Dva největší čínské internetové obchody nabízejí desítky tisíc léků na předpis ve volném prodeji. A britský lékový regulátor varuje před tvrdým brexitem. Ostrovy by mohly mít problém se zásobováním nejnovějšími medikamenty.
Alibaba a JD.com, dva největší čínské internetové obchody mají problém. Ve své nabídce měly desetitisíce léků na předpis, které bylo ale možné koupit zcela volně. Přišli na to analytici listu Financial Times, kteří si bez jakýchkoli překážek objednali několik takových léků. Vyhledavače jim nabídly například antidepresivum Zoloft z dílny farmaceutické skupiny Pfizer nebo lék proti zánětu Celebrex.
Oba internetoví prodejci se tak ocitly na pokraji šedé ekonomiky. Za léky je totiž možné zaplatit až při doručení a Alibaba i JD.com je klasifikují jako produkty pro offline transakce. Jenže je nabízejí na svých stránkách, vybírají za ně marketingové poplatky a v některých případech je dokonce doručují prostřednictvím zásilkových služeb, které částečně vlastní.
268 miliard do dvou let
„Existují pravidla, která explicitně zakazují prodávat online léky na předpis,“ řekl listu Financial Times Mark Zhang, právník hongkongské advokátní kanceláře King & Wood Mallesons s odkazem na čínského lékového regulátora. „Je zde tedy řada případů, u kterých se dá říci, že jsou ty léky prodávány ilegálně,“ dodal s tím, že firmy se pohybují de facto ve sféře stínové ekonomiky.
Internetoví prodejci, kteří léky prodávají přes Alibabu a JD.com jsou většinou lékárny, které léky nakupují přímo u farmaceutických společností nebo u distributorů jejich výrobků. Celkový objem internetových prodejů léků dosáhl v roce 2016 kolem 2,5 miliardy dolarů (skoro 56 miliard korun). Přes e-shopy se ale prodává většinou zdravotnické vybavení, kontraceptiva a kontaktní čočky. Podle poradenské společnosti Roland Berger se dá očekávat, že se do roku 2020 bude hodnota internetových transakcí v této oblasti zvyšovat o 50 procent ročně a za dva roky dosáhne asi 12 miliard dolarů (přes 268 miliard korun).
U Alibaby ale nejde o první případ, kdy bylo v jejím e-shopu možné léky na předpis (avšak bez předpisu) pořídit. Už v roce 2016 musela ze svých webovek stáhnout nabídku těchto léků, a to na přímé nařízení lokálního regulátora. Zástupce e-shopové platformy Alibaby, Tmall, uvedl: „Prodejci na našem internetovém obchodě, včetně těch farmaceutických, mají zakázáno prodávat léky na předpis online. Podnikneme příslušná opatření vůči těm, kteří porušují naši prodejní politiku a pravidla.“ Společnost JD.com na dotazy Financial Times nereagovala.
Celkový objem prodeje všech léků (bez ohledu na způsob distribuce) dosáhl v minulém roce asi 123 miliard dolarů (2,75 bilionu korun). Většina těchto léků je čínské provenience, vyrábějí je zejména veřejné nemocnice. Peking jim ale zakázal, aby si k výrobním cenám něco přirážely, což nemocnice vede právě k tomu, že léky nabízejí lékárnám k online i offline prodeji.
Strašák tvrdého brexitu se zvětšuje
Je však možné, že zájem o nákup léků (byť na lékařský předpis) přes internet v blízké budoucnosti bude spíše růst, než aby klesal. Důvodem je stále se zvyšující pravděpodobnost takzvaného tvrdého brexitu. Podle britského lékového regulátora (MHRA – Medicines and Healthcare products Regulatory Agency) tak reálně hrozí, že se Britové nebudou moci vždy dostat k nejnovějším medikamentům.
Jestliže se Evropská unie se Spojeným královstvím na podmínkách odchodu z EU nedohodne, bude MHRA jediný subjekt, který bude mít pravomoc schvalovat léky, které mají přijít na britský trh. V současné době je režim takový, že léky schválené Evropskou lékovou agenturou mohou být prodávány kdekoli v Evropské unii včetně Velké Británie.
„Chtěli jsme dosáhnout toho, aby MHRA měla upravenu blízkou spolupráci s Evropskou lékovou agenturou, a to tak, aby naši pacienti nebyli znevýhodňováni v případech, kdy na trh přicházejí zcela nové léky,“ řekl listu Financial Times Ian Hudson, výkonný ředitel MHRA. Tím by došlo k zajištění, že se léky na britský trh dostanou jednoduše a rychle.
Proti Velké Británii trochu hraje fakt, že z celkového globálního obchodu s léky připadá na ostrovní království asi jen 2,6 procenta. Analytici se tak mohou jen dohadovat, zda a případně kdy budou probíhat další jednání o odstranění překážek, jež by příchod léků na britský trh komplikovaly. Pokud by k dohodě nedošlo, pro výrobce léků by to znamenalo nárůst ceny léků, což by se projevilo i na ceně finální. „To by mělo negativní dopad mimo jiné na Národní zdravotní službu a její výdaje,“ upozornil Nial Dickson, člen vedení největšího evropského velkoobchodu v oblasti léčivých přípravků a dalšího zdravotnického materiálu.
Podle listu Financial Times bude nutné najít způsob, jak Velká Británie opustí Evropskou unii, aniž by to dodávky nových léků narušilo. A nejde jen o dovoz léků z Evropy do Velké Británie, ale i jejich proudění v opačném směru. MHRA už před časem dala najevo, že k jejím úkolům patří minimalizovat zásobovací potíže a zabránit jejich dopadům na obchodníky a distributory. Čas však rychle ubíhá.
Petr Musil
