Jaký je zájem o studium a kolik vašich absolventek nastoupí do zdravotnictví? Odpovídají ředitelé zdravotnických škol

Konference prezidia České asociace sester nastínila, že ani po úpravě systému kvalifikačního vzdělávání zavedením vzdělávacího modelu 4+1 (maturita a rok na vyšší odborné škole) není sester v nemocnicích dostatek. Problémem je prý to, že jen malá část absolventek jde pracovat jako sestra. Dívky „zdrávku“ prý studují jen proto, že si chtějí udělat jakoukoliv maturitu. Je to pravda? Odpovídali nám ředitelé SZŠ a VOŠ. Foto: Flickr

Asociace zdravotnických škol ČR provedla nedávno na zhruba padesáti středních zdravotnických školách průzkum a zjistila, že přímo do praxe v terénu odchází žalostně málo maturantů. Na stejný problém poukázala i listopadová konference prezidia České asociace sester (ČAS). „U nás v Ústí vychází ze zdravotnické školy 120 studentů, ale jen čtvrtina jde pracovat jako sestra. Prostě si jen chtějí udělat maturitu,“ bylo tehdy slyšet v diskusi. Zeptali jsme se proto jednotlivých ředitelů středních zdravotnických škol a vyšších odborných škol, co si o tom myslí a jak to ve skutečnosti je.

 

V porovnání s rokem 2010 chybí v akutní péči už 2 024 sester a v ostatní lůžkové péči 251. Situace se přitom meziročně rok od roku zhoršuje. Zatímco v roce 2011 chybělo 630 sester v akutní péči a v ostatní lůžkové péči byl stav uspokojující, v roce 2016 to již byl propad (v akutní péči) na chybějících 1781 sester a v ostatní lůžkové péči na 159 sester, zveřejnil začátkem listopadu 2018 Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Více zde. Čím to je ale způsobeno? Děje se to proto, že sestry jdou po škole pracovat do jiných oborů, anebo jich tak málo má zájem o studia? Podle odborníků je obojí pravda.

„Absolventů medicíny a absolvujících zdravotních sester ubyla za třicet let v Česku více než třetina. I kdyby se jejich vzdělávání změnilo okamžitě a školy jich začaly přijímat víc, potrvá 15 let, než se stavy doplní na úroveň roku 1985,“ uvedl před časem předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich.

U sester podle něj činí pokles 36 procent. V roce 1985 absolvovalo studium na čtyřletých středních zdravotnických školách 2404 všeobecných (zdravotních) sester, v roce 2014 získalo stejný titul na vyšších odborných a vysokých školách, tedy po sedmiletém studiu, 1550 všeobecných sester. Střední školu v té době ukončilo 1890 zdravotnických asistentů (s omezenými kompetencemi v praxi). Přijato ke studiu je navíc rok co rok pouhých 75 procent uchazečů.

Přitom podle celostátního průzkumu neziskové organizace HealthCare Institute (HCI) provedeného v roce 2016 mělo v té době zájem nastoupit do nemocnic jen třetina studentů a studentek posledních ročníků středních a vyšších odborných zdravotnických škol a necelá polovina vysokoškoláků. Většina tedy chce pracovat v ambulancích či farmacii, nebo nemají vůbec v plánu do českého zdravotnictví vstoupit.

Situace dnes? Je spíše horší, nežli lepší, zdůrazňuje předseda Asociace zdravotnických škol ČR Karel Štix. „Asociace zdravotnických škol ČR provedla na zhruba padesáti středních zdravotnických školách průzkum a zjistila, že přímo do praxe v terénu odchází pouze pět procent maturantů, což je velmi žalostné číslo,“ řekl nedávno pro Zdravotnický deník Štix s domněnkou, že hlavními důvody nezájmu o práci sester je především současný evropský trend mladé generace si studium prodlužovat a nikoli zkracovat, jak se předpokládalo u tzv. modelu 4+1. „Dále je to nedostatečné finanční ohodnocení v kombinaci s náročnou a zodpovědnou prací ošetřovatelského personálu u lůžka. Z důvodu stále vyšší redukce sester na odděleních našich nemocnic dochází zcela logicky k přetěžování sester z důvodu vyššího počtu služeb a přesčasů, které často vede až k syndromu vyhoření a ztrátě motivace toto povolání vykonávat,“ uvedl Štix.

Zdravotnická škola už nepřipravuje k povolání sestry jako kdysi

„Máme sestry v jiných oborech a bylo by je vhodné přilákat zpátky. Jenže většina těch, které odešly do jiných oborů, zpravidla svou práci nezvládaly. Mezi nimi jsou i ty, které vystudovaly zdravotnickou školu jen proto, že si chtěly udělat maturitu a protože ji nemusejí skládat z matematiky, tak to pro ně byla snadná maturita, ale rozhodně od prvopočátku neměly zájem pracovat v nemocnicích,“ stěžovala si v listopadu na konferenci České asociace sester její prezidentka Martina Šochmanová, která je zároveň náměstkyní ředitele pro ošetřovatelskou péči a kvalitu v IKEM.

„Už jsem z vícero míst slyšela, že na zdravotnické školy jdou dnes děvčata, která se nedostanou nikam jinam, ale já osobně bych toto až tak striktně netvrdila. Je ale pravdou, že zatímco dříve bylo studium na zdravotnické škole prestižní záležitostí, a bylo to i poměrně těžké studium, tak dnes jsou podmínky pro přijetí na školu lehčí a také jsou i jiné podmínky studia – nyní mají studentky na škole méně praxe a méně odborných předmětů, naopak více všeobecně vzdělávacích předmětů. To je také důvodem toho, proč pokračují ve studiu na vyšších anebo vysokých školách, neboť střední zdravotnická škola už nepřipravuje k povolání sestry jako kdysi,“ doplnila pro Zdravotnický deník překvapivě šéfka Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.

Je situace na středních zdravotnických školách opravdu tak tristní? Jaký je vůbec zájem o toto studium a mají ředitelé SZŠ a VOŠ naplněné třídy? A kolik absolventek těchto škol jde nakonec pracovat přímo do zdravotnictví? Zdravotnický deník kvůli tomu oslovil hned několik ředitelů škol a jejich odpovědi v mnohém překvapí.

Hradec Králové: Kapacita na VOŠ u nás není zcela naplněna

„Situace se liší podle toho, zda jde o střední školu, či vyšší odbornou školu. Zhruba 75 procent absolventů střední školy – obor zdravotnický asistent a nově praktická sestra – pokračuje ve studiu různých zdravotnických oborů na VOŠ nebo na VŠ, jen ale přibližně devět procent nastupuje přímo do zdravotnických zařízení. Není to nic neobvyklého, mladí lidé hned po maturitě nevstupují do praxe. Naopak u absolventů VOŠ 90 až 95 procent nastupuje do zdravotnických zařízení, takže téměř všichni vstupují hned do praxe ve svém oboru,“ uvedla ředitelka Vyšší odborné školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy v Hradci Králové Soňa Lamichová.

Zájemců o studium na střední škole je podle jejich slov dostatek, na vyšší odborné škole již tak ne.

„Loni jsme měli 403 přihlášených, přijali jsme 150 uchazečů (převis téměř 2,7), třídy jsou tak naplněné. Na VOŠ sledujeme pokles v počtu uchazečů – zase je to obecný trend, vlna demografického poklesu se přelila z přechodu mezi ZŠ a SŠ na konec SŠ, navíc nabídka bakalářských oborů je obrovská. Loni jsme měli 186 uchazečů, do prvního ročníku nakonec nastoupilo jen 90 uchazečů, takže kapacita na VOŠ není zcela naplněna. Snažíme se zatraktivnit nabídku oborů, takže nově nabízíme i diplomovanou dětskou sestru a třetím rokem také nabídneme diplomovanou všeobecnou sestru v kombinované formě. Standardně ještě otevřeme diplomovaného zubního technika, diplomovaného farmaceutického asistenta a diplomovaného zdravotního laboranta.“

Lamichová ovšem nesouhlasí s tím, že by dívky šly studovat „zdrávku“ jen proto, že to je snadný přístup k maturitě. „Je to jeden z přetrvávajících mýtů u laické veřejnosti. Studium je naopak velmi náročné, součástí maturit jsou tři povinné odborné zkoušky. Jedinou ´výhodou´ může být fakt, že žáci zdravotnických oborů (mimo lyceum) nebudou muset povinně konat maturitní zkoušku z matematiky,“ dodala.

Do zdravotnictví nastupují později

„Většina našich absolventů pokračuje ve studiu zdravotnických oborů na VOŠ či VŠ. Nastupují do zdravotnictví, ale později,“ odepsala na dotazy Zdravotnického deníku ředitelka Střední zdravotnické školy Prostějov Ivana Hemerková s tím, že zájem o studium na prostějovské zdravotnické škole je poměrně velký: „Třídy jsou naplněny. Je pravdou, že někteří odcházejí v průběhu studia, ale v posledních letech je to minimum. Jediné 4. ročníky jsou nyní méně početné.“

Ani ona nesouhlasí s tvrzením, že dívky jdou studovat „zdrávku“ jen proto, že to je snadný přístup k maturitě. „To není pravda. Maturitní zkouška je ve státní části stejná pro všechny studenty SŠ. Navíc na SZŠ je poměrně těžká zkouška odborná i praktická,“ doplnila.

„Z řad naších absolventů nastupuje do nemocnic odhadem čtyřicet procent žáků. Ostatní jdou dále studovat, nebo pracovat mimo obor. Třídy naplněné máme a pokud jde o maturitu, je stejně obtížná jako na jiných školách,“ připojil se ředitel Střední zdravotnické školy Karviná Wieslaw Farana.

Ředitelka plzeňské střední zdravotnické školy Ivana Křížová jen potvrdila slova předsedy Asociace zdravotnických škol ČR Karla Štixe. „Ze SZŠ absolventky oboru zdravotnický asistent (v současné době praktická sestra) odchází do zdravotnických zařízení malé procento – odhaduji méně než pět procent absolventů -, většina pokračuje ve studiu na vyšší nebo vysoké škole zdravotnického či jiného směru. Absolventky VOŠ (diplomovaná všeobecná sestra) odcházejí do zdravotnictví až na malé výjimky téměř všechny,“ řekla.

„O studium na naší škole je velký zájem, máme naplněné třídy na SZŠ i studijní skupiny na VOŠZ. Na SZŠ jsme už asi pět let nemuseli vyhlašovat druhé kolo přijímacího řízení,“ pronesla dále.

Maturita na „zdrávce“ je podle ní totožná jako na jiných SŠ. „Jedinou výhodou by mohlo být nekonání maturitní zkoušky z matematiky u oboru praktická setra, bude-li systém i nadále takto nastaven.“

Jen tři praktické sestry jdou do praxe. Důvodem jsou kompetence

I Libor Fasora, ředitel Vyšší odborné školy zdravotnické a střední zdravotnické školy v Jihlavě, je přesvědčen o tom, že do praxe po ukončení střední školy nastupuje relativně malý podíl absolventů.

„Na naší škole to bývají v průměru tři absolventi, v současných počtech žáků naší školy se jedná o zhruba deset procent. Důvodem jsou kompetence, které jsou přiděleny praktické sestře. Většina našich absolventů má však zájem o další studium, tedy na VOŠ a VŠ, a to proto, aby se dostali k plným kompetencím. To se navíc následně odráží i v platových podmínkách,“ zmínil a zdůraznil, že v posledních třech letech zájem o zdravotnický obor na střední škole výrazně stoupá.

„Momentálně máme naplněné dvě třídy v ročníku. Tedy na naší škole to znamená více než padesát nastupujících žáků,“ odvětil a na dotaz ohledně „snadné maturity na zdravotnické škole“ řekl:

„Tento názor v žádném případě nesdílím a považuji ho za zcela mylný. Právě naopak, zdravotnická škola patří mezi ty obtížné, protože se zásadně projevují požadavky na všeobecnou část maturitní zkoušky i požadavky na rozsáhlé odborné vědomosti a dovednosti. Prolíná se všeobecná, odborná i lidská stránka. V tomto případě nesmíme opomenout ani zvýšenou psychickou zátěž, která je vždy nedílnou součástí péče o každého člověka. Právě propojování všech těchto znalostí a dovedností je velmi náročným úkolem příprav zdravotnického pracovníka.“

Spolupracujeme s personalisty i úřady práce

„Do zdravotnictví nastupuje až devadesát procent absolventů vyšší odborné školy, tj. obor diplomovaná všeobecná sestra. Úzce spolupracujeme s personalisty zdravotnických zařízení, úřady práce i absolventy samotnými, takže máme poměrně přesné statistiky. Absolventi středoškolského čtyřletého maturitního oboru zdravotnický asistent – od 1. 9. 2017 praktická sestra – nastupují do zdravotnictví skutečně minimálně, pokračují totiž ve studiu na vyšších odborných školách zdravotnických nebo vysokých školách nejčastěji zdravotnického nebo psychologického zaměření,“ pronesla ředitelka školy SZŠ a VOŠZ Karlovy Vary Hana Švejstilová.

I v Karlových Varech mají třídy střední školy naplněné. „V poslední době roste o obor zájem, proto již podruhé otevíráme dvě třídy oboru zdravotnický asistent. V prvních ročnících studuje 64 budoucích ´sestřiček´.“

Slova o „snadné maturitě“ na střední zdravotnické škole ovšem odmítá: „Toto tvrzení jsem neslyšela a považuji jej za nesmysl. Maturita je stanovena školským zákonem č. 561/2004 Sb. a vyhláškou č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou. Společná část je státní a pro všechny střední školy naprosto shodná, tudíž o snadném přístupu k maturitě lze těžko hovořit. Profilová zkouška je též povinná a připravuje ji škola. U oboru zdravotnický asistent jde o praktickou zkoušku z ošetřovatelské péče v nemocnici a ústní zkoušku z ošetřovatelství. Jedinou výhodou studia na zdravotnické škole je, že žáci nemusí povinně maturovat z matematiky.“

Příčiny nedostatku zdravotníků je třeba hledat jinde, než ve vzdělávání

Ředitelce školy v Praze 10 Ivance Kohoutové především přijde nevhodné, pokud si média pomáhají názvem „zdravotní sestra“ , protože je tento název zastaralý a používal se v osmdesátých letech.

„Ve středních zdravotnických školách se zdravotní sestry nevzdělávají. Realizujeme studijní obor ´zdravotnický asistent´ a od školního roku 2019/20 bude tento studijní obor nahrazen oborem ´praktická sestra´“, upřesnila.

„Pokud se vám jedná o procentuální vyjádření počtu našich absolventů, kteří nastupují do praxe, toto číslo nesledujeme a ani nemůžeme. GDPR nám to neumožňuje a žádná ´ohlašovací´ povinnost neexistuje. Spousta absolventů se také rozmyslí o dalším studiu později, za několik let po absolvování střední školy a navštěvují například kombinované formy studia. Ani to ale nesledujeme. Příčiny nedostatku zdravotnických pracovníků v praxi je třeba hledat jinde, než v systému vzdělávání,“ uvedla dále Kohoutová.

„Počty uchazečů Střední zdravotnické školy Ruská 2200/91, Praha 10, mnohonásobně převyšují naše možnosti v kapacitě školy. V současné době máme cílovou kapacitu školy 700 žáků a naplněnost školy máme cca 680 žáků. Musíme mít malou rezervu, kdyby se nám vrátili žáci, kteří přerušili studium. Třídy naplněny máme,“ zdůraznila. Není ji prý jasné, proč se tvrdí, že dívky jdou studovat zdravotnickou školu proto, že přístup k maturitě je tam snadný.

„Tato otázka postrádá logiku. Na střední zdravotnickou školu se vykonávají přijímací zkoušky a maturitní zkouška je státní. To znamená, že je státem garantovaná. Naši žáci ještě vykonávají navíc zkoušky z odborných předmětů. Nevím, v čem by tedy maturitní zkouška byla snadněji přístupná. Pokud se toto tvrdí, tak bych se ani nedivila, že absolventi půjdou někam jinam, mimo zdravotnictví. Dnešní mládež je velice choulostivá na obdobné podceňování. Střední zdravotnická škola není podřadnou školou. Studium zdravotnické profese je velice náročné. Pokud vím, tak maturitní zkoušky jsou jednoúrovňové. To znamená, že jsou stejné jak na odborných školách, tak na gymnáziích. Naši žáci k tomu mají ještě povinné další odborné předměty, včetně zkoušek praktických,“ doplnila ředitelka Kohoutová k otázkám.

Liberec: Máme stále převis!

„Až 99 procent absolventek studia VOŠ nastupuje do zaměstnání ihned po škole, u absolventů maturitního ročníku je to sporné, protože v současnou chvíli nemají ´statut zdravotní sestry´ tudíž mají potřebu si ´dodělávat´ vzdělání,“ navázala ředitelka Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Liberci Jana Urbanová. I v Liberci je ale podle jejích slov velké množství zájemců o studium.

„Po celou dobu existence školy je o ni velký zájem a máme stále ´převis´, třídy jsou naplněny. Když dojde v průběhu studia k redukci, jsou třídy spojovány. Rozhodně ale nesouhlasím s tvrzením o snadné maturitě na naší škole, je to velmi náročná odborná škola. Po absolvování školy, i během přípravy na povolání, jde o zdraví a životy lidí, takže i z tohoto pohledu k výuce u nás na škole přistupujeme,“ dodala ředitelka z Liberce.

„Většina našich žáků pokračuje ve studiu na VŠ nebo VOŠ, vybírají si zdravotnické obory a ve zdravotnictví po absolvování pracují,“ odvětila na první dotaz Zdravotnického deníku Jana Kabelková, ředitelka SZŠ a VOŠ Cheb. „Zájem o studium je dostatečný, třídy máme naplněné…Většina žáků si vybírá obor, protože má zájem o práci ve zdravotnictví,“ doplnila Jana Kabelková.

Podle Pavla Skuly, ředitele Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické Emanuela Pöttinga v Olomouci rozhodně v současné době nelze tvrdit, že je maturita na zdravotnické škole nějak obzvláště lehká.

„Přístup k maturitě je u nás stejný jako na ostatních středních školách, kdy jde o společnou část maturitní zkoušky. V budoucnu to, že matematika nebude u zdravotnických oborů – s výjimkou lyceí – povinným maturitním předmětem, může ale mít na část uchazečů o studium na zdravotnických školách vliv. Ve smyslu zvýšeného zájmu o studium? Jak velkého? Netroufám si odhadnout,“ pronesl.

„Ano, mnoho absolventek a absolventů maturitních oborů střední zdravotnické školy přímo do zdravotnictví nenastupuje. Přesné informace od všech absolventů ale nemáme a asi je nikdy mít nebudeme, jelikož není jejich povinností nám další své působení sdělovat. Ovšem dle nám známých informací a ze zpětné vazby absolventů a údajů spolupracující společnosti pravidelně sledující uplatnění našich absolventů je známo toto: úspěšní absolventi maturitních oborů střední školy jdou zhruba v pěti procentech přímo do zdravotnictví; zhruba pět procent jde do zaměstnání mimo obor; a cca 90 procent absolventů si zvolí další studium na VŠ, či VOŠ. Ne vždy se však jedná o studium zdravotnických oborů, protože přibližně třicet procent jde studovat jiné obory a otázkou je také, jak jsou v dalším studiu úspěšní,“ reagoval dále Pavel Skula.

Úspěšní absolventi vyššího odborného studia nastupují podle něj do zdravotnictví ve zhruba 85 procentech.

„Naplněny máme třídy všech vyučovaných oborů. Co se týče Vyšší odborné školy, tam jsou studijní skupiny naplněny v přibližně 70 až 75 procentech. Je třeba ale vzít v úvahu, že v současné době maturují populačně nejslabší ročníky, a že jsou volné kapacity i na ´konkurenčních´ vysokých školách,“ zmínil.

Z různých důvodů zanechávají studia na VŠ nebo VOŠ

Oslovenou skupinu ředitelů uzavřela Jana Jandáčková, ředitelka Střední zdravotnické školy v Táboře. „Ihned po škole nastupuje od zdravotnických zařízení odhadem 25 procent absolventek. Nikde se ovšem neeviduje, že řada dalších tak učiní během podzimu. Z různých důvodů totiž zanechává studia na VŠ nebo VOŠ a já odhaduji, že se to děje minimálně ve 25 procentech.“

„Ano, třídy naplněné máme. Řada našich žákyň a žáků ví přesně, proč jde na ´zdrávku´, někteří se hledají, ale to je ve věku patnácti let obvyklé. Myslím, že v době jednotných přijímacích zkoušek a zvýšení demografické křivky je přístup k maturitě na dost školách podobný. Nevím tak přesně, co myslíte tvrzením o ´snadné maturitě,“ dodala.

Olga Böhmová