V Česku loni ženy absolvovaly 39.000 cyklů umělého oplodnění

S věkem se ženám snižuje počet a kvalita vajíček, mužům klesá množství oplodnění schopných spermií. Páry odkládají rodičovství a nezřídka jsou pak odkázány na umělé oplodnění. Foto: Flickr/Karl-Ludwig Poggemann

Ženy loni absolvovaly na klinikách v Česku podle předběžných odhadů 39.000 cyklů umělého oplodnění. Bylo to zhruba o tisícovku více než loni, podobný nárůst je v posledních letech pravidelný. V tiskové zprávě o tom informoval David Rumpík, předseda sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

 

Pokrok v léčbě a účinnější léky podle Rumpíka zvyšuje úspěšnost, stejnou měrou ji ale brzdí stoupající věk žen, které do klinik přicházejí. Dlouhodobě se tak pohybuje kolem 50 procent.

„Každým rokem se zvyšuje přibližně o půl roku věk pacientek, které na kliniku přicházejí, a Česká republika tak kopíruje trend ve vyspělých zemích Evropy a USA. To je samozřejmě populačně nedobré, ideální věk prvorodiček by se měl pohybovat kolem 25 let,“ řekl David Rumpík.

Většina žen ale pomoc vyhledá mezi 35 a 40 lety. „S věkem se ženám snižuje počet a kvalita vajíček, mužům klesá množství oplodnění schopných spermií,“ uvedl specialista na umělé oplodnění kliniky Reprofit a IVF Clinic Olomouc Štěpán Machač.

Zdravotní pojišťovny platí tři až čtyři pokusy u žen do 39 let, jeden stojí přibližně 26.000 korun. Za další spojené úkony a léky páry doplácí průměrně 17.500 korun na cyklus placený pojišťovnou. Ministerstvo zdravotnictví chce do letošního června předložit vládě novelu, která by umělé oplodnění hradila ženám až do 40 let. Kritici namítají, že v tak vysokém věku mají nízkou úspěšnost a vysoké riziko komplikací pro matku i dítě.

Světová zdravotnická organizace (WHO), která dosud definuje nedobrovolnou neplodnost jako nemoc, zvažuje její překvalifikování. To by mohlo vést až k tomu, že by umělé oplodnění nebylo hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Služby českých reprodukčních klinik využívají i cizinky. V roce 2010 jich bylo asi 15 procent celkového počtu, o šest let později už téměř 25 procent. Podle kritiků se z asistované reprodukce v Česku stal výnosný byznys. V oboru podnikal i premiér Andrej Babiš (ANO). Fond Hartenberg, jenž spravuje jeho majetek, má na trhu asi čtyřicetiprocentní podíl.

Problémy s početím má v tuzemsku přibližně čtvrtina párů, příčina je shodně ze 40 procent na straně jednoho z partnerů, v pětině párů mají problém s početím oba. V Česku se rodí po umělém oplodnění asi pět procent dětí.

Statisticky léčby neplodnosti v ČR – počty cyklů

Zdroj: ÚZIS, *za rok 2018 – David Rumpík, předseda sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP

 

 

 

 

 

 

 

-čtk-