Nové podmínky pro vybavení a personální obsazení pro akreditovaná pracoviště, kde lékaři vykonávají praxe, stanovuje vyhláška ministerstva zdravotnictví, která byla zveřejněná ve sbírce zákonů. Vyhláška stanoví 19 základních vzdělávacích kmenů pro lékaře, zubaře a farmaceuty. Foto: koláž ZD

Vzdělávat lékaře budou nově moci také okresní nemocnice

Vzdělávat lékaře v základních oborech budou nově moci kromě velkých fakultních i menší okresní nemocnice. Nové podmínky pro vybavení a personální obsazení pro akreditovaná pracoviště, kde lékaři vykonávají praxe, stanovuje vyhláška ministerstva zdravotnictví, která byla ve čtvrtek zveřejněná ve sbírce zákonů. Vyhláška stanoví 19 základních vzdělávacích kmenů pro lékaře, zubaře a farmaceuty.

 

Změnou oproti dřívější úpravě je podle ministerstva snížení počtu výkonů, které musí pracoviště provádět, aby mohlo lékaře vzdělávat. „Čelíme dlouhodobému nedostatku lékařů, a proto bylo snahou změnit systém vzdělávání tak, aby byl dostupnější. Tímto krokem dostáváme lékaře blíž pacientům, protože praxe v postgraduálním studiu nebudou probíhat už pouze ve fakultních nemocnicích, ale i v těch okresních,“ uvedl v tiskové zprávě předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Štěpán Svačina.

Vyhláška také rozšiřuje možnosti praxí v ambulancích u oborů, které mají spíše ambulantní charakter jako oftalmologie nebo dermatovenerologie. Struktura kmenů a praxí je podle ministerstva postavena tak, aby se minimalizovala nutnost stáží mimo domovské pracoviště lékaře. Tam, kde to obor umožní, zajistí takové akreditované pracoviště lékaři vzdělávání v celém oboru.

„Vyhláška je revoluční, protože konečně dává jistotu absolventům lékařských fakult, kteří díky ní budou dopředu znát obsahy vzdělávacích kmenů. To přinese po mnoha letech jasná pravidla do systému postgraduálního vzdělávání lékařů,“ řekl k tomu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Každý základní kmen je nově rozdělen do tří částí. Vyhláška v nich stanovuje požadavky na členění, rozsah a obsah vzdělávání v základních kmenech lékařů. Vyhláška stanoví požadavky na teoretické a praktické dovednosti prověřované při zkoušce po ukončení vzdělávání v základních kmenech a rozsah a obsah studijních povinností, které je nezbytné absolvovat před přihlášením se ke zkoušce.

„Výsledný text vyhlášky je kompromisem mezi všemi stranami jednání a jde o právní normu navazující na změnu zákona, který byl po mnoha letech úspěšně přijat Parlamentem ČR,“ vyjádřil se náměstek ministra pro zdravotní péči Roman Prymula.

Lékař se musí po ukončení šestiletého oboru Všeobecné lékařství ještě dál několik let vzdělávat ve své specializaci, kterých je 19 základních kmenů. Pak získá atestaci, po které už mohou léčit samostatně. Česká lékařská komora na svém listopadovém sjezdu o vzdělávání diskutovala. Specializační vzdělávání je podle ní nepřehledné, cesta k atestacím komplikovaná.

V loňském školním roce v Česku studovalo podle statistik ministerstva školství na lékařských fakultách přes 21 tisíc lidí, lékařů-absolventů bylo přibližně 2500. Mezi studenty bylo asi 3400 samoplátců. Lékařské fakulty přijímají každého desátého až patnáctého zájemce.

Vláda chystá zvýšení počtu studentů medicíny o 15 procent, vyhradit na to chce v příštích 11 letech 6,8 miliardy korun. Třetina českých lékařů bude v roce 2020 starších 60 let a počty absolventů opouštějících fakulty v té době nestačí nahradit ani lékaře odcházející do důchodu.

-čtk-