Jedna z největších farmaceutických společností se možná rozdělí. Prý si to přejí investoři. Německý Merck a několik dalších evropských výrobců léků couvají před Trumpem.
Předseda představenstva britské farmaceutické skupiny GlaxoSmithKline Philip Hampton měl vést debatu s největšími akcionáři o vytvoření samostatné společnosti, která by se zabývala pouze léky a vakcínami. Přitom GSK má vedle farmaceutické produkce ve svém portfoliu také potravinové doplňky.
Tlak investorů
Podle listu Financial Times by k rozdělení GSK mohlo dojít během následujících dvou či tří let. Schůzku s Hamptonem prý přiznal jeden z největších deseti akcionářů společnosti. Financial Times však neuvedly, o koho se jednalo. Nicméně zástupci tohoto nejmenovaného spolumajitele GSK měli uvést, že „akcionáři ve společnost příliš nevěří“.
Někteří investoři prý na rozdělení společnosti tlačí dlouhodobě. Argumentují, že by takový krok jasně ukázal, jakou má ta která část skupiny skutečnou hodnotu. Synergie už mezi nimi tolik nefunguje, zejména mezi tou soustředící se na farmaceutickou produkci a tou, která se zabývá spotřebitelským sortimentem.
Podle mluvčího GSK je prioritou skupiny zlepšit výkonnost právě farmaceutického byznysu, a to zejména v oblasti výzkumu a vývoje. Aktuální struktura společnosti zajišťuje stabilitu vývoje tržeb a pozitivně působí na její cashflow, uvedl mluvčí GSK pro Financial Times. „Zároveň jasně říkáme, že to se týká každé části našeho byznysu,“ dodal.
GSK už letos v dubnu odsouhlasila prodej své divize, která se zabývá vývojem genové terapie zaměřené na vzácné choroby. Novým majitelem se má stát britská biotechnologická Orchard Therapeutics.
Už v minulém roce se nechala slyšet výkonná ředitelka GSK Emma Walmsleyová, že si nechá vypracovat rozsáhlou „inventuru“ výzkumu a vývoje nových léků a bude chtít posílit výnosnost farmaceutického byznysu. Zdá se tedy, že úvahy o případném rozdělení společnosti spadají do této strategie.
V USA nezdražíme, ujišťují farmafirmy
Jiné evropské farmaceutické společnosti si však také nemohou stěžovat na to, že se nic neděje. Švýcarský Roche a německé společnosti Bayer a Merck KGaA jsou zatím poslední farmaceutické skupiny, které zmrazily až do konce letošního roku ceny své produkce. List New York Times to uvedl s odkazem na kritiku, kterou na adresu cenové politiky farmaceutických firem pronesl americký prezident Donald Trump.
Roche na počátku července zdražil devět svých klíčových léků o tři procenta, nicméně je to prý poslední zvýšení cen v letošním roce. Jde o výsledek jednání s Trumpovou administrativou, jejímž cílem je mimo jiné držet ceny léků na uzdě. Evropští výrobci léků se tak připojili k podobným rozhodnutím Novartisu, Pfizeru a také amerického Mercku, jmenovce německého Merck KGaA.
Někteří analytici ovšem pochybují, zda takové cenové zmrazení bude mít nějaký výrazný dopad. Je totiž celkem pravděpodobné, že příští rok dojde ke zdražení, které bude o to větší, aby kompenzovalo letošní cenový „stop stav“. Rétorika Donalda Trumpa na adresu farmaceutických firem je logická a očekávatelná. Ceny léků byly jedním z klíčových bodů jeho kampaně před prezidentskými volbami v roce 2016.
„Předminulý týden jsme komunikovali s americkým ministerstvem zdravotnictví a sdělili mu, že do konce letošního roku už žádné zdražování léků nechystáme,“ uvedla společnost Roche ve svém vyjádření pro New York Times a Reuters. „Rozhodování o cenách naší produkce bereme velmi vážně a s ohledem na jejich dostupnost pro pacienty,“ dodal Roche.
Obdobným způsobem se vyjádřil také německý Merck KGaA: „Naše cenová rozhodnutí přijímáme nezávisle a v současnosti už neplánujeme do konce roku žádné zdražování,“ uvedla společnost. Také Bayer řekl, že o záměru nezvyšovat ceny na americkém trhu informoval tamní ministerstvo zdravotnictví.
Petr Musil
