Je to znovu zpátky! Sestry jsou děvečky pro všechno. Poskytují specializovanou péči a pak vytírají hadrem, když není uklízečka

Nedostatek zdravotních sester, jejich přetíženost, mnoho byrokracie, málo zodpovědných sanitářů – to trápí snad všechny zaměstnance nemocnic v celé ČR. Česká asociace sester probrala na čtvrteční konferenci nejen tato palčivá témata. Foto: sestřičky z Nemocnice Karlovy Vary: www.kkn.cz

Konference prezidia České asociace sester, na níž se sjely zdravotní sestry ze všech koutů ČR, nastínila tři zásadní problémy českého zdravotnictví: nedostatek nižšího zdravotnického personálu, především sanitářů, nejasnost o tom, jak by se vlastně měla do budoucna vést zdravotní dokumentace a přetíženost zdravotních sester. Těch je v českých nemocnicích leckdy tak málo, že musejí pracovat ve dvanáctihodinových směnách, kterých mají třeba i přes dvacet za měsíc. Na přesčasech mají napracováno tolik hodin, že dokáží trumfnout i kdejakého dělníka. „Pokud by sestry nedělaly přesčasy, zkolabuje celé zdravotnictví,“ upozorňuje již dlouhodobě předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Ta ostatně před sestrami vystoupila se svým projevem a sklidila po něm velký potlesk. „Každá kvalitní sestra, která k nám přichází, je pro mne velkým úspěchem!“ zaznělo poté od Dity Svobodové, náměstkyně pro nelékařská zdravotnická povolání Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. I absence sester ve zdravotnictví byly totiž horkým tématem.

 

Zdravotní sestra v jakékoliv nemocnici před rokem 1989 byla kromě své profese leckdy i uklízečkou, sanitářkou a občas také polovičním lékařem, který pomáhal při noční a víkendové službě na operačním sále. Přitom měla na starosti až třicet pacientů, k tomu rozdávala léky, vyměňovala infuze, píchala injekce a když bylo třeba, tak jezdila s vozíkem i pro jídlo do kuchyně. Nový zákon o vzdělávání zdravotnických pracovníků, který byl přijat po roce 2000, sestrám uložil, aby si doplnily vzdělání – buď musely jít na vysokou, nebo alespoň vyšší odbornou školu. Aby měly vyšší kompetence. Jenže paradoxně to mnohé sestry odradilo a z nemocnic odcházely. Nejinak je ale tomu prý i dnes, kdy zdravotním sestrám už zase stačí „jen“ střední zdravotní škola a jeden rok vyššího odborného vzdělání.

V porovnání s rokem 2010 chybí v akutní péči stále 2 024 sester a v ostatní lůžkové péči 251 sester, uvedla mimo jiné na konferenci prezidia České asociace sester předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Foto: ZD

„Sestry jsou všude – najdete je ve spořitelně, v Lidlu, ve Škodovce, najdete je opravdu všude, jenom je nenajdete v českých nemocnicích,“ upozornila na konferenci Dagmar Žitníková s tím, že sestry neodcházejí z nemocnic jenom kvůli platům, vadí jim často taky velká odpovědnost a to, že musejí pracovat přesčas a o víkendech a svátcích.

„Pokud by sestry nedělaly přesčasy, zkolabuje celá péče. Proto jsme chtěli navýšit základní tarify a chceme i nadále řešit počet sester na směnách,“ řekla dále Žitníková. „Sestra je v noci na oddělení sama a má tam třicet pacientů, ta práce je extrémně náročná,“ uvedla. Sestřičky podle jejich slov pracují často ve dvanáctihodinových směnách, a těch mají třeba přes dvacet za měsíc. Na přesčasech pak mají napracováno tolik hodin, že v tomhle dokáží trumfnout i kdejakého dělníka.

„Ano, i z důvodů velké odpovědnosti se odchází ze zdravotnictví,“ zaznělo pak ze strany přítomných vrchních a staničních sester, které v nemocnicích musí řešit personální chod „svého“ nemocničního lůžkového oddělení.

„U nás v Ústí vychází ze zdravotní školy tak 120 studentek, ale jen čtvrtina jde pracovat jako sestra. Prostě si jen chtějí udělat maturitu,“ spustila další staniční v diskusi.

„Je pravda, že máme sestry v jiných oborech a bylo by je vhodné přilákat zpátky. Jenže většina těch, které odešly do jiných oborů, zpravidla svou práci nezvládaly. Mezi nimi jsou i ty, které vystudovaly zdravotní školu jen proto, že si chtěly udělat maturitu a protože ji nemusejí skládat z matematiky, tak to pro ně byla snadná maturita, ale rozhodně neměly zájem pracovat v nemocnicích,“ podotkla k tomu prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová, která je zároveň náměstkyní ředitele pro ošetřovatelskou péči a kvalitu v IKEM.

„Jak jezdím po krajích, tak jsem dokonce slyšela, že sestry někde ve velkém odcházejí i z operačních sálů, což nechápu,“ reagovala na to Žitníková.

V porovnání s rokem 2010 chybí podle ní v akutní péči už 2 024 sester a v ostatní lůžkové péči 251. „Tady se situace meziročně rok od roku zhoršuje. Zatímco v roce 2011 chybělo 630 sester v akutní péči a v ostatní lůžkové péči byl stav uspokojující, v roce 2016 to již byl propad (v akutní péči) na chybějících 1781 sester a v ostatní lůžkové péči na 159 sester,“ citovala přitom nedávno zveřejněná čísla Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Více zde.

„Každá kvalitní sestra, která k nám přichází, je pro mne velkým úspěchem!“ zaznělo později od Dity Svobodové, náměstkyně pro nelékařská zdravotnická povolání Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN). Ve Všeobecné fakultní nemocnici podle jejích slov pracuje 1800 zdravotních sester a 90 praktických sester a nemocnici chybí – situace se ale vždy po nějakém čase mění – zhruba kolem čtyř desítek sester.

„Sestry jsou dnes děvečky pro všechno. Od toho, že poskytujete superspecializovanou péči, vytíráte i hadrem, když někdo rozlije čaj a není tam uklízečka. Je to prostě znovu zpátky. Pokud to nedáme do  pozice, že se vytvoří klasický ošetřovatelský proces, který bude postavený na jednotlivých kategoriích zaměstnanců, tak se dál neposuneme,“ zdůraznila ve své řeči Žitníková.

Jednotlivé sestry k tomu později v diskusi zmínily, že pro každé zdravotnické zařízení je výhodnější přijmout jednu sestru, než dvě ošetřovatelky, protože sestra udělá práci sestry a ještě práci ošetřovatelky a leckdy i sanitáře.

„Já si myslím, že se již odkláníme od toho, že je sestra holka pro všechno. V řadě nemocnic už máme i vyšší počet nižšího zdravotnického personálu, takže se to výrazně zlepšilo,“podotkla o chvíli později Martina Šochmanová. Podle ní v IKEM chybí sestry zvláště na pooperačních odděleních a když chtěla na jednom z nich posílit péči o sanitáře, tak zjistila, že sedí na oddělení a pijí kafe. „Takže je to také o přístupu k práci a o delegování péče,“ řekla. Tím však otevřela další problém.

K lůžku pacienta pouštíme úplně každého!

„Sestra ale nemůže svou práci delegovat na sanitáře, stejně jeho práci musí zkontrolovat, jinak by byla sankcionována ona… My vlastně dnes k lůžku pacienta pouštíme úplně každého bez toho, aby ho někdo prověřil,“ dostalo se jí vzápětí odpovědi z posluchárny. Nedostatek nižšího zdravotnického personálu, především pak sanitářů, je prý velký problém. A pokud už někde sanitáři jsou, tak pak mnoho z nich nemá ani zájem pracovat – sestry ale potřebují, aby za ně někdo udělal těžkou práci, zejména pak zvedání pacientů.

„To máte pravdu. Máme teď úplně rozklíženo oddělení sanitářů a v pondělí mi ten ´jeden ředitel zeměkoule´ řekl, že když neuděláme, co oni chtějí, takže si vezmou všichni neschopenku. A jak řekli, tak udělali. Zrovna teď řeším, kdo z nich půjde v pátek do služby a asi to budu já,“ zdůraznila na to Šochmanová. Podle ní sanitáři necítí žádnou odpovědnost.

„Je to skupina lidí, která si vůbec neuvědomuje, kde pracuje a je jim to jedno. Já už jsem mnohokrát na konferencích řekla, že nás brzy nebude ohrožovat nedostatek, ale nekvalita. A to bude daleko horší,“ dodala prezidentka České asociace sester.

Žitníková připomněla, že právě proto chtěla, aby desetiprocentní plošné navýšení základu platu dostaly kromě sester i sanitáři, což by do zdravotnictví přilákalo kvalitnější lidi.

„Ve středu se ale už schválilo nařízení vlády, takže pro příští rok vláda nařízením rozhodla, že se zvýší pro zaměstnance ve zdravotnictví platy nerovnoměrně. Pro technicko-hospodářské pracovníky a dělnické profese se zvýší o pět procent, pro nelékařský zdravotnický personál se zvýší o sedm procent a pro lékaře se zvýší diferencovaně – pro mladé lékaře, kteří jsou zařazeni do 11., 12. a 13. platové třídy se navýší tarify o sedm procent a pro lékaře od 14. platové třídy o dvě procenta,“ vysvětlila později Zdravotnickému deníku Žitníková.

Proto teď odborový svaz alespoň chce, aby sestry měly možnost odejít dříve do důchodu a měly i nárok na výsluhový příspěvek.

„Jednání o tom nyní probíhají na ministerstvu zdravotnictví v rámci pracovní skupiny pro personální stabilizaci a jsou ve stadiu, kdy se propočítávají náklady na zavedení výsluh. Co se týče možnosti předčasného odchodu do důchodu, jde o dlouhodobou záležitost nejenom našeho odborového svazu, ale také celé Českomoravské konfederace odborových svazů, kdy chceme, aby se znovu zavedly tzv. těžké profese, tedy profese, kde není předpoklad, že člověk fyzicky a psychicky vydrží pracovat dlouho. Nikde jinde nemáte tak enormní počet přesčasové práce jako ve zdravotnictví. A je jedno, zda je to u lékařů, nebo u sester, nebo u ostatního personálu. Každý rok se vyčerpává v nemocnicích nejenom maximální početní limit 412 hodin přesčasové práce, ale on se dokonce i mnohonásobně překračuje,“ dodala.

Mezi zeměmi OECD má ČR třetí nejhorší číslo

„Když jsem před dvaceti lety nastoupil do zdravotnictví, tak mi vysvětlili, že když lusknutím prstu zmizí všichni lékaři, tak zdravotnictví vydrží ještě několik dnů. Ale když lusknutím prstu zmizí všechny sestry, tak maximálně vydrží několik málo hodin, než se to všechno zhroutí a přestane fungovat,“ obrátil se směrem k sestrám další host konference, náměstek pro legislativu a právo z ministerstva zdravotnictví Radek Policar.

A sestrám vzápětí ukázal několik grafů, k nimž dodal i čísla. „Z několika klíčových grafů vypovídajících o sestrách z našeho ÚZIS nebo z globálnějšího OECD je patrné, že počet sester na počet obyvatel je stále kolem průměru zemí OECD, což je relativně dobrá zpráva. Na druhou stranu ale vidím z čísel ÚZIS, jak nám sestry ubývají a to zejména v akutní péči. Zlepšuje se nám ale odměňování sester a to je dobrá věc. Další graf ovšem vypovídá o tom, že mezi zeměmi OECD máme třetí nejhorší číslo v počtu sester absolventek, které vstupují do zdravotnictví a to hned po Mexiku a Lucembursku. Ovšem v Lucembursku to má jiné konsekvence, tam totiž nastupuje mnoho sester ze zahraničí,“ uzavřel Policar problematiku.

Dokumentace horkým bramborem

Velkým tématem se stala i dokumentace ve zdravotnictví. Mnoho sester se k tomu zlobilo, že je administrativa v tomto velmi zatěžuje a ještě donedávna musely vést odlišně zdravotnickou a ošetřovatelskou dokumentaci.

„Po pětatřiceti letech ve zdravotnictví vím, jak to fungovalo a funguje. Dokumentace se rozdělila na zdravotnickou dokumentaci a ošetřovatelskou dokumentaci – jedna byla pro lékaře a jedna pro sestry. To ale přineslo neuvěřitelnou administrativní zátěž pro sestry, odosobnění péče o pacienta a rozkol mezi lékaři a sestrami. A to je velmi špatná věc,“ zaznělo od sester v sále.

Právě nárůst administrativy a čím dál náročnější vedení zdravotnické dokumentace bylo jednou z věcí, kterou dlouhodobě kritizovala na všech možných konferencích většina lékařů i zdravotních sester. Množství administrativní práce je podle nich také jedním z demotivačních faktorů, který přispívá k odchodu zdravotníků.

„Kvůli těmto nehoráznostem nám opravdu sestry z nemocnic odešly,“ přitakala na to jedna ze sester.

Šochmanová ale zdůraznila, že Ministerstvo zdravotnictví před časem připravilo novelu vyhlášky o zdravotnické dokumentaci, která přinesla její výrazné zjednodušení. „Návrhy koneckonců vzešly od Asociace sester,“ poznamenala.

„Mezi zeměmi OECD máme třetí nejhorší číslo v počtu sester absolventek, které vstupují do zdravotnictví a to hned po Mexiku a Lucembursku,“ řekl Radek Policar, náměstek pro legislativu a právo z ministerstva zdravotnictví. Foto: ZD

Podle slov náměstka Policara většina ustanovení vyhlášky nabyla účinnosti letos v červenci, zbývající ustanovení před pár dny, přesněji 1. listopadu 2018. „Zdravotnická dokumentace vedená podle nových pravidel má být výrazně jednodušší a přehlednější a má odpovídat skutečným potřebám v praxi,“ řekl Policar.

Nová vyhláška nechává prostor tomu, aby zdravotnická dokumentace byla přizpůsobena typu zdravotnického zařízení a zdravotní péče. Tedy v případě dokumentace ošetřovatelské péče už nejsou stanoveny žádné konkrétní požadavky, vyhláška pouze vyžaduje to, aby záznamy byly vedeny, a to podle toho, jaká konkrétní péče je poskytována.

„Z praxe víme, že v mnoha případech jdou dnes poskytovatelé ve vnitřních předpisech nad požadavky zákona a vyhlášky a ve výsledku tak zdravotníky více zatěžují. Poskytovatele zdravotních služeb by se proto měli zamysleli nad tím, zda některé povinnosti nejsou ve skutečnosti zbytečné a zda by nebylo na místě je zrušit,“ dodal náměstek Policar a připomněl všem, že se na Ministerstvu zdravotnictví odehrála tuto středu tisková konference k elektronizaci zdravotnictví a že pokud bude zákon přijat ve Sněmovně i v Senátu, a podepíše jej prezident, norma by měla platit od poloviny roku 2020. „Elektronizace přinese výrazné výhody také sestrám a usnadní jim práci i při vedení zdravotnické dokumentace,“ doplnil.

Elektronická dokumentace je dostupná, čitelná a rychlá

Ze slov dalších panelistek vyplynulo, že každé zdravotnické zařízení má vedení zdravotnické dokumentace nastavené jinak. Podle náměstkyně VFN Dity Svobodové si jakýsi úzus o dokumentaci, tedy co se v ní má vyplňovat, jak má vypadat, jak má být rozdělená, vytvořily sestry ve Všeobecné fakultní nemocnici samy. Náměstkyně (pro nelékařské zdravotnické profese a řízení kvality zdravotní péče) Ústřední vojenské nemocnice Praha (ÚVN) Lenka Gutová zase přednesla výhody elektronické dokumentace. Tu již ÚVN implementovala do své praxe.

„Směřujeme v souladu se strategií nemocnice k ´bezpapírové instituci´,“ řekla před časem médiím Gutová. Elektronická dokumentace je podle ní dostupná vždy a velmi jednoduše se v ní dá najít, kdo co opravil. „Je čitelná, editovatelná, dají se z ní získat rychle jakékoliv informace a má integraci s klinickým informačním systémem,“ řekla.

ČAS by ráda profesní komoru

Prezidentka ČAS Martina Šochmanová sestry nakonec informovala o tom, že se objevují návrhy na proměnu asociace v komoru sester. Jedním z důvodů je to, že komora má přece jen větší prestiž v odborné společnosti a může mít také větší pravomoci. „Je to cesta budoucnosti. Zatím nemáme k tomu nic konkrétního na stole,“ vysvětlila Zdravotnickému deníku Šochmanová.

„Přišlo nám vhodné tuto diskusi otevřít. Dnešní zákony o zdravotních komorách nejsou totiž nijak dobré a bylo by fajn je poupravit. A tady jsou dokonce dvě iniciativy na samostatnou komoru – od sester a porodních asistentek. Pro nás to je tak moment tuto diskusi propojit a hledat, co by víc pomohlo organizaci práce zdravotnických pracovníků a zastupování jejich zájmů nejen mezi ministerstvy a komorami, ale i mezi dalšími subjekty,“ dodal pro Zdravotnický deník náměstek Policar.

Olga Böhmová