U ambulantních specialistů nebo praktických lékařů pojišťovny ocení, pokud je lékař pacientům k dispozici více hodin nebo do večera. Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka uvedl, že platba za pacienta v kartotéce se zvýší o dvě koruny těm lékařům, kteří mají ordinaci otevřenou alespoň 30 hodin týdně a jednou za týden zavírají až v 18:00 hodin. Foto: Flickr

Pojišťovny příští rok více odmění lékaře s delší ordinační dobou

Zdravotní pojišťovny příští rok více odmění lékaře s delší ordinační dobou nebo domácí péči o víkendu a o velmi náročné pacienty. Do zdravotnictví půjde 320 miliard korun, letos to bylo o 20 méně. Pětiprocentní navýšení úhrad podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) nebude plošné pro všechny lékaře, ale odmění kvalitu. Řekl to na včerejší tiskové konferenci k ukončení dohodovacího řízení o úhradách na rok 2019.

 

Největší část z meziročního růstu, přibližně 13 miliard korun, půjde do akutní lůžkové péče v nemocnicích. Každoročně spotřebuje více než polovinu nákladů veřejného zdravotního pojištění a příští rok se navíc zvýší zdravotním sestrám i nižšímu zdravotnímu personálu příplatky za směnnost. U sester vzrostou z 2000 korun v menších nemocnicích a 3000 korun ve fakultních na 7000 korun, u ostatního personálu z několika set korun na 2000 korun.

Nemocnice dostanou víc také na nákladné léky, které předepisují jejich specializovaná centra. Přípravky léčící rakovinu a další závažné choroby stojí české zdravotnictví miliardy korun ročně. V roce 2016 to bylo necelých osm miliard, o rok později už přes 15 miliard.

U ambulantních specialistů nebo praktických lékařů pojišťovny ocení, pokud je lékař pacientům k dispozici více hodin nebo do večera. Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka uvedl, že platba za pacienta v kartotéce se zvýší o dvě koruny těm lékařům, kteří mají ordinaci otevřenou alespoň 30 hodin týdně a jednou za týden zavírají až v 18:00 hodin.

Sdružení prosadilo také takzvané elektronické žádanky o laboratorní vyšetření. Nově se o ní dozví vedle lékaře, který o vyšetření žádá, a laboratoře, která ho provede, i pojišťovna. Dosud chodily žádanky papírové. „Nemůže se stát, že na papír někdo připíše pár křížků navíc za péči, o kterou lékař nežádal,“ vysvětlil ministr.

Stomatologie dostane 1,5 miliardy navíc. „Navýšení jde prakticky jen na plomby, zbytek výkonů se nenavyšuje prakticky vůbec,“ vysvětlil prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. Od roku 2019 nebude možné vyrábět zubní výplně z amalgámu obsahujícího přesně neodměřenou rtuť. Už letos platí pojišťovny plomby z bílého cementu dětem do 16 let, těhotným a kojícím. Náklady se odhadovaly asi na 600 milionů korun. Podle Šmuclera ale letos díky prevenci ubylo kazů a peníze se nevyčerpají.

Podle ředitele Oborové zdravotní pojišťovny Radovana Kouřila, který dohodovacímu řízení předsedal, byla loni dohoda pojišťoven se třemi segmenty, předloni se šesti. „Na začátku dohodovacího řízení mě nenapadlo, že bude dohod 14 ze 14,“ dodal Kouřil. Jednání podle něj nebyla jednoduchá, schůzek bylo přes šedesát.

Zákon o veřejném zdravotním pojištění z roku 1997 předpokládá, že o úhradách péče se dohodnou pojišťovny s jednotlivými segmenty zdravotní péče. Dosud se to ale nikdy nepovedlo úplně. „Vždy to bylo možná více formální, nikoliv upřímná snaha dohodnout se. Všichni spoléhali, že ministerstvo po nedohodě napíše úhradovou vyhlášku ‚od stolu‘,“ doplnil ministr.

Také letos to dlouho na dohodu všech segmentů nevypadalo. Jednání začala na konci ledna, poslední byla uzavřená až minulý pátek. Lékárníci si vyjednali vedle navýšení signálního výkonu také zřízení fondu se 48 miliony korun pro lékárny v odlehlých oblastech a zvýšení marže na prostředky připravované v lékárně.

Peníze do systému zdravotního pojištění přicházejí zejména z odvodů z výdělku zaměstnanců a podnikatelů na zdravotní pojištění. Za seniory, děti, nezaměstnané, studenty či vězně se pojistné platí ze státního rozpočtu. Meziročně to bude asi o 3,5 miliardy víc, za každého 1018 korun měsíčně. Platby za tyto takzvané státní pojištěnce tvoří téměř čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění, výdajů ale spotřebují většinu.

Příjmy systému veřejného zdravotního pojištění:

Rok 2016 Rok 2017 Odhad za 2018 Pesimistický odhad 2019 Optimistický odhad 2019
Výběr pojistného 198,2 mld Kč 216 mld Kč 232,6 mld Kč 243,8 mld Kč 247,8 mld Kč
Platby státu za pojištěnce 62,3 mld Kč

za 5,962 milionu lidí

65,3 mld Kč za 5,91 milionu lidí 68,3 mld Kč za 5,87 milionu lidí 71,7 mld Kč za 5,87 milionu lidí 71,7 mld Kč za 5,87 milionu lidí
Celkem 260,5 mld Kč 281,3 mld Kč 300,9 mld Kč 315,5 mld Kč 319,5 mld Kč
Nárůst 4,07 % 7,98 % 6,98 % 4,86 % 6,17 %

 Celkové náklady systému veřejného zdravotního pojištění:

Rok Částka (v miliardách Kč) Meziroční nárůst:
2012 223,0 -
2013 220,6 -1,1 %
2014 233,9 + 6 %
2015 242,0 + 3,4 %
2016 253,3 + 4,7 %
2017 267,2 + 5,5 %

 Náklady na jednotlivé segmenty péče:

Rok 2012 Rok 2017 Nárůst
nemocniční péče 104,67 mld Kč 130,13 mld Kč + 24,3 %
praktičtí lékaři 13,09 mld Kč 15,47 mld Kč + 18,1 %
stomatologové 9,96 mld Kč 10,93 mld Kč + 9,7 %
gynekologové 3,32 mld Kč 3,91 mld Kč + 17,7 %
ostatní ambulantní specialisté 18,76 mld Kč 24,54 mld Kč + 30,8 %
centrové léky 7,87 mld Kč 15,3 mld Kč + 94,5 %
léky na recept 36,1 mld Kč 35,28 mld Kč - 2,3 %
zdravotnické prostředky na poukaz 6,22 mld Kč 7,49 mld Kč + 20,4 %
léčevny dlouhodobě nemocných (LDN) 2,4 mld Kč 3,18 mld Kč + 32,5 %
lázeňské péče 2,52 mld Kč 3,29 mld Kč + 30,4 %
zdravotnická záchranná služba 2,02 mld Kč 2,68 mld Kč + 32,8 %

Zdroj: zpráva analytické komise v dohodovacím řízení

-čtk-