Co sledovat ve farmabyznysu v roce 2019

Vzhůru do roku 2019. Ale jaký bude? Možná se na něj nejvíce těší zavedené farmaceutické společnosti, které posílí a zvýší ceny svých produktů. Foto: Pixabay

Cenová politika, nové léky na rakovinu nebo honba za rybím tukem. To jsou podle Maxe Nisena, analytika agentury Bloomberg hlavní farmaceutická témata příštího roku.

 

„Pro farmaceutický průmysl byl rok 2018 ve znamení robustních zisků a bohatý na velké události,“ píše Max Nisen, analytik agentury Bloomberg, který se zaměřuje na biotechnologie, farmabyznys a zdravotní péči. Mezi ony události bezesporu patří největší fúze za posledních deset let, když japonská skupina Takeda převzala britskou Shire. Za 62 miliard dolarů (1,4 bilionu korun).

Nisen také připomíná rekordní počet povolení vydaných americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) na prodej generických léků. V neposlední řadě farmaceutickým světem hýbal tlak Trumpovy administrativy na výrobce, aby příliš nezvyšovali ceny. Jenže cenové stabilitě může být v právě začínajícím roce konec, jak jsme ostatně psali před týdnem zde.

Tlak na ceny

Trumpovo křížové tažení proti růstu cen léků, které dokonce vyústilo v konkrétní návrhy opatření amerického ministerstva zdravotnictví, bude v roce 2019 podrobeno těžkým testům. Rozhodne se zejména o ministerském plánu, podle kterého by se měly ceny léků v USA indexovat podle nižších cen těch samých či obdobných léků v zahraničí. „Buď se v příštím roce dočkáme v této otázce nějakého pokroku, nebo bude nápad smeten ze stolu,“ píše Max Nisen.

Farmaceutický průmysl už nějakou dobu stupňuje na Trumpovu administrativu tlak s cílem, aby nakonec k žádnému zpřísnění cenové politiky v oblasti léků nedošlo. Ostatně něco podobného si výrobci léků vyzkoušeli už za éry Baracka Obamy. Bude tedy záležet na tom, jak agresivní bude tým Donalda Trumpa v jednáních s manažery farmaceutických společností.

Těžší vstup na burzy?

Uplynulý rok přinesl silnou poptávku po biotechnologických společnostech při jejich vstupu na akciové burzy. Často však šlo o firmy, které ještě ve svých produktových portfoliích neměly žádné léky, ale spíše jen přísliby do budoucna. Biotechnologické společnosti vstoupily na burzy v rekordní upisovací hodnotě blížící se osmi miliardám dolarů (tedy asi 175 miliardám korun). Jednou z nich byla také Moderna Therapeutics, za kterou byli investoři ochotni při úpisu akcií zaplatit celkem přes 600 milionů dolarů (asi 13,5 miliardy korun). Jenže právě Moderna ukázala slabinu celého biotechnologického sektoru – její akcie od svého vstupu na burzu ztratily už čtyřicet procent své hodnoty.

Takový vývoj může signalizovat, že v příštím roce budou biotechnologické společnosti hůře shánět kapitál pro svůj rozvoj. Částečně se na tom podepisuje i politika americké centrální banky (Fed), která už několikrát zvýšila úrokové sazby – naposledy jen pár dní před Vánocemi. Investoři tedy budou častěji hledat méně rizikové příležitosti pro umístění svých volných zdrojů, a tak na biotechnologické společnosti zbyde méně kapitálu, který by jim někdo byl ochoten půjčit či do nich investovat. To může naopak hrát ve prospěch velkých a stabilních farmaceutických společností, které budou představovat bezpečnější přístav pro investory.

Hon na rakovinu

V roce 2018 se svého schválení dočkal už šestý lék proti rakovině, který se řadí do skupiny takzvaných imunoterapeutických přípravků. Léky, které jsou známé také jako PD1-L1 inhibitory v letošním roce podle předběžných odhadů vygenerovaly tržby v objemu patnácti miliard dolarů (téměř 338 miliard korun). V roce 2019 má dojít k navýšení o celou třetinu až na dvacet miliard dolarů, tedy asi 450 miliard korun. Největšími hráči v imunoterapii jsou Merck a Keytruda, kteří si svou pozici upevnili po sérii úspěšných testů.

Následujících dvanáct měsíců nám řekne více o tom, jestli se k rodině imunoterapeutik připojí dalších pět adeptů. Budeme také vědět, zda kombinace těchto léků s jinými (zpravidla standardními chemoterapeutiky) bude v boji proti rakovině účinnější a bude schopna vrátit do života větší okruh pacientů. Vedle těchto léků Max Nisen upozorňuje ještě na další skupinu – PARP inhibitory, které se v současnosti nejvíce využívají v léčbě rakoviny vaječníků.

Renesance rybího tuku

Irská společnost Amarin letos v září doslova šokovala farmaceutický svět, když představila způsob, jak léčit miliony pacientů při relativně velmi nízkých nákladech. Jde o produkt s názvem Vascepa, jehož podstatou je rybí tuk ve své nejčistší podobě. Lék prý dokáže snížit riziko cévních příhod, jako mrtvice či infarkt myokardu, až o pětadvacet procent. Nicméně studie vydané v listopadu vnesly na trh pochybnosti o tom, zda nešlo jen o pouhý placebo efekt.

Proto bude podle Maxe Nisena vhodné sledovat, jak se k žádosti o povolení k uvedení na trh postaví americký FDA. Ten se totiž v nadcházejícím roce nejspíše k léku vyjádří. Vascepa se tak může stát skutečným trhákem příštího roku, nebo naopak skončit na smetišti dějin.

Petr Musil