Příspěvek na péči ve IV. stupni se možná zvýší o šest tisíc, v diskuzi je i růst příspěvku ve III. stupni

Navýšení příspěvku na péči ve IV. stupni by mělo pečujícím rodinám sloužit k tomu, aby si mohly dovolit odlehčovací služby. Foto: Pexels

Rodiny, které se starají o svého člena s nejvyšším stupněm postižení, by mohly pobírat o šest tisíc korun vyšší příspěvek na péči. Alespoň o to usiluje senátní novela zákona o sociálních službách, kterou se nyní zabývaly také sněmovní zdravotní a sociální výbor. Zatímco první z nich dal na svém posledním zasedání návrhu své požehnání, sociální výbor minulý týden projednávání do 24. října přerušil s tím, že by rád znal také postoj ministerstva financí. Pokud by totiž změna začala dle návrhu platit příští rok, nesla by s sebou náklady ve výši 1,8 miliardy, s nimiž státní rozpočet nepočítal – a to vůbec nemluvíme o dopadu pozměňovacích návrhů, které by chtěly zvýšit také příspěvek na péči ve III. stupni.

 

Senátní návrh přichází s navýšením příspěvku na péči ve IV. stupni z dosavadních 13 200 na 19 200 korun pro osoby v domácí péči. „MPSV k tomu nejprve zaujalo negativní postoj, stejně tak reagovala při projednávání i vláda. Posléze se tento materiál diskutoval a MPSV po debatě názor změnilo, takže senátní návrh podporuje. Zpočátku se nám to zdálo vytržené z kontextu – MPSV chystá komplexnější úpravu, kde by se příspěvek na péči změnil i ve III. stupni, který považujeme za ještě potřebnější, a zjednodušil by se i proces řízení poskytování této dávky. MPSV na těchto věcech pracuje,“ uvedl na zdravotnickém výboru náměstek MPSV Petr Tříska.

Navýšení příspěvku na péči bylo původně součástí komplexní novely zákona o sociálních službách, která ovšem na konci minulého volebního období spadla pod stůl. Senátoři tak nyní vyjmuli pouze část navyšující příspěvek na péči ve IV. stupni, která se týká cca 25 tisíc osob. Pokud ovšem bude návrh přijat, bude to znamenat navýšení výdajů ze státního rozpočtu o 1,8 miliardy. Prostředky MPSV ve vlastních kapitolách nemá, bylo by tedy nutno peníze zajistit.

Jakoby ovšem nestačilo, že nejsou zajištěny finance na senátní návrh, předkládají k němu poslanci pozměňovací návrhy, které náklady ještě zvyšují. V tuto chvíli byly v sociálním výboru předloženy tři pozměňováky a další zřejmě přibydou ve sněmovně.

„Rádi bychom podpořili případné pozměňovací návrhy, které by se týkaly zvýšení příspěvku na péči i ve III. stupni v domácím prostředí. Osob je tam výrazně více než ve IV. stupni, jednalo by se o 60 tisíc osob, z toho 5500 jsou děti a lidé do 18 let věku. Máme obavu, že pokud rozšíříme příspěvek ve IV. stupni a ponecháme stávající částku ve stupni III., je jisté, že bychom čelili zvýšenému počtu žádostí o příspěvek v IV. stupni,“ vysvětlil sociálnímu výboru zastupující náměstek MPSV Jiří Vaňásek.

S jeho názorem souhlasí i řada poslanců. „Hranice mezi III. a IV. stupněm je u celé řady postižení neostrá. Je celá řada pacientů, kteří mají těžké fyzické postižení, ale protože mají zachovány smyslové funkce, nemohou dosáhnout na IV. stupeň. Přesto vyžadují péči druhé osoby 24 hodin denně. Pokud bychom přistoupili jen izolovanému navýšení ve IV. stupni, byla by disproporce mezi III. a IV. stupněm více než 8000 korun. To by systém rozkolísalo,“ poukazuje Vít Kaňkovský (KDU-ČSL), který proto navrhuje pozměňovacím návrhem zvýšit příspěvek i ve III. stupni. Přichází přitom s několika variantami: prioritou je navýšení o 4000 korun, vedle toho je ale možná i varianta 3500 a 3000 korun. Rozpočtové dopady by se dle propočtů pohybovaly kolem 2,8 miliardy korun. Podobný pozměňovací návrh s navýšením o 4000 korun předkládá Alena Gajdůšková. Piráti byli skromnější a navrhují zvýšení pro domácí péči o 1100 na 11 tisíc korun.

Jana Pastuchová (Ano) ovšem varuje, že s náklady se zatím nepočítalo a bude tak nutno upravit státní rozpočet. „Měli bychom se bavit o tom, že fajn, všichni to chceme, ale také na to musí být peníze. Teď tu máme další návrhy zvýšení III. stupně. Počítám s tím, že přijdou další návrhy, aby nebyl rozdíl mezi III. a II. stupněm, takže možná budeme navyšovat i ten. Musíme vědět, kde na to vezmeme, ne tu házet ciframi,“ zdůrazňuje Pastuchová.

„Je dobré o deset procent zvýšit deficit státního rozpočtu? Účinnost je od 1. 1. 2019,“ poukazuje také Jan Bauer (ODS). „Já to osobně podporuji, ale přál bych si, aby to bylo na úkor nalezení rezerv v rozpočtu, protože jinak se to nedá dělat,“ dodává.

Nesystémové opatření pouze pro domácnosti

Poslanci si ovšem uvědomují, že předložený návrh není systémovým řešením. Podle Petra Třešňáka (Piráti) by bylo na místě řešit navyšování všech stupňů průběžně. „Dnes jsou v zákoně napsány fixní částky. Podle mě by tam měly být napsány jinou formou a měly by bát průběžně valorizovány. To by měl být základ komplexnější novely,“ navrhuje Třešňák.

Celý text je přístupný předplatitelům Legislativního monitoru.

Přihlásit se Registrovat se Více informací