Do konce října bylo v české evidenci 3338 HIV pozitivních osob, z nichž 178 lidí si tuto diagnózu vyslechlo letos, což je o čtyřicet procent méně nemocných než ve stejném období roku předchozího. Mezi případy zachycenými za prvních deset měsíců bylo 104 občanů ČR a 74 rezidentů, tedy cizinců s dlouhodobým pobytem. „Musíme ale tady striktně rozlišovat infekci HIV a následně zhroucení imunitního mechanismu, tedy AIDS,“ upozornil v této souvislosti ředitel Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Pavel Březovský. Nemoc AIDS se v Česku rozvinula u 625 lidí, z toho zemřela zhruba polovina nemocných. Příčina poklesu nárůstu nemocných zřejmě souvisí se změnou léčby, která nastala před několika lety. „Kdyby dnes Freddie Mercury zjistil, že je HIV pozitivní, tak by měl šanci na to, že by mohl zpívat ještě dalších dvacet třicet let,“ podotkl v této souvislosti vedoucí lékař AIDS centra Nemocnice na Bulovce Ladislav Machala.
HIV neboli Human Immunodeficiency virus napadá jen lidský organismus a způsobuje deficit v imunitním systému, čímž omezuje jeho funkci. Virus HIV způsobuje onemocnění AIDS, ovšem ne u každého HIV pozitivního člověka se AIDS rozvine. HIV tělo oslabí natolik, že není schopné bojovat s jakoukoliv infekcí a mění se pak v AIDS. HIV tedy není tím zabijákem, ale jen příčinou AIDS.
Přestože počet vyšetření na HIV pozitivitu každý rok stoupá, mnozí lidé přicházejí na testování pozdě, tedy až v okamžiku s prvními příznaky, či dokonce s rozvinutou chorobou AIDS. Včasným odhalením nemoci a léčbou se ale podle odborníků dá předejít rozvinutí viru a tedy i AIDS.
„Existují odhady za rok 2016, že je u nás asi 700 osob HIV pozitivních, o kterých nevíme, což jsou případy, které nejsou zatím hlášeny,“ zdůraznil k tomu vedoucí Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS Vratislav Němeček.
Růst počtu nových případů HIV pozitivních lidí se ale podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) zřejmě zastavil. Ke konci října jich bylo 178, loni 254 za celý rok. Zatím nejvyšší počet zaznamenal SZÚ v roce 2016, letošní počty budou podle odhadů na úrovni roku 2012. V letošním roce je nižší i počet případů, kdy se infekce HIV rozvine v AIDS. „Musíme proto tady striktně rozlišovat infekci HIV a následně zhroucení imunitního mechanismu, tedy AIDS,“ upozornil v této souvislosti ředitel Státního zdravotního ústavu Pavel Březovský.
Přenos infekce se děje z 94 procent sexuální cestou
V Česku stále dominuje přenos infekce HIV sexuální cestou, což se děje zhruba v 94 procentech případů. Mezi dárci krve a plazmy byly letos zjištěny čtyři případy HIV infekce, které se ale podařilo odhalit při povinném screeningu. Pravidelné testování mezi gravidními ženami odhalilo nově tři HIV pozitivní ženy.
Pokles nových případů odborníci zaznamenali zejména ve skupině mužů majících sex s muži, která tvoří dvě třetiny nových případů, i přesto se tato skupina i nadále dominantně podílí na přenosu HIV, podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) asi 67 procenty.
Naopak na více než čtvrtinu vzrostl podíl heterosexuálních přenosů. V roce 2016 to bylo 18,5 procenta, letos až 27 procent. V České republice je ale významně pozitivním faktem, že se jen málo infekce šíří injekčním užíváním drog.
„Je to dlouhodobě pod pět procent – v letošním roce je to dokonce 1,7 procenta, přitom v celé řadě evropských států je šíření této nemoci injekčním užíváním drog daleko výraznější a dosahuje v řádu desítek procent,“ uvedl ředitel SZÚ Pavel Březovský.
Mezi nově diagnostikovanými HIV je v letošním roce 158 mužů a dvacet žen, průměrný věk nově zjištěných byl 37 let, s věkovým rozpětím od 20 do 69 let. Nejvíce nových případů je hlášeno v Praze – až 54 procent – kde je také nejvíce pacientů nakažených virem HIV dlouhodobě, a také ve středních Čechách a v Jihomoravském a Ústeckém kraji. Čísla SZÚ zde.
„V posledních dvou letech pozorujeme pokles nově zjištěných případů zejména u občanů ČR. U rezidentů zůstává stejný nebo podobný,“ poznamenala k číslům hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová.
Mezi případy zachycenými za prvních deset měsíců bylo 74 rezidentů. Ti pocházejí zejména z Ukrajiny, Slovenska a Ruska, pouze 11 z celkového počtu je z mimoevropských zemí. „Podíl rezidentů se v posledních letech dlouhodobě pohyboval na úrovni 25 až 30 procent, letos je výrazně vyšší,“ připomněli k tomu zástupci SZÚ.
Díky antiretrovirové terapii nemocní HIV infekci nešíří
Poměrně pozitivní trend v Česku zřejmě podle odborníků souvisí se změnou léčby, která nastala před několika lety.
„Přístup k zahajování léčby se změnil v roce 2015, kdy přišly do praxe také nové léky, které mají mnohem méně nežádoucích účinků, než řada léků, které se užívaly předtím. Navíc se na základě velkých studií začalo doporučovat, aby se léky podávaly ihned po stanovení diagnózy. Dříve jsme měli paradigma jiné – čekalo se na určitý pokles imunity a pacienti tak přežívali řadu let bez léků, kdy se v nich virus replikoval a oni byli infekční,“ uvedl v této souvislosti vedoucí lékař AIDS centra Nemocnice Na Bulovce Ladislav Machala s tím, že dřívější léky byly navíc poměrně toxické a cena za zlepšení imunity tak byla vykoupena jinými komplikacemi.
Antiretrovirovou terapii nyní podstupuje valná většina nemocných HIV. „Lidé s těmito moderními léky mají nulovou virovou nálož v krvi, tedy pokud léky poctivě užívají, tak virus není v jejich krvi dlouhodobě detekovatelný. Takže jsou prakticky neinfekční. Tím se je snažíme stabilizovat v bezpříznakovém stadiu a navíc kolem sebe HIV infekci nešíří. Nejsou infekční ani v případě, když mají sex bez kondomu,“ poznamenal Machala.
Dá se ale po celý život udržet tento epidemiologický benefit? „I když tuto nemoc známe jen od roku 1981, tedy 37 let, myslíme si, že asi ano. Dnes říkáme HIV pozitivní osobě, která je včas diagnostikována, že když bude poctivě brát léky a bude mít kapku štěstí, tak jim HIV infekce nemusí zkrátit život. Ale když to řeknu někomu, komu je pětadvacet let, tak bych mu měl zároveň slíbit nějakých pětapadesát let života, ale my tu nemoc tak dlouho neznáme. Dnešní medicína je totiž postavená na základě důkazů (evidence-based medicine), ale tohle je přesně příklad ´non evidence-based medicine´, protože neznáme nikoho, kdo by mohl žít s HIV infekcí do doby průměrné délky života. Na to si budeme muset ještě počkat,“ vysvětlil Machala.
Přitom připustil, že na poklesu počtu nových případů HIV pozitivních může mít lví podíl i jisté povědomí veřejnosti o používání kondomů, zvláště v gay komunitě.
„Takový hlavním zdrojem HIV infekce v České republice jsou gay kluby, které jsou hlavně v Praze. Jenže se do této oblasti špatně proniká… Často se mluví o preventivních programech mezi žáky, ale to není ta hlavní skupina. Hlavní skupinou jsou opravdu oni muži, kteří chodí do nočních klubů, kde vedou promiskuitní sex s dalšími muži. Určitý efekt tady měly kampaně, které prováděly některé nevládní organizace, jako třeba Česká společnost AIDS pomoc,“ řekl dále Machala, jenž se setkává i s tím, že mu nově diagnostikovaní říkají, že HIV infekce dnes už není nebezpečné onemocnění, jelikož lékaři „již na to mají výborné léky“.
„Pořád je ale lepší se nenakazit, než se nakazit a muset užívat léky, které stojí půl miliónu ročně,“ pronesl vedoucí lékař AIDS centra Nemocnice Na Bulovce.
Hlavním vodítkem, že propukl fatálnější AIDS, je podle lékařů drastické hubnutí, únava, nechutenství a pocit slabosti. Nejčastěji umírá nakažený člověk na zápal plic nebo selhání organismu. Na zápal plic doplatil i zpěvák Freddie Mercury, který zemřel ve svém sídle 24. listopadu 1991 a to, že trpí AIDS, oznámil světu jen den předtím, tedy 23. listopadu 1991.
„Kdyby dnes Freddie Mercury zjistil, že je HIV pozitivní, tak by měl šanci na to, že by mohl zpívat ještě dalších dvacet třicet let,“ doplnil v této souvislosti Machala.
U HIV pozitivních bylo zjištěno 128 případů syfilis
U HIV pozitivních ale lékaři také vysledovali, že přenáší docela často i jiné pohlavní choroby. Například syfilis, kapavku a podle vedoucí oddělení sexuálně přenosných infekcí (SZÚ) Hany Zákoucké dokonce i tropické pohlavní choroby a měkký vřed (ulcus molle), který je v Česku velkým extrémem a ještě do loňského roku se v ČR vůbec nevyskytoval.
„V roce 2017 bylo u HIV pozitivních nově zjištěno 128 případů syfilis, 106 případů kapavky a 29 případů lymphogranuloma venereum a to v naprosté většině u mužů majících sex s muži. Je třeba ale zdůraznit, že výskyt klasických pohlavních chorob je v ČR daleko častější, nežli případů HIV,“ vysvětlila Zákoucká s tím, že výskyt pohlavně přenosné choroby usnadňuje i přenos viru HIV.
V roce 2017 na celém světě žilo 37 miliónů osob s HIV
Výskyt infekce ve východní Evropě je desetkrát až dvacetkrát častější než u nás. Například v Rusku evidují ročně sto tisíc nových případů infekce a s HIV tam žije až milion obyvatel. Na celém světě žilo s HIV od počátku epidemie do roku 2017 podle Anny Kubátové, manažerky Národního programu HIV/AIDS ze SZÚ, 77,3 milionů osob a na AIDS za tu dobu zemřelo 35 a půl milionu osob.
V roce 2017 na celém světě žilo 37 milionů osob s HIV a 21,7 milionů mělo přístup k antiretrovirové terapii. Nově infikovány virem HIV byly loni téměř dva miliony osob a téměř milión lidí na AIDS v loňském roce zemřelo. Data podle Kubátové pocházejí z UNAIDS, tedy z mezinárodní organizace při Organizaci spojených národů, která byla zřízena v roce 1996 pro koordinaci celosvětového společného programu boje proti HIV/AIDS.
UNAIDS také přišla se strategií 90-90-90, což znamená, že do roku 2020 až 90 procent lidí s HIV by mělo znát svůj HIV status, 90 procent všech lidí s HIV infekcí bude trvale podstupovat antiretrovirovou léčbu a u 90 procent všech lidí, kteří dostávají antiretrovirovou terapii, bude potlačena replikace viru. Strategii přijala i ČR loni svým vládním usnesením.
VZP zaplatila za léčbu až 376 milionů korun
Ještě rychleji než počet nemocných rostou náklady, které zdravotní pojišťovny musí vynakládat na péči o nemocné. Souvisí to zejména s tím, jak do praxe neustále přicházejí účinnější léky, které ovšem také stojí více peněz.
„V minulém roce stála péče o klienty VZP, u nichž lékaři vykázali nákazu HIV, více než 376 milionů korun. To je v průměru přes 218 tisíc korun na jednoho nemocného. O pět let dříve, tedy v roce 2013, to bylo méně než 214 milionů, tzn. zhruba 168 tisíc korun na pacienta. Pro srovnání – v průměru vydává VZP na péči o jednoho svého běžného klienta necelých třicet tisíc korun,“ uvedla VZP na svých webových stránkách.
Náklady rostly také Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR (ZPMV), která má 1,3 milionu klientů. „ZPMV v roce 2017 na léčení pacientů s HIV vynaložila 68,3 miliony korun, což je o 13,4 milionu více než v roce předchozím a dokonce o 27 milionů více než v roce 2015,“ doplnila pro ČTK mluvčí pojišťovny Hana Kadečková.
O HIV a AIDS se může široká veřejnost dozvědět 29. 11., kdy Česká společnost AIDS pomoc plánuje ve spolupráci s MHD v krajských městech šířit osvětu přímo v dopravních prostředcích. V terénu pak budou v rámci Evropského testovacího týdne – jako součást celoevropské preventivní kampaně – i mobilní testovací stanice, kde se výsledek dozvíte do několika minut. Akce již probíhají od pátku 23. do pátku 30. listopadu 2018. Budou tak předcházet 1. prosinci, kdy si připomínáme Světový den boje proti AIDS.
Olga Böhmová
