Tvrdý brexit děsí farmabyznys. Ve hře jsou stovky milionů liber

Americký Merck dokonce počítá s variantou, že by po brexitu mohlo dojít k dodavatelskému blackoutu. Z těchto důvodů chce vytvořit na Ostrovech takové zásoby, které pokryjí poptávku na tamním trhu až na šest měsíců. Foto: Flickr

Nejistota kolem dohody mezi EU a Velkou Británií o brexitu roste a hrozba takzvaného tvrdého brexitu sílí. Farmaceutické firmy už pomalu počítají škody, na které se možná budou muset připravit.

 

Výrobci léků začínají být nervózní. Vyjednávání mezi Evropskou unií a Velkou Británií o podmínkách, za jakých ostrovní království evropskou osmadvacítku opustí, zatím nepřinášejí jasnější obrázek o uspořádání vztahů po březnu 2019.

Farmaceutické společnosti hovoří až o stovkách milionů liber, které v případě tvrdého brexitu budou muset investovat do udržení plynulého zásobování léky a dalších kompenzací vystavění obchodních překážek mezi Spojeným královstvím a zbytkem Evropské unie. Jestliže se obě strany do příštího března na ničem nedohodnou, vztahy mezi oběma stranami automaticky přejdou do režimu Světové obchodní organizace.

Miliardy korun mohou přijít vniveč

Celé farmaceutické odvětví se na nejhorší variantu připravuje a už dnes do příprav investuje. Jestliže Velká Británie zůstane po brexitu součástí evropského systému pro testování léčiv, mnoho už dnes utracených finančních prostředků přijde vniveč. Alespoň podle šéfa Asociace britského farmaceutického průmyslu Mika Thompsona. „Ohlédneme se a řekneme si, že jsme vyhodili spoustu peněz,“ řekl Thompson agentuře Bloomberg.

Zástupci farmaceutických firem přesto stále spoléhají, že nakonec budou moci přes budoucí hranice vozit vstupní suroviny i hotové léky rychle a plynule, a že jejich personál se rovněž bude moci pohybovat bez vážnějších komplikací. Byznys obecně však vidí ještě mnoho úskalí, která je třeba překonat.

GlaxoSmithKline a AstraZeneca, dvě největší britské farmaceutické firmy se už nechaly slyšet, že budou více využívat svá testovací zařízení, které po brexitu zůstanou v Evropské unii. GSK odhaduje, že její náklady v souvislosti s brexitem přesáhnou během následujících tří let 70 milionů liber (přes 2 miliardy korun). Americký Merck dokonce počítá s variantou, že by po brexitu mohlo dojít k dodavatelskému blackoutu. Z těchto důvodů chce vytvořit na Ostrovech takové zásoby, které pokryjí poptávku na tamním trhu až na šest měsíců.

„Musíme se s tím sžít. Nezbyde než zatnout zuby a ty prostředky do příprav na brexit zkrátka investovat, nechceme-li riskovat, že léky nedodáme pacientům včas,“ krčí rameny Mike Thompson.

Farmaceutický sektor plánuje do konce tohoto roku zveřejnit, jaké investice plánuje vytvořit. Většinou se má jednat o peníze, které půjdou do výzkumu a vývoje a má se na nich podílet více než tucet společností. „Podstatná část z nich zatím hodlá investovat ve Velké Británii,“ řekl Thompson. „Ačkoli brexit nevyhnutelně ovlivní podmínky, za kterých se tyto investice učiní, nálada je taková, aby zůstaly na Ostrovech,“ dodal.

Z hlediska vývoje a uvádění nových léků na trh se výrobci léků obávají dlouhých schvalovacích procesů v případě, že se Evropská léková agentura přesune z Londýna do Amsterdamu. Agentura totiž mimo jiné ústy svého ředitele Guida Rasiho oznámila, že hodlá propustit více lidí, než se původně v souvislosti s přesunem z Londýna počítalo.

Na co se připravit

Farmaceutický sektor se obává nejasností v několika oblastech. Za prvé, zatím není garantováno, že po brexitu nastane nějaké přechodné období pro implementaci dohody o pobrexitových vztazích mezi EU a Velkou Británií. Obě strany sice svorně tvrdí, že přechodné období je nutné, aby se předešlo nějakému živelnému vývoji po vystoupení Británie z EU. Jenže jednání drhnou na otázce nastavení irsko-britských hranic a tím pádem je celá dohoda ohrožena. Přechodné období může nastat jen tehdy, když bude dojednána celá dohoda upravující britsko-unijní vztahy. O tom však nebude jasno dříve než v říjnu, možná až v prosinci tohoto roku.

Ono přechodné období má mít takovou podobu, že Velká Británie zůstane součástí jednotného evropského trhu i celní unie, avšak bude zapracovávat do své legislativy pravidla Evropské unie tak, aby její produkty měly plynulý přístup na jednotný trh i poté. Pro farmaceutické firmy se tak bezprostředně po brexitu nejspíše nic nezmění (pokud bude přechodné období skutečně dohodnuto).

Přechodné období by mělo trvat do konce roku 2020, nicméně už nyní se v kuloárech hovoří o tom, že bude prodlouženo. Už jen proto, aby se všechna dohodnutá pravidla stačila včas zapracovat do britské, ale i unijní legislativy. Byznys, včetně toho farmaceutického, prý s takovým postupem souhlasí.

Nicméně to nejdůležitější z dlouhodobého hlediska fungování obchodních vztahů nastane právě po skončení tohoto přechodného období. Jestliže Velká Británie zůstane i nadále sladěna s pravidly jednotného trhu EU, pak by obnovení hranic nemuselo pro farmaceutický průmysl být takovou katastrofou. Komplikace to ale bude tak či tak, jelikož brexit za každých okolností znamená zhoršení stavu z hlediska pohybu zboží, služeb, kapitálu i osob oproti přítomnosti na jednotném trhu a v celní unii.

Petr Musil