Antibiotická apokalypsa: Evropská komise změkčuje boj proti lékovému znečištění

Nastane doba temna bez účinných antibiotik? Někteří vědci se toho obávají, znepokojuje je rostoucí výskyt rezistentních bakterií. K zastavení tohoto trendu měla přispět i strategie Evropské komise, která byla ale zmírněna. Foto: Wikimedia

Uniklé dokumenty ukazují, že Evropská komise měla plán, jak bojovat se znečištěním životního prostředí léky, zejména antibiotiky. Podle britského Guardianu byl však stažen a připravuje se nový, měkčí.

 

Plán měl za cíl monitorovat zemědělské a farmaceutické firmy, doplnit environmentální standardy o pravidla pro užívání léků či nařídit posuzování rizika a dopady jejich užívání. Dokumenty, na které odkazuje list The Guardian, ukazují, že plány Evropské komise skončily v koši.

Nejrůznější odhady uvádějí, že každý rok na této planetě zemře přibližně 700 tisíc lidí kvůli tomu, že mikroby jsou ve stále větší míře odolné vůči antibiotikům. Tato rezistence jde přitom na vrub nadužívání, zneužívání nebo nesprávnému užívání léků, které jsou k léčbě bakteriálních infekcí určeny.

Podle šéflékařky Velké Británie Sally Daviesové stojíme na prahu postantibiotické apokalypsy, pokud výše uvedený problém nebudeme řešit. Doslova řekla, že by to byl „konec moderní medicíny,“ protože vůči antibiotikům pomalu začínají být odolné běžné infekce.

Některé studie hovoří až o 100 bilionech amerických dolarů, které se na boj proti odolnosti bakterií vůči antibiotikům vydají od nynějška až do roku 2050. Za stejné období má kvůli snižující se účinnosti antibiotik zemřít až deset milionů lidí.

Bylo tam, není tam

Strategie Evropské unie pro boj s negativními dopady léků na životní prostředí má ukázat způsoby, jakými by se daly výše uvedené hrozby odvrátit. Jenže z uniklých materiálů je patrné, že některé myšlenky obsažené v jednom z prvních návrhů strategie, byly zmírněny nebo dokonce zcela odstraněny.

Z návrhů, které spadly pod stůl, bylo patrné, že Evropská komise chtěla zavést environmentální kritéria pro zacházení s antibiotiky. Ta měla mimo jiné vycházet z mezinárodních závazků a splňovat tak „zásady správného používání“. Navrhovaná pravidla mimo jiné zplnomocňovala inspektory Evropské unie ke kontrolám výrobních farmaceutických zařízení umístěných v Asii nebo Africe. Návrh rovněž definoval sankce pro farmaceutické společnosti, jejichž továrny znečišťují životní prostředí léky.

To by mělo nepochybný dopad na obchodní vyjednávání mezi Evropskou unií a Indií. Tam se totiž znečištění řek léky za první polovinu této dekády více než zdvojnásobilo. Indie je totiž globálním farmaceutickým hubem, který velcí výrobci léků často využívají pro outsorcing své produkce. Loni publikovaná studie v časopise Infection hovoří o mimořádně vysokých úrovních přítomnosti antibiotik ve vodních tocích kolem téměř sedmimilionového Haidarabádu, který leží v jižní části Indie.

„Jsme v šoku z toho, jak liknavě Evropská komise přistupuje k zavedení environmentálních pravidel pro užívání léků,“ řekla listu The Guardian Nuša Urbančičová, mluvčí nadace Changing Markets Foundation, která se zaměřuje na nastolování agendy trvale udržitelného rozvoje, a jejímž cílem je z trhu odstraňovat výrobky, které nejsou v souladu s touto myšlenkou.

Nový, měkčí plán

Evropská komise pracuje na nové verzi své strategie, ta je ale podle mnohých odborníků nepoměrně laxnější. Nina Rnshawová, generální tajemnice Evropské aliance pro veřejné zdraví uvedla, že nové pasáže návrhu jsou „zcela neúčinné a bezzubé.“ V aktualizované verzi se prý mimo jiné hovoří o „možnosti uplatnit politiku, která bude podporovat zelenější farmaceutický přístup“. „To nebude fungovat, protože ti největší znečišťovatelé stále budou životní prostředí zanášet dalšími a dalšími antibiotiky,“ uvedla Renshawová.

V původním návrhu Evropské komise byla také klauzule, která farmaceutickým firmám dávala za povinnost sbírat, monitorovat a sdílet data o tom, jak jejich antibiotika putují do přírody skrze intenzivní chovy hospodářských zvířat. Podle Guardianem oslovených odborníků by taková povinnost výrazně přispěla k větší transparentnosti, ale také by přinesla velmi cenné informace.

Nyní to spíše vypadá, že se Evropská komise vydala cestou, která bude vůči farmaceutickým firmám přátelštější. „Původní cíl snížit nesmyslné užívání léků byl redukován na pouhou podporu větší obezřetnosti při jejich konzumaci,“ píše The Guardian.

Urbančičová kromě toho upozorňuje, že evropská strategie boje proti nadužívání antibiotik je zpožděná přinejmenším o tři roky. „Její zmírnění navíc nese znaky, že byla celá konzultována s farmaceutickými společnostmi,“ dodala.

Miliarda na lobbying

Zástupci Evropské komise podle Guardianu odmítli uniklé dokumenty komentovat. Popřeli ale, že by na jejich autory byl vyvíjen jakýkoli tlak ze strany farmaceutického byznysu. Přesto ale některé odhady hovoří až o 40 milionech eur (přes miliardu korun), kterými výrobci léků měli od roku 2015 ovlivňovat eurounijní instituce. Šlo prý především o zprostředkovávání schůzek s důležitými unijními úředníky.

Veřejné zdroje ukazují, že zástupci Evropské federace farmaceutických průmyslů a asociací měli více než padesát setkání s reprezentanty Evropské komise pod vedením Jean-Claude Junckera jen během prvních čtyř měsíců její existence. „Ve stejné době se lidé z GlaxoSmithKline s Komisí setkali patnáctkrát, z Novartisu osmkrát, Sanofi a Johnson & Johnson měly šest setkání a Pfizer a Eli Lilly se se zástupci Evropské komise setkaly pětkrát,“ píše The Guardian.

Finální verze unijní strategie pro boj s nadužíváním léků by měla být hotova v pozdním létě.

Petr Musil