Celkem 31 studií a téměř dvě desítky let výzkumu léčby srdečního selhání kmenovými buňkami se ukazují jako podvod opřený o vyfabulovaná data. Výzkum, za nímž stojí vědec Piero Anversa, se nikdy nepovedlo jiným odborníkům spolehlivě reprodukovat, a ohledně postupů v jeho laboratoři existují vážné pochybnosti. Harvard Medical School a Brigham and Women’s Hospital v Bostonu proto nyní žádají, aby třicítka Anversových studií byla odvolána. Smutným faktem však zůstává, že si během let našel pochybný výzkum cestu na komerční trh, a dosud také běží klinická studie, která stále nabírá pacienty.
Harvard Medical School a Brigham and Women’s Hospital v Bostonu minulý víkend oznámily, že na základě interního vyšetřování doporučují stažení 31 studií bývalého člena fakulty Piera Anversy. Jeho laboratoř se dlouhá léta zaměřovala na léčbu srdce kmenovými buňkami – jenže, jak to tak vypadá, velká část publikovaných dat byla falešná.
„Na základě review výzkumu prováděného v bývalé laboratoři Piera Anversy jsme rozhodli, že 31 publikací obsahovalo falzifikovaná a/nebo vymyšlená data, a uvědomili jsme všechny relevantní časopisy,“ uvedla škola a nemocnice pro STAT and Retraction Watch. Anversa publikoval pod hlavičkou Harvardu přinejmenším 55 prací a jeho laboratoř, jejíž pozornost se soustředila právě na kmenové buňky a léčbu srdce, získala během svého fungování z veřejných zdrojů kolem 50 milionů dolarů.
„Pokud by šlo o několik prací, bylo by to alarmující, ale zpochybnit 31 článků je skoro neslýchané. To je téměř veškerá práce laboratoře a otazník tak visí skoro nad celým polem výzkumu,“ říká podle New York Times Benoit Bruneau, docent kardiovaskulárního výzkumu na Institutu Gladstone v San Franciscu.
„Je opravdová úleva, že došlo k nápravě. Je to dobře pro všechny,“ říká profesor na Lékařském institutu Howarda Hughese a Cincinnati Children’s Jeffery Molkentin, jehož laboratoř byla mezi prvními, kdo v roce 2014 Anversovy výsledky zpochybnil.
Líbivá hypotéza, která neplatí
Pier Anversa se stal známým v roce 2001 poté, co publikoval práci rozporující vědecký konsenzus, že se srdeční sval nemůže regenerovat. Jeho metoda spočívala v odběru kmenových buněk z kostní dřeně a jejich vpravení do srdce. Anversa přitom tvrdil, že při pokusech na myších buňky dokázaly srdce opravit. Když se ale další vědecké týmy pokoušely zjištění ověřit, neuspěly. Například Irving Weissman, ředitel Institutu biologie kmenových buněk a regenerativní medicíny při Stanfordské univerzitě dospěl se svými kolegy k závěru, že buňky z kostní dřeně zůstávají i po vpravení do srdce nadále buňkami kostní dřeně a nijak srdce neregenerují.
Později přišel Anversa s tím, že buňky z kostní dřeně k regeneraci srdce vůbec nejsou třeba. Tvrdil, že srdce má své vlastní kmenové buňky, které lze vyjmout, namnožit v Petriho misce a vpravit zpět do srdce, aby tam nahradily či opravily poškozené buňky. Ani tentokrát ale nikdo jiný nedokázal Anversovu metodu experimentálně potvrdit.
Nakonec Jeffery Molkentin našel způsob, jak označit a stopovat vývoj kmenových buněk a jejich přeměnu v jiné buňky. To ho vedlo k otázce, zda se mohou srdeční buňky z těchto kmenových buněk vyvinout – a odpověď byla ne. V roce 2014 tak Molkentin publikoval práci, která měla utnout všechny spekulace, zda se mohou kmenové buňky změnit v buňky srdeční a srdce „spravit“.
Harvard a nemocnice Brigham začaly Anversovy práce revidovat už na počátku roku 2013. Minulý rok se pak nemocnice dohodla s americkými úřady na navrácení deseti milionů dolarů kvůli obviněním, že Anversa a jeho dva kolegové podvodně získali státní financování. Harvard a Brigham sice nyní nezveřejnily, ve kterých časopisech inkriminované články vyšly, nicméně například časopis Circulation stáhl v roce 2014 práci Anversy poté, co jeden ze spoluautorů upozornil na to, že publikovaná data se liší od těch reálně sebraných. Ten samý rok vyjádřil pochyby ohledně dalšího článku také časopis Lancet.
Pier Anversa už navíc v minulosti osm svých prací opravoval, zejména kvůli pochybením v přiznání konfliktu zájmů. „Prakticky vynalezl oblast léčby srdce kmenovými buňkami, když poprvé ohlásil, že jsou srdeční buňky schopny regenerace,“ napsal loni Medpage Today.
Práce v atmosféře strachu
Pochybný byl ovšem i způsob, jakým Anversa svou laboratoř vedl. „Pro Anversu byli všichni badatelé, kteří hypotézu zpochybňovali, „kreténi“, což je slovo, které na poradách laboratoře užíval velmi často. Pokud se někdo uvnitř skupiny opovážil zpochybnit ústřední hypotézu nebo metody užívané k její podpoře, tak hodně rychle přišel o místo,“ popsal pro Retraction Watch jeden z Anversových bývalých spolupracovníků, který si přál zůstat v anonymitě. „Každodenní provoz laboratoře probíhal pod přísným informačním embargem. Informace putovaly jednosměrně – nahoru, a komunikace mezi pracovními skupinami obecně nebyla doporučována, často byla přímo zakázána. Obecně byl plán hry takový, že laboratoř užívala dvě metody, jak kontrolovat pracovní sílu. Odměnit ty, kteří jdou s proudem, a vytvořit atmosféru strachu pro všechny ostatní. Běžnému vědeckému pracovníkovi to bude znít směšně, ale mně osobně slíbili peníze a slávu, když budu dělat práci, jakou po mně chtěli,“ dodává.
Anversa, jeho spolupracovnice doktorka Annarosa Leri (která už má také na kontě přinejmenším jednu staženou studii) a ještě jedna další osoba přitom neúspěšně žalovali Harvard a Brigham za to, že v roce 2014 upozornily časopisy na problémy v jejich práci. Anversa nakonec v roce 2015 Harvard opustil, stejně jako jeho kolegyně.
Navzdory všem pochybnostem však Anversova práce vedla k vytvoření start-upových společností, které měly vyvinout novou léčbu infarktu a mrtvice, a inspirovala klinickou studii financovanou Národními instituty zdraví. National Heart, Lung and Blood Institute tak v roce 2015 odstartoval studii, v rámci které vstřikuje kmenové buňky do srdcí pacientů se srdečním selháním. Podle New York Times přitom stále nabírá pacienty. A vedle toho existují společnosti, které nadále prodávají terapii kmenovými buňkami lidem s nemocným srdcem. „Lidé chtějí věřit,“ konstatuje Molkentin.
Vědci sice pole výzkumu postupně opouštějí, stále ale existuje pár takových, kteří pokračují v publikování výsledků podporujících Anversovo tvrzení. „Snad ono odvolání 31 prací posune kyvadlo na správnou stranu a tito lidé se postupně stáhnou. Je odrazující, když vidíte, že se tyto práce stále objevují. V srdci nejsou žádné kmenové buňky. Tak tyto výsledky přestaňme publikovat,“ dodává Jeffery Molkentin.
Odborné časopisy publikují ročně kolem tří milionů článků, zhruba 1400 jich pak bývá staženo. Pokud dojde ke stažení všech článků, o které univerzita a nemocnice požádaly, ocitne se Pier Anversa na seznamu dvaceti vědců s nejvyšším počtem stažených publikací.
-mk-
