Bolesti zad plus deprese? Výsledkem jsou výrazně vyšší náklady na péči, zjistila studie

Pokud pacienti s bolestmi zad trpí také depresemi, signifikantně se u nich zvyšují náklady na zdravotní péči oproti lidem s bolavými zády, kteří depresi nemají, zjistila nová studie. Foto: Flickr

Bolesti zad si vyžádají mnohem více nákladů a návštěv lékaře, pokud jsou spojeny s depresí. Poukázala na to nová americká studie publikovaná nyní v časopise Pain Medicine. Řešením, jak co do snižování nákladů, tak i v souvislosti se zvyšováním kvality života pacientů, by mohly být multidisciplinární týmy, které by se zaměřovaly i na duševní zdraví.

 

Pokud pacienti s bolestmi zad trpí také depresemi, signifikantně se u nich zvyšují náklady na zdravotní péči oproti lidem s bolavými zády, kteří depresi nemají, zjistila nová studie. Léčba jak bolesti zad, tak deprese proto může snížit množství bolestivých epizod a ruku v ruce s tím i ekonomickou zátěž, uvádějí autoři v časopise Pain Medicine.

„Bolesti zad jsou na našich klinikách velký problém. Sledujeme čím dál víc přijetí,“ říká vedoucí studie doktor Jawad Bilal z lékařské fakulty Arizonské univerzity. Bolesti v dolní části zad někdy v životě trápí dvě třetiny dospělých a jde tak o jeden z nejčastějších problémů, na který si pacienti v nemocnicích a ordinacích stěžují.

„Víme také, že deprese zvyšuje vnímání bolesti. Lidé s depresemi tak mohou potřebovat ambulantní i nemocniční péči častěji,“ uvedl pro Reuters Health Jawad Bilal.

On a jeho kolegové analyzovali data z reprezentativního národního průzkumu amerických vládních výdajů na zdravotnictví, který obsahuje i informace o pojistném plnění. Vědci se přitom podívali na výdaje na ambulantní i nemocniční služby, pohotovosti, léky na recept a domácí péči mezi roky 2010 a 2012. Mezi více než 73 tisíci lidmi, kteří byli do analýzy zahrnuti, trpělo 6739 bolestmi zad a 1310 lidí mělo navíc diagnostikovanou depresi. Tým zjistil, že u pacientů s depresí se roční účet za péči vyšplhal na 13 tisíc dolarů, zatímco u lidí bez deprese to byla téměř polovina – 7500 dolarů.

Vyšší výdaje za péči u pacientů s depresí přitom byly zaznamenány napříč různými typy péče. Například u hospitalizací šlo o 3600 versus 1900 dolarů u lidí bez deprese, ambulantní péče pak stála 4400 vs. 2900 dolarů, léky na recept vyšly na 3500 vs. 1500 dolarů a náklady na domácí péči byly 470 vs. 140 dolarů. Jediná kategorie, která se mezi dvěma skupinami nelišila, byly náklady na pohotovost.

Ovlivňuje léčba deprese bolesti zad a náklady na ně?

Nutno ovšem poukázat, že studie měla své limitace. Tým neměl k dispozici informace o závažnosti bolesti, což mohlo u některých pacientů ovlivnit depresi, poukazují autoři. Výzkum se také zaměřil jen na jeden časový úsek a nemohl tak zkoumat, jak mohla deprese způsobit vyšší výdaje na pacienta. Podle Bilala však několik faktorů podtrhuje spojení mezi depresí, bolestmi zad a vyššími výdaji. Někteří pacienti, kteří kvůli depresi vyhledají zdravotní péči, mohou být diagnostikováni s bolestmi zad dříve. Jsou pak odesláni ke specialistům, což zvyšuje náklady. Na druhou stranu mnoho pacientů s bolestmi zad může trpět depresemi, ale nemají léčbu, protože jejich problém nebyl diagnostikován. Z biologického hlediska pak může deprese ovlivnit vnímání bolesti stejně jako imunitní systém a zánětlivost, což může vést k tomu, že je bolest závažnější nebo častější.

Bilal a jeho tým proto doporučují multidisciplinární přístup zahrnující odborníky na bolesti zad i psychology. Takováto péče může zlepšit kvalitu života pacientů, mít dopad na disabilitu i životní návyky, například cvičení. „Je těžké tento problém řešit, protože je komplexní. Spojení sil může snížit náklady a zároveň zvýšit spokojenost a štěstí pacienta,“ poukazuje Jawad Bilal.

Ve své nadcházející práci by se přitom chtěl Bilalův tým soustředit na otázku, zda se výdaje na zdravotní péči změní, pokud se deprese bude léčit, a jestli hraje roli, zda léčba probíhá medikamentózně nebo formou kongnitivně-behaviorální terapie. „Nemůžeme to říct s jistotou, ale léčba úzkosti a deprese může zlepšit vnímání bolesti, snížit stres a vést k poklesu hospitalizací. Nakonec je to všechno o tom, abychom pomohli pacientovi cítit se lépe – a hodně lidí ignoruje své duševní zdraví,“ zdůrazňuje Bilal.

I předchozí studie přitom podle ředitelky výzkumu na kalifornském Life Chiropractic College West Monicy Smith odhalily korelaci mezi chronickou bolestí zad a rostoucími náklady. „Je důležité porozumět důležitosti integrovaných holistických přístupů, abychom mohli úspěšně řešit jak fyzické, tak duševní aspekty mnoha zdravotních problémů, zejména v oblasti zvládání bolesti. Na společenské úrovni by proto měl účinný a nákladově efektivní přístup upřednostnit integrovanou péči,“ dodává Monica Smith.

-mk-