Revizní lékaři stárnou a zdravotní pojišťovny tak musí řešit, jak přilákat novou krev. VZP se k tomu chystá využít vyšší odměny, částečné úvazky či práci na dohodu. Zároveň se snaží snižovat agendu revizních lékařů využíváním administrativních pracovníků či asistentů s právním vzděláním. Problematikou se včera zabývala správní rada VZP, která vedle toho řešila také kritéria přidělování odměn řediteli VZP pro rok 2018.
„Problém revizí a revizních lékařů všech pojišťoven, nejen VZP, je poměrně složitý, letitý a na lepší časy se nám příliš neblýská. Revizi totiž musí dělat člověk s určitou zkušeností z daného oboru, s nadhledem a tak, že je schopen kontrolovat jiné, což není úplně jednoduché. VZP nastolila některé trendy, kterými chce činnost revizních lékařů zlepšit a přitáhnout do svých řad kvalitní revizní lékaře,“ říká předsedkyně správní rady VZP Věra Adámková.
Revizní činnost ve VZP probíhá od roku 2012 na šesti regionálních odděleních a odboru kontroly na centrále pojišťovny. Zabývají se jí přitom tři stovky lidí, z nichž sto jsou revizní lékaři. Protože jich je ale mnoho v důchodovém věku, jejich počty klesají. „Řada z nich deklaruje, že chtějí svou činnost ukončit. To pochopitelně ve výhledu není dobrá zpráva, protože revizní lékař nevzniká snadno. Počet a kvalifikace revizních lékařů není taková, jak bychom si za VZP představovali. Zdánlivě dobrá zpráva je, že se letos podařilo přijmout devět zaměstnanců, což vypadá, že přibývají, ale ve skutečnosti to není pravda – trend je obrácený,“ konstatuje místopředseda správní rady Bohuslav Svoboda.
Ten také poukazuje na nárůst administrativy, protože spory už dnes neběží jen mezi pojištěncem a pojišťovnou, ale často probíhají za asistence advokátní kanceláře. „Znamená to, že jednání musí být precizně připravená i po formální, právní stránce. To klade nároky na zvýšenou činnost v revizních skupinách a také na zapojení lidí s právním vzděláním,“ dodává Svoboda.
Navzdory medializaci případů, kdy pojišťovna odmítla léčbu proplatit, navíc počty schválených žádostí o úhradu přes paragraf 16 vzrostly – a spolu s nimi stoupají i takto vydané prostředky. Zatímco v roce 2011 bylo přes paragraf 16 podáno 4702 žádostí, z nichž odmítnuto bylo skoro 16 procent, v roce 2016 už šlo o 14039 žádostí, přičemž zamítnuto bylo necelých deset procent. V tuto chvíli tak pojišťovna přes paragraf 16 proplatí péči za zhruba 1,5 miliardy (psali jsme také zde nebo zde).
Revizní lékaři by měli na malý úvazek konzultovat složité případy
K výše popsaným aspektům se přidává to, že pokud je lékař v produktivním věku a na takové odborné výši, aby mohl vykonávat práci revizního lékaře, mívá dnes atraktivnější nabídky. „Druhá rovina je platová. Máme nedostatek kvalitního zdravotního personálu, ať už lékařů či středního zdravotního personálu. To se promítá i ve schopnosti VZP nalákat kolegy do revizní činnosti. Chystáme standardní manažerské nástroje, které by měly kolegy motivovat k práci pro VZP, a to po stránce zatraktivnění pozic – budeme nabízet školení, částečné úvazky či spolupráci na dohodu, což už běží – kmenových zaměstnanců je zhruba jedna polovina,“ vysvětluje ředitel VZP Zdeněk Kabátek. „Peníze jsou dnes pro každého zásadní, takže chceme kolegům, kteří pracují v útvaru revizních činností a jsou to erudovaní lékaři, nabídnout podmínky, aby práce byla zajímavá i po této stránce. K 1. 7. jsme proto přistoupili ke skokovému navýšení platů našich zaměstnanců – revizních lékařů. Připravuji se ale, že v návaznosti na ekonomické výsledky pojišťovny bychom i nadále vytvářeli prostor pro zvyšování odměn revizních lékařů,“ dodává Kabátek. V současnosti má revizní lékař průměrně kolem 55 tisíc v základu, nyní by se odměna měla zvýšit o deset procent.
„Navýšení platových prostředků je zásadní věc, ale nejzásadnější je, že revizní lékaři budou pravděpodobně s naprostou převahou zaměstnanci pojišťovny jen na malý smluvní úvazek a malou oblast pojistných revizí. Kromě toho budou mít své standardní povolání,“ doplňuje docent Svoboda.
Rutinní činnost by přitom měla být přenesena do elektronických nástrojů, takže je zajistí informační systém. Vedle toho by měly být posíleny i další profese v revizním týmu, jako jsou asistenti s právním vzděláním nebo lidé zajišťující administrativu. Cílem je, aby byl revizní lékař co nejméně administrativou zatížen. Ve výsledku by tedy často měla práce revizního lékaře vypadat tak, že některý odborník ze špičkového pracoviště bude pro pojišťovnu dělat konzultace a posuzovat složité případy.
Ředitel dostane odměnu podle nových kritérií. Jedním z nich je dostupnost služeb call centra
Revizní činnost ovšem nebyla jediným tématem včerejší správní rady. „Nejbouřlivější debatou byla kritéria hmotné zainteresovanosti ředitele zdravotní pojišťovny s možností vyplácením ročních odměn podle zákona o všeobecné zdravotní pojišťovně. Nyní jsme v mezistupni – kritéria, která byla, nás neuspokojovala. Proto také bylo v roce 2018 ohodnocení za rok 2017 posunuto – nebyl úplný souhlas s tím, že kritéria jsou jasná a k dobru věci. Do června tohoto roku jsme si dali závazek, že musíme udělat kritéria pro rok 2018, aby byla splnitelná. Prošla přitom poměrně velkou oponenturou v pracovních skupinách, byla tam řada pozměňovacích návrhů, z nichž některé prošly na jiné ne. Nebylo to tedy jednomyslné, ale většinové rozhodnutí. Pro rok 2018 jsou přijata kritéria, kde se různé váhy přiřazují různým věcem, které ředitel může ovlivnit,“ přibližuje profesorka Adámková. Podle ní tak mají kritéria řadu aspektů, jako je zdravotně pojistný plán, akvizice pojištěnců či dostupnost služeb pro pacienty například na call centru.
Právě zmíněné call centrum je jediný pozměňovací návrh, který prošel členovi správní rady Zdeňku Hřibovi. „To je sice fajn, ale na druhou stranu podporu nezískaly návrhy, které jsou podle mě mnohem důležitější, a to návrh na zvýšení transparence a informovanosti pojištěnců v oblasti centrových léčiv podávaných ve specializovaných centrech. Na pracovních skupinách to bylo zamítnuto s tím, že by pak pojištěnci byli příliš informovaní a pro VZP by se zvyšovaly náklady, což není v zájmu systému. Stejně tak neprošel můj návrh, aby část odměny ředitele byla podmíněna tím, že bude mít VZP nulový počet prohraných soudních sporů s pojištěnci, bude tedy poskytovat péči tak, aby k soudním sporům nedocházelo. Neprošel ani požadavek na to, abychom VZP posunuli do aktuálního tisíciletí a ulehčili administrativu praktikům či zubařům. Navrhoval jsem, aby VZP rozesílala SMS nebo maily pojištěncům, kteří by měli jít na preventivní prohlídku nebo přeočkování proti tetanu, podobně jako dnes používá nástroje k měkkému vymáhání, tedy informaci o nedoplatcích,“ stěžuje si Hřib.
Souhlas nezískal Zdeněk Hřib ani s návrhem na zahrnutí dodržování vyhlášky o místní a časové dostupnosti. „Doporučující stanovisko těsně uniklo i návrhu na doplnění měřitelných parametrů u kritéria pro podporu následné, dlouhodobé, paliativní a domácí péče,“ napsal Hřib na Facebooku.
Ať už jsou ale názory členů správní rady na kritéria pro odměňování ředitele jakékoliv, faktem je, že v tuto chvíli si pojišťovna hlavně díky našlápnuté ekonomice vede velmi dobře. Příjmy jsou o tři procenta vyšší, než predikoval zdravotně pojistný plán, zatímco výdaje se daří držet na úrovni necelých sta procent plánu. Saldo tak je v tuto chvíli na úrovni 3,3 miliardy oproti půl miliardě, s níž počítal plán. Zůstatek na běžném účtu pojišťovny činí 6,5 miliardy a na konci měsíce by to mělo být necelých sedm miliard. „Pokud řeknu výhled při znalosti výsledků k 31. 5. a vývoji okolního prostředí, zejména růstu ekonomiky, snížení nezaměstnanosti a růstu platů, troufnu si predikovat, že na konci roku 2018 budeme mít asi o 3,5 miliardy lepší hospodářský výsledek než definoval zdravotně pojistný plán a finanční situace by měla být poměrně stabilní,“ uzavírá Zdeněk Kabátek.
Michaela Koubová
