Cílem reformy je přesunout léčbu a terapii z nemocničních zařízení a léčeben blíž k přirozenému prostředí pacientů. Foto: Koláž ZD

Prvních pět center duševního zdraví budou fungovat od července

Prvních pět z plánovaných 30 Center duševního zdraví začne fungovat od začátku července. Budou sídlit v Přerově, Havlíčkově Brodě, Brně a dvě v Praze, na Proseku a ve Strašnicích. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zdravotnictví. Centra nejsou budovy, ale specializované týmy, které mají přenést péči o psychiatrické pacienty do ambulancí a jejich domácího prostředí. (Toto je nová verze původního článku ČTK, který agentura den po zveřejnění opravila – poznámka redakce ZD)

 

Ministerstvo podpořilo vznik center, která jsou základem reformy psychiatrické péče, z evropských fondů. Přihlásilo se deset žadatelů s pěti projekty. Počítá se s tím, že až polovinu času budou týmy jezdit v terénu, mohou proto žádat o další dotace z ministerstva pro místní rozvoj například na auta. Roční náklady na provoz jednoho centra se odhadují na deset milionů korun.

Cílem reformy je přesunout léčbu a terapii z nemocničních zařízení a léčeben blíž k přirozenému prostředí pacientů. Týmů složených z psychiatrů, klinických psychologů, sester a sociálních pracovníků by mělo být do tří let 30. Později by měly působit nejprve v každém okrese, poté by jich mohla být až stovka.

Kvůli nadbytečným a dlouhým hospitalizacím a nedostatku dalších služeb jsou pacienti podle ministerstva často obtížně začlenitelní do společnosti. Klíčovou roli v reformě tak budou hrát i kraje a obce. Vzniknout mají kromě terénních týmů nové psychiatrické ambulance i akutní lůžka.

Do psychiatrické péče plynou ročně asi tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, tedy kolem deseti miliard korun. Svaz zdravotních pojišťoven v době zahájení vyjednávání o úhradách zdravotní péče pro rok 2019 uvedl, že počítá s růstem nákladů asi o 300 milionů korun.

S nějakým duševním onemocněním se podle statistik setkal každý pátý Čech, ani polovině se ale nedostalo odborné péče. Duševní poruchy a poruchy chování jsou druhým nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu. Náklady tak nemocní představují i pro sociální systém, financování ale není propojené, což je podle odborníků problém.

-čtk-