Chceme napomoci rychlejší dostupnosti nových léků pro pacienty v Česku, říká generální ředitel firmy Novartis Martin Puchwein

„Vítám, že Ministerstvo zdravotnictví již přišlo s koncepční vizí elektronizace zdravotnictví. Ocenil bych větší důraz na digital therapeutics a na big data projekty, které mají potenciál ‚umožnit datům léčit‘,“ uvádí Martin Puchwein. Foto: Novartis

Martin Puchwein je od roku 2017 generálním ředitelem obchodní jednotky Pharmaceuticals společnosti Novartis s.r.o. V listopadu letošního roku byl jmenován také Country presidentem Novartis Group v ČR, kam kromě společnosti Novartis patří také generická divize Sandoz a divize oční péče Alcon.  Puchwein míní, že se nové léky, na rozdíl třeba od Německa, dostávají k pacientům v Česku pomalu a chce to ve spolupráci s pojišťovnami a ministerstvem změnit. Novartis se zaměřuje na inovace a přichází s průlomovými léky například v léčbě srdečního selhání, či leukémie. V naší zemi každý rok investuje 200 milionů korun do klinických hodnocení.

  

Vystudoval jste fyziku, co Vás přivedlo do světa farmacie?

Asi hlavně moje manželka, která je dětskou lékařkou. Mnohdy mi vyprávěla věci z práce, často silné příběhy, kdy moderní léky pomohly zachránit život jejích pacientů. V té době jsem se věnoval konzultantské činnosti a mezi mé klienty patřily i farmaceutické firmy. Kombinace těchhle dvou věcí pak vedla k rozhodnutí věnovat se naplno práci ve farmacii. Viděl jsem a jsem plně přesvědčen o tom, že inovace pomáhají prodloužit a zlepšit život pacientů.

V Novartisu v České republice působíte už rok. Nyní jste se stal Country prezidentem celé skupiny  Novartis Group v ČR a jako priority jste si zvolil investice do výzkumu a přesun více služeb do servisního centra v Praze. Co si pod tím máme představit, o jak velký objem investic se jedná a které služby by se například mohly přesunout do Prahy?

Novartis investuje celosvětově do výzkumu a vývoje nových léků přibližně 20 procent svých příjmů, paří tak v objemu investic mezi leadery trhu. Jen v České republice ročně investujeme přes 200 milionů korun do klinických hodnocení, čímž se řadíme na první místa mezi farmaceutickými firmami i zde. Aktuálně u nás probíhá 65 klinických hodnocení, do kterých je zařazeno přes 2500 pacientů. Co se týká našeho servisního centra zde v Praze, rozšiřujeme poskytované služby, a to v pěti hlavních oblastech – HR, IT, účetnictví, facility managementu a product-lifecycle. Aktuálně v centru servisních služeb pracuje více jak 1000 lidí a tento počet bude dále stoupat.

V čem je český farmaceutický trh jiný než v Německu, kde jste působil předtím?

Český systém zdravotnictví je dobré úrovni a poskytuje občanům dobrý standard léčby. Velký rozdíl vidím v době, za jakou dobu se nové léky dostanou k pacientům. V Německu jsou nové léky zpravidla k dispozici krátce po jejich schválení evropskými úřady. V České republice trvá zpracování veškeré dokumentace a také vyjednávání se zdravotními pojišťovnami typicky 18 měsíců nebo déle. Potřebujeme pracovat se všemi našimi partnery tak, abychom zajistili dostupnost nových léků rychleji.

Novartis je inovativní společnost, která má mj. ve svém portfoliu buněčné a genetické jednorázové terapie. Generální ředitel Novartisu Vas Narasimhan nedávno definoval čtyři klíčové hodnoty, z nichž by se měla odvíjet jejich cena: zlepšení, které poskytují pacientům jak klinicky, tak z hlediska kvality života a dále výhody, které přinášejí jak zdravotnickému systému, tak společnosti jako celku. Zjednodušeně řečeno, navrhuje, aby se moderní terapie posuzovaly v širším kontextu své hodnoty. Lze takový přístup uplatnit i zemích jako je Česko?

Jsem přesvědčen o tom, že ano a také vím o několika projektech, které v této oblasti v ČR již běží. Naše společnost má velký zájem hledat s našimi partnery, ať už se jedná o pojišťovny nebo Ministerstvo zdravotnictví, nové cesty jak dostupnost léků českým pacientům zlepšit a zefektivnit také ekonomický dopad na onemocnění jako takové nebo na kvalitu života daného konkrétního pacienta. Nejedná se tedy pouze o to, kolik daný lék stojí, v jakých dávkách se užívá, ale také o to, zda opravdu přináší takový benefit, jaký je očekáván. Pokud ne, myslím, že bychom se měli bavit o tom, jakým způsobem mohou výrobci nebo držitelé rozhodnutí o registraci léčbu spolufinancovat.

Kde vidíte možnosti zlepšení dostupnosti inovativních léků pro české pacienty?

Jak jsem již zmínil dříve, jedná se především o to, že nové léky se k českým pacientům dostávají pomalu. Je nesmírně pozitivní, že SÚKL začal řešit délku správních řízení o ceně a úhradě, zrychlení procesu např. jeho částečnou automatizací a digitalizací, je v zájmu českých pacientů. Zcela jistě by pomohlo i schválení evropsky závazné fáze JCA v rámci provádění HTA. Dalším pozitivním signálem je diskuse o metodice tzv. paragrafu 16 a doplnění rozhodování o profesní organizace. Pokud bude existovat společný postup pojišťoven, pak mohou pacienti prostřednictvím paragrafu 16 dostat potřebný lék rychleji než dosud. Legislativní řešení je naopak zapotřebí nalézt pro VILPy (vysoce  inovativní léčivé přípravky – pozn. redakce) a orphan drugs a jejich rychlejší cestu k pacientům. V neposlední řadě je to pak potřeba diskuse o způsobu, jak budou na trh vstupovat ty nepokročilejší terapie, které mohou efektivně léčit určité skupiny pacientů.

Jakou roli ve zpřístupňování inovativních léků našim pacientům může hrát Asociace farmaceutického průmyslu?

Velmi zásadní, hlas asociace je hlasem inovativních firem a přes veškeré rozdílné zájmy a preference jednotlivých členů, se daří udržet jednotný a silný hlas. AIFP navíc hraje i roli vysoce odbornou, jejím prostřednictvím nabízí firmy ty nejlepší experty a know-how a věřím, že tato kompetence je v sektoru velmi silně vnímána a oceňována.

Jaké zásadní inovace představila společnost Novartis v poslední době?

Jsem velmi pyšný na tři podstatné inovace, které jsme se v nedávné době představili. První z nich je nová možnost léčby srdečního selhání, což je onemocnění s prognózou horší než mnohé onkologické diagnózy – jedná se o první přelomovou léčbu v kardiologii po 20 letech. Dalším úspěchem je imunoterapie, která přináší zcela nové možnost léčby dětských leukémií, u kterých jedinou dosavadní možností byla transplantace kostní dřeně. Třetím příkladem a oblastí, které se budeme v budoucnu významně věnovat, je genová terapie neurodegenerativních onemocnění, jako je například spinální muskulární atrofie. Vývoj nových léků se významně mění, na řadu přichází automatizace a robotizace některých našich interních procesů, které mohou vývoj léků urychlit.

Už i v Česku se konečně rozhýbala elektronizace zdravotnictví. Myslíte, že se rozvíjí správným směrem?

Osobně velmi vítám, že Ministerstvo zdravotnictví již přišlo s koncepční vizí elektronizace zdravotnictví. V tuto chvíli je již na světě věcný záměr zákona a já věřím, že práce na podobě konkrétní legislativy budou pokračovat. Tento věcný záměr obsahuje spoustu opatření, která budou mít pozitivní dopad hlavně pro pacienty. Jako zástupce farmaceutického průmyslu bych ocenil větší důraz na digital therapeutics a na big data projekty, které mají potenciál „umožnit datům léčit“. Takové projekty by totiž mohly umožnit přístup ke kvalitní péči většímu množství českých pacientů.

Které konkrétní projekty v této oblasti považujete za inspirativní?

Lze se inspirovat již nastartovanými projekty v oblasti onkologie, mohu uvést například projekty zaměřené na reorganizaci onkologické péče formou fungující sítě regionálních onkologických skupin s posílenou rolí Komplexních onkologických center. Dalším příkladem jsou projekty v oblasti implementace principů Value Based medicine (zavedení outcome based risk sharing modelů a využití analýz tzv. big data v racionalizaci onkologické zdravotní péče). Právě zde vidím velký prostor pro zapojení inovativního průmyslu, například formou pilotních projektů.

-cik-