Argentinský Senát odmítl povolit interrupce, konaly se protesty

Interrupce jsou nyní v Argentině povoleny jen ve výjimečných případech, například po znásilnění či v případě ohrožení života matky, jinak za ně hrozí až čtyři roky vězení. Foto: koláž ZD

Horní komora argentinského parlamentu včera po patnáctihodinové debatě odmítla zákon, který by ženám umožnil podstoupit interrupci na vlastní žádost až do 14. týdne těhotenství. Návrh zákona, který v červnu těsně schválili poslanci, vyvolal v konzervativní zemi bouřlivou debatu a masové demonstrace jeho příznivců i odpůrců. Ty se konaly i během hlasování senátorů, kteří návrh zamítli 38 hlasy. Pro se vyslovilo 31 ze 72 členů Senátu.

 

Interrupce jsou nyní v Argentině povoleny jen ve výjimečných případech, například po znásilnění či v případě ohrožení života matky, jinak za ně hrozí až čtyři roky vězení. Debata o novém zákoně vyvolala demonstrace obou táborů. K příznivcům změny, kteří kromě svobody rozhodování ženy argumentují i úmrtími žen v důsledku tajných potratů, se připojil například ministr zdravotnictví. V Argentině tajnou interrupci ročně podstoupí kolem 400.000 žen a několik desítek z nich přitom zemře.

Argentinský prezident Mauricio Macri se včera snažil vášně kolem tohoto tématu mírnit a slíbil, že debata bude pokračovat. Nový návrh zákona se ale podle místního tisku do parlamentu nedostane dříve než po volbách, jež se konají příští rok v říjnu. „Potřebujeme diskusi a širší vzdělanost,“ uvedl Macri. Podle něj se vláda zasadí o to, aby mladí měli zdarma přístup k antikoncepci. Slíbil také reformu trestního řádu, podle níž by nemusela být interrupce trestná automaticky, ale soudci by posuzovali případ od případu.

Po zamítnutí návrhu zákona senátory se skupinky demonstrantů v Buenos Aires střetly s policií. Protestující házeli zápalné lahve a stavěli barikády, které potom zapalovali. Policisté použili slzný plyn a několik lidí zadrželi.

Někteří aktivisté bojující za právo ženy na interrupci, kteří čekali na výsledky hlasování na náměstí před budovou Senátu, po zamítnutí zákona plakali. „Je to jen začátek. Toto hnutí bude pokračovat, dokud potraty nebudou povoleny,“ řekla agentuře AFP jedna z demonstrantek.

Debata o legalizaci interrupcí v zemi, ze které pochází i současný papež František, je už řadu měsíců velmi bouřlivá. Desetitisíce příznivců se sešly v červnu před hlasováním poslanců o nové normě, do ulic tehdy vyšli i její odpůrci. Minulou sobotu se zase shromáždily v Buenos Aires desetitisíce odpůrců legalizace interrupcí na demonstraci svolané biskupskou konferencí.

O legalizaci interrupcí, které nyní upravuje zákon z roku 1921, hlasovali poslanci od návratu Argentiny k demokracii v roce 1983 osmkrát a až letos ji schválili. Přitom za předchozí prezidentky Cristiny Fernándezové se Argentina stala první zemí Latinské Ameriky, která v roce 2010 schválila sňatky homosexuálů.

V Česku je interrupce legální do 12. týdne těhotenství; pokud je ohrožen život ženy nebo zdraví či zdravý vývoj plodu nebo jestliže jde o geneticky vadný vývoj plodu, lze těhotenství uměle přerušit bez časového omezení.

-čtk-