Ceny onkologických léků v posledních letech raketově rostou. Ve Spojených státech se výdaje za tyto přípravky během pěti let zdvojnásobily – a žádný z nových léků nestál loni méně než 100 tisíc dolarů. Průměrná cena se pak vyšplhala na 150 tisíc dolarů, zjistila zpráva IQVIA Institute for Human Data Science. Američané si navíc stěžují, že za lék nezřídka platí dvakrát. Řada přípravků je totiž postavena na poznatcích získaných díky Národním institutům zdraví, které jsou financovány z daní, a pacient si pak samozřejmě ještě musí lék zaplatit formou pojištění a doplatkem z vlastní kapsy ve chvíli, kdy preparát přijde na trh.
Zatímco v roce 2013 stál v USA onkologický lék průměrně 79 tisíc dolarů, loni to bylo už 150 tisíc. A výhled není o nic příznivější – předpokládá se totiž, že se cena do roku 2022 znovu zdvojnásobí. „Celosvětové výdaje na onkologické léky, jak pro terapeutickou, tak podpůrnou péči, vzrostly v roce 2017 na 133 miliard dolarů, což je nárůst oproti roku 2013, kdy šlo o 96 miliard,“ uvádí zpráva s tím, že loni došlo k meziročnímu nárůstu o 18 procent.
Navzdory rozhořčení pacientů a tomu, že se na ceny léků zaměřila také Trumpova vláda, navíc musejí lidé s rakovinou ještě doplácet z vlastní kapsy průměrně 500 dolarů ročně. „Zvrhlá realita dnešního trhu s onkologickou léčbou přichází s vlastní, finanční toxicitou,“ uvedl na dubnové konferenci věnované komunitní onkologii v Marylandu šéf FDA Scott Gottlieb.
Někteří pacienti ale mají možnost doplatky z vlastní kapsy snížit. „U maloobchodního prodeje léků pomáhá náklady z kapes pacientů snižovat rozsáhlé používání slevových kupónů,“ konstatuje zpráva. Zmíněné slevové kupóny ale nemohou využívat pacienti pojištění v rámci státního systému pojištění Medicare, tedy lidé nad 65 let a někteří postižení. „Pro tyto pacienty tak z tohoto pohledu nemáme pomoc. Navíc jsou úspory získané díky slevovým kupónům mimo systém Medicare více než vyváženy nárůstem pojistného a daní, které platíme,“ uvádí podle NBC David Mitchell, onkologický pacient a zakladatel skupiny Pacienti za dostupné léky.
Pacienti jsou každopádně nuceni platit hned několikrát. Jak poukazuje Mitchell, rostoucí náklady na onkologické léky řeší zdravotní pojišťovny tak, že je přesunou na spotřebitele ve formě vyššího pojistného. „A co hůř, tyto léky téměř vždy vznikly díky vědeckým poznatkům získaným prostřednictvím Národních institutům zdraví placených z daní. Takže končíme s tím, že platíme dvakrát – jednou, když je lék vyvíjen, a znovu, když přijde na trh,“ poukazuje Mitchell.
Desítky nových léků
Situace není nijak růžová ani celosvětově, i když náklady nerostou tak rychle jako v USA. „Světový trh s terapeutickými onkologickými léky dosáhne do roku 2022 200 miliard dolarů, což znamená průměrný růst o 10 až 13 procent v následujících pěti letech. Americký trh přitom do roku 2022 dosáhne 100 miliard s průměrným růstem o 12 až 15 procent,“ předpovídá zpráva. USA za onkologické léky před pěti lety daly 25 miliard dolarů, loni to už byl dvojnásobek. Celosvětově pak dojde ke zdvojnásobení částky placené v roce 2013 do roku 2022.
S takovými vyhlídkami se stává téma úhrady onkologických léků velmi citlivým. Léčba rakoviny se ale na druhou stranu v posledních letech výrazně posunula. Starší chemoterapie byly toxické a spoléhaly na zabíjení rychle rostoucích buněk. Takový přístup sice zničí nádor, ale může také poškodit zdravou tkáň orgánů a způsobuje vypadávání vlasů. Oproti tomu cílené postupy pomohly snížit toxicitu a vedly k tomu, že pacienti žijí déle. Cílená imunoterapie, která pomáhá vlastnímu imunitnímu systému vyhledat a zničit rakovinné buňky, pak má u některých pacientů výjimečné výsledky.
Léčba se přitom velmi individualizuje, takže jeden přípravek slouží omezené skupině pacientů. „Většina onkologických léků, včetně těch s vysokými ročními náklady, je užívána relativně malým počtem pacientů. Kolem 87 procent léků užilo v roce 2017 méně než deset tisíc pacientů,“ uvádí zpráva. „Více než třetina klinických zkoušek využívá biomarkery ke stratifikaci pacientů, čímž do budoucna směřujeme k ještě personalizovanější onkologické péči,“ dodává zpráva.
A léčebné portfolio se rychle rozrůstá. Za posledních pět let přibylo 63 nových onkologických léků a jen od listopadu 2016 do října 2017 FDA schválila 31 nových terapií na více než 16 typů rakoviny (pro srovnání: v roce 1985 měli onkologové v USA k dispozici jen deset až patnáct schválených léků na všechny typy rakovin). Osm nových léků uvedených na trh v loňském roce přitom byly pilulky, které se zaměřovaly na léčbu rakoviny prsu, plic, vaječníků a některých typů leukémie.
Cenová bomba: genové terapie
Loňský rok se také zapsal velkým prvenstvím, díky němuž dnes máme už dvě schválené genové terapie. Takzvané chimérické antigenní receptory T-lymfocytů (Car-T) spočívají v odebrání pacientových imunitních buněk a jejich genetickém přenastavení. První z těchto terapií, tisagenlecleucel, léčí typ relabující akutní lymfoblastické leukémie u dětí a stojí ročně 475 tisíc dolarů (cca 10,5 milionu korun). Druhá, axicabtagene ciloleucel, je určena k léčbě dospělých pacientů s určitými typy velkobuněčného B lymfomu, kteří nereagovali nebo relabovali po alespoň dvou jiných typech léčby. Tato léčba vyjde na 373 tisíc dolarů.
Obě terapie jsou zatím příliš nové, takže k nim nejsou k dispozici dlouhodobá data. Ví se ale, že u tisagenlecleucelu žilo rok po terapii 76 procent pacientů (pacienti, u nichž selhala chemoterapie, mají jinak 16 až 30procentní šanci na přežití) a axicabtagene ciloleucel přinejmenším do nějaké úrovně pomohl po dobu 15 měsíců více než 80 procentům pacientů. Klinické studie ukázaly, že díky tisagenlecleucelu nádor trvale ustupuje u 60 až 90 procent pacientů, na druhou stranu však terapie může vyvolat přehnanou imunitní reakci, která může pacienta i zabít.
Tím ovšem genové terapie nekončí – podle Americké společnosti klinické onkologie vypadá Car-T slibně také u pacientů s mnohočetným myelomem. Dalším trendem jsou terapie, které se nezaměřují na to, kde nádor začal bujet, ale na jeho genetické pozadí.
Ve vývoji je 1800 onkologických léků
I do budoucna se tedy máme na co těšit. Podle zprávy PhRMA je v klinických studiích jen v USA 1120 onkologických preparátů, data prezentovaná na European Health Forum Gastein 2017 pak hovoří o vývoji 1813 onkologických léků celosvětově. Sedm stovek léků je v pokročilé fázi vývoje, což je o 60 procent více než před deseti lety. Novinky v léčbě přitom prezentují odborníci právě v těchto dnech na kongresu ASCO v Chicagu.
Rakovina je po kardiovaskulárních chorobách druhou nejčastější příčinou úmrtí ve Spojených státech i řadě dalších vyspělých zemí. Podle Americké onkologické společnosti bude letos v USA diagnostikováno s rakovinou 1,7 milionu lidí a 609 tisíc jich zemře. Počty zemřelých ovšem klesají – zatímco pacient diagnostikovaný s rakovinou v roce 1975 žil deset a víc let v 35 procentech, v roce 2005 to bylo už 64 procent.
V České republice v roce 2015 onemocnělo onkologickou chorobou více než 94 tisíc lidí a téměř 542 tisíc osob mělo někdy takové onemocnění diagnostikováno. Každý rok pak u nás zemře na rakovinu téměř 27 tisíc lidí.
-mk-
