ČAK odmítá, aby o zajišťovacích příkazech rozhodoval soud

Za protiústavní označila Česká advokátní komora (ČAK) návrh novely soudního řádu správního, týkající se zásadní změny pravomoci k vydání zajišťovacího příkazu. Zatímco podle dnešního znění daňového řádu vydává zajišťovací příkaz při splnění zákonných podmínek správce daně, podle předloženého návrhu by tato pravomoc byla svěřena správním soudům, které by zajišťovací příkazy vydávaly na základě návrhu příslušného finančního úřadu.

Problém však ČAK nespatřuje v nedostatcích zákonné úpravy, ale v nesprávné a nezákonné aplikaci ustanovení daňového řádu některými správci daně.

Jak ČAK upozorňuje v úvodu svého stanoviska, soud má o návrhu rozhodnout do dvou pracovních dní po doručení návrhu bez jednání. „Soud nicméně může odpůrci uložit, aby se k návrhu vyjádřil, v tom případě mu stanoví lhůtu k vyjádření, přičemž není řešena návaznost na lhůtu pro vydání rozhodnutí, tj. dva pracovní dny. O vydání zajišťovacího příkazu soud rozhoduje rozsudkem, jenže návrh novely neřeší, jak rozhodne o zamítnutí návrhu,“ vypočítává stanovisko ČAK nedostatky návrhu. Z hlediska koncepčního Komora návrhu vytýká, že zajišťovací příkaz tvoří součást systému zajištění daní a aktuálně je upraven v § 167 a násl. daňového řádu, proto přesun této kompetence z orgánů daňové správy na soudy není vhodný jak obecně (správní soudy jsou již nyní přetíženy stávající agendou), tak i v tomto konkrétním případě s ohledem na způsob, jakým je koncipován.

Kolize s Ústavou Z pohledu ústavního je podle stanoviska návrh v kolizi s čl. 96 Ústavy, neboť účastníci nemají v řízení rovné postavení, neboť soud rozhoduje k návrhu orgánu daňové správy, odpůrce se může vyjádřit pouze, pokud mu soud vyjádření k návrhu uloží jako povinnost, jinak se o návrhu ani nedozví. „Návrh nerespektuje článek 96 odst. 2 Ůstavy o veřejnosti soudního jednání a veřejnosti vyhlášení rozsudku, přitom velmi citelně zasahuje do ústavně zaručených práv odpůrce, zejména práva vlastnického. Je tak zcela popřena zásada ústnosti a veřejnosti jednání před soudem, protože(rozsudek nabývá právní moci vyvěšením na úřední desku soudu bez ohledu na…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Dušan Šrámek