sdílíme názor, který prezentovalo i vedení ČLK, že celoúvazkově poctivě pracující AS by měl dostat navýšení úhrad minimálně 6 procent,“ napsal nám Zorjan Jojko, předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR, který ale v současné fázi jednání ještě neumí odhadnout, jestli se s pojišťovnami dohodnou, nebo ne. „Mám ale za to, že stanoviska naše a ZP jsou si docela blízko. T.č. čekáme na výpis těch položek, které mají ‚ukousnout‘ z navýšení úhrad. Sami zvažujeme, zda nabídneme, resp. jaká kritéria kvality nabídneme ZP k využití pro možnost dosažení toho 6%ního navýšení pro alespoň (větší) část AS při možném zachování té celkové 5%ní hranice,“ shrnul pro ZD Jojko.

S myšlenkou šestiprocentního navýšení vystoupila před média v tomto týdnu Česká lékařská komora a značně tím rozladila ministerstvo zdravotnictví. „Naši zástupci, kteří v jednotlivých segmentech jednají, jsou vázání tím, že nesmí souhlasit s žádnou dohodou, která by určovala menší nárůst pro rok 2019 oproti 2018 než šest procent. Pro ČLK je zásadně nepřijatelné, aby se tu dělo to, co v posledních třech letech, tedy aby se veškeré nárůsty úhrad směřovaly pouze do nemocnic. Chce-li tedy pan ministr dohodu, musí si ji zaplatit,“ vzkázal Adamu Vojtěchovi prezident komory Milan Kubek. Komora totiž tvrdí, že lékaři v ambulancích dostávají od pojišťoven nižší úhrady, než by jim podle seznamu zdravotních výkonů přináleželo, argumentují analýzou, která říká, že za pět let přišli o více než 4,3 miliardy korun. Ministerstvo zdravotnictví se ostře ohradilo, sumy, jimiž operuje komora, označilo za „zcela fiktivní“.

„Česká lékařská komora si je určitě dobře vědoma toho, že otázka výše úhrad je primárně otázkou individuální dohody mezi poskytovateli a zdravotními pojišťovnami. V tuto chvíli probíhá tzv. dohodovací řízení, v rámci kterého si mohou ambulantní specialisté vyjednat vyšší úhrady. Zdůrazňujeme, že ministerstvo zdravotnictví má maximální zájem na spravedlivých úhradách napříč segmenty a odmítá upřednostňování jakýkoliv poskytovatelů před druhými. Ministr Vojtěch od začátku deklaroval, že již nebude možné si na ministerstvu separátně vyjednat lepší podmínky. Ministerstvo do úhrad vstoupí pouze v případě, že k dohodě nedojde. Poté by je stanovilo úhradovou vyhláškou, jak mu ukládá zákon. Ministerstvo zdravotnictví oceňuje velmi konstruktivní přístup jak pojišťoven, tak ostatních segmentů v probíhajícím dohodovacím řízení o úhradách na rok 2019. Velmi by však uvítalo, kdyby se i prezident Milan Kubek snažil spíše o konsensus, namísto bojkotování snah o dohodu ze strany zástupců Sdružení ambulantních specialistů,“ reagovalo ve svém stanovisku ministerstvo.

Tomáš Cikrt