Kolik je zubařů bez smlouvy? Nikdo neví, ale krachují ordinace, které hledaly jen „bohaté“ pacienty, upozorňuje prezident stomatologů

Jak to se stomatology je? Je jich málo, nebo hodně? Pracují „na pojišťovnu“ stále méně a méně? A kolik jich s pojišťovnami vůbec smlouvy nemá? „Lékařů zcela bez smluv s pojišťovnou je stále drtivá menšina a u akutních případů má de facto smlouvu 100% zubních lékařů,“ odpověděl ZD nejen na to prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. Ilustrační foto: Pixabay

Ještě před třemi lety nebývalo výjimkou, když pacienty v ordinaci stomatologa ošetřoval člověk, který možná ani nebyl zubařem. Každý desátý zubní lékař v té době totiž pocházel ze zemí bývalého Sovětského svazu a jejich kvalifikace byla pochybná. Podle prezidenta České stomatologické komory (ČSK) Romana Šmuclera se ale od té doby situace výrazně zlepšila. Šmucler také vyvrací fakt, že je v ČR stomatologů málo. „Je jich jeden z nejvyšších počtů na světě,“ řekl Zdravotnickému deníku a zdůraznil, že ČSK naopak nyní řeší krach sítě ordinací. Důvod? „Hledaly bohaté pacienty,“ poznamenal Šmucler, podle něhož je zubních lékařů zcela bez smluv s pojišťovnami drtivá menšina.

 

Často se lze v médiích dočíst, že hrozí akutní nedostatek zubních lékařů a že jich je málo. Anebo že mnoho z nich nemá smlouvy s pojišťovnami a tak si svou práci nechá od pacientů vyplatit cash. To ale vyvrací prezident ČSK Roman Šmucler.

„Lékařů zcela bez smluv s pojišťovnou je stále drtivá menšina a u akutních případů má de facto smlouvu sto procent zubních lékařů. Je ale pravda, že řada lékařů prohlásí kapacitu za plnou a tak ačkoli máme opravdu hodně lékařů se smlouvou a všechny pacienty bychom měli zvládnout – statisticky i Slovensko -, tak jsou mnozí odmítáni. Objektivně jsou dvě příčiny. První je asi tisíc lékařů ve vyšším věku, kteří už nepracují 40 hodin týdně. A pak máme rekordně žen, univerzity už muže přijímají jen okrajově. A rekordně je jich nyní na mateřské dovolené – až osm set. To ale nebude trvat věčně,“ uvádí Šmucler s tím, že nelze nijak oficiálně vyčíslit, kolik procent anebo dokonce přesný počet stomatologů v Česku pracuje bez smluv se zdravotními pojišťovnami.

Do centrálního registru ČSK se ti „bez smluv“ neuvádí

Podle tiskové tajemnice ČSK Ziny Sladkovské to nejde jednoduše proto, že stomatologové nemají povinnost takové informace pro komoru hlásit. „Na webových stránkách komory informace o tom, kdo s jakou pojišťovanou má uzavřeny smlouvy, je uvedená jen u těch zubních lékařů, kteří nám ji sami poskytli. Není to totiž pro registr povinná informace, je to dobrovolná informace,“ řekla.

Přesné číslo stomatologů, co nemají smlouvy s pojišťovnami, proto ani sama ČSK nezná.

„Než se pacient u někoho zaregistruje, tak je vždycky lepší, aby se napřed sám lékaře otázal na to, se kterými zdravotními pojišťovnami smlouvu má a se kterými nemá,“ uvedla Sladkovská dále s tím, že noví stomatologové zpravidla tuto informaci uvádějí.

„Seznam zubních lékařů, kteří přijímají do své péče (registrují) nové pacienty, zveřejňuje Česká stomatologická komora na svých webových stránkách www.dent.cz. Seznam je průběžně aktualizován podle změn ohlášených zubními lékaři, členěn je podle místa a smluvní pojišťovny. Nové stomatology lze najít pod rubrikou ´přijímá nové pacienty´,“ poznamenala tajemnice komory dále s tím, že těch, co pracují za hotové, je ale opravdu málo.

„Vím, že se traduje mezi lidmi, že je jich až přespříliš, ale není tomu tak. Možná že to jen tak opticky vypadá, řada stomatologů totiž má smlouvy jen s některými pojišťovnami,“ dodala.

Vojtěch: Cesta je v tom, aby se zvyšovaly úhrady za péči

„Stomatologové, kteří nemají smlouvy s pojišťovnami, bohužel stále existují, ale ani já nevím, kolik jich je. Cesta je v tom, aby se zvyšovaly úhrady za stomatologickou péči, aby to bylo pro stomatology zajímavější. V tomto roce dokonce došlo k navýšení úhrad, takže stomatologové dostanou o dvě miliardy navíc a cílem je, abychom zubní lékaře motivovali k tomu, aby si pojištěnce brali do své péče, aby se jim to vyplatilo. Už jsme poměrně výrazně – dokonce až dvojnásobně – navýšili například úhradu za výplně díky tomu, že jsme je spojili se zrušením nedózovaného amalgámu,“ poznamenal pro Zdravotnický deník ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Podle něj stát také poskytuje dotace na vznik praxí v odlehlejších oblastech. „V minulé roce jsme tento projekt rozjeli a dnes jsem dostal zprávu, že další tři dotace byly přiděleny. Máme tam jednu základní podmínku: že stomatologové budou brát pojištěnce. To znamená, že když budou čerpat tuto dotaci, tak zároveň s tím musí zaregistrovat minimálně 1500 pacientů a musí mít i smlouvu s většinou zdravotních pojišťoven a brát třeba i dětské pacienty a podobně. Takže tu jsou určité ekonomické motivace, protože to, že někteří stomatologové nemají smlouvy s pojišťovnami není o ničem jiném, než o penězích a finanční motivaci a my chceme, aby ji měli vyšší,“ dodal k tomu ministr.

Ministerstvo zdravotnictví formou dotací finančně podporuje vznik ordinací zubařů v odlehlejších oblastech a menších městech, kde jich je nedostatek tím, že během čtyř let mezi stomatology rozdělí sto milionů korun (o peníze mohou stomatologové žádat i na mzdy všeobecné sestry, dentální hygienistky anebo zubní instrumentářky). Dotaci by mohlo získat asi sto žadatelů. Maximální částka je 1,2 milionu korun na jednu ordinaci, žadatel se musí podílet nejméně třiceti procenty. Podmínkou pro získání dotace je pětileté fungování ordinace, smlouva zubního lékaře alespoň se čtyřmi zdravotními pojišťovnami, ordinační doba pět dní v týdnu a nejméně 35 hodin týdně. Do dvou let musí lékař registrovat nejméně 1500 pacientů, jinak mu ministerstvo dotaci sníží. Loni dotaci získalo už devět ordinací ve výši 10,8 milionu korun.

Pojišťovny jim prý proplácí málo výkonů a ještě směšné částky

Zdravotnický deník se ale přesto otázal několika zubních lékařů na to, proč se mnohým nechce pracovat „na pojišťovnu“. Jejich nářky vždy byly podobné: nevyplácí se nám to!

„Zdravotní pojišťovny nehradí péči v takové kvalitě, jakou my chceme poskytovat. Proplácí málo výkonů a za ně hradí ještě nízké částky – dobrým příkladem je endodontické ošetření zubu, kdy pojišťovna proplácí jen takové ošetření, které můžeme vykonat za půl hodiny, ovšem pak není práce udělaná dobře a pacient má se zubem problémy,“ vysvětlila Zdravotnickému deníku manažerka ordinace CSDC Praha s.r.o. (pod hlavičkou firmy je uvedeno šest stomatologů: MUDr. Nikolaus Grisa, MDDr. Martin Hlavatý, MDDr. Pavla Janďourková, MUDr. Jana Kaiferová, MDDr. Šimon Vincze a MDDr. Lidija Todoroska) Soňa Mníková.

„Nás k tomu vedlo nevyjasněné financování s pojišťovnami. Spolupracujeme ale s pojišťovnou UNIQA, která v ČR pojišťuje cizince. A ta pracuje tak, jak bychom si to představovali. To znamená, že my pacienta ošetříme, oni nám vystaví garanci do částky, kterou my můžeme proléčit a pak nám pošlou fakturu. A to je ideální,“ řekl MUDr. Richard Dvořák z firmy Sharkdent s.r.o.

Zubní lékařka Evgenia Zdorovtsova z firmy A Cappella dental s.r.o. Zdravotnickému deníku prozradila, že ona naopak smlouvy s pojišťovnami chtěla. „Podali jsme žádost na pojišťovny, ale nedostali jsme je. Jako důvod nám bylo řečeno, že je již ordinací na Praze 2 hodně,“ uvedla.

„Ano, může se stát, že pojišťovna již v daném regionu má dostatečnou síť smluvních lékařů a další nepotřebuje. Paní doktorce však můžeme nabídnout řadu jiných míst v ČR, kde naopak nové lékaře poptáváme,“ reagoval na slova Evgenie Zdorovtsové prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.

O smlouvy nežádají „solventní“

I podle Friedricha je ordinujících stomatologů bez smluv v naší zemi málo. „Rozhodující většina všech stomatologů smlouvy s pojišťovnami mají a jsou schopni poskytovat svým pacientům základní péči plně hrazenou zdravotními pojišťovnami doplněnou o případné doplatky za kvalitnější výkony nebo materiály. Malá část stomatologů, kteří mají dostatečně solventní pacienty, tedy především v největších městech o smlouvy nežádá a raději si nechává platit i nárokové výkony od pacientů, a to podle svých vlastních kalkulací,“ uvedl dále pro Zdravotnický deník Friedrich.

Zdůraznil také, že zdravotní pojišťovny proplácejí vše, na co má pacient ze zákona nárok a zákon je nastaven tak, aby byla základní péče pokryta.

„Samozřejmě platí, že veřejná zdravotní pojišťovna, a to v žádné zemi na světě, nemůže pokrývat nejvyšší cenovou hladinu možných výkonů, pokud existuje méně nákladná a ještě dostatečně účinná varianta. Takže poměr smluvních a nesmluvních zubních lékařů v ČR není ničím neobvyklým a nesprávným. Bylo by však správné, a to nejen ve stomatologii, umožnit pacientům, aby si, pokud chtějí, připlatili rozdíl mezi základní variantou hrazenou zdravotní pojišťovnou a dražší variantou. Podmínkou však je, aby pacient měl vždy dostatek objektivních informací, zda je pro něj dražší varianta skutečně užitečná. Zdravotní péče o ty, kteří si připlatit nemohou nebo nechtějí by měla být vždycky péče od pojišťovny v základním rozsahu dostatečná,“ dodal Friedrich.

„Jistě víte, že se svými smluvními partnery (včetně stomatologů) se pojišťovny v loňském roce na úhradách dohodly v rámci dohodovacích řízení. Jinými slovy – obě strany uzavřením dohody deklarovaly, že s její podobou souhlasí. Pokud se týče údajných vyjádření subjektů, které nejsou našimi smluvními partnery, nevidím důvod, proč bych je měl komentovat. Nepochybujeme, že naši smluvní partneři poskytují svým pacientům stejně kvalitní lékařskou péči, jako ti, kdo s pojišťovnou smlouvy nemají,“ poznamenal vůči shora uvedeným výčitkám zubařů i tiskový mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Už tu „pobíhají“ jen zbytky ilegálních ruskojazyčných lékařů

Dlužno podotknout, že mezi stomatology, kteří neléčí „na pojišťovny“ a jejich klientela jim platí rovnou „na dřevo“ je právě hodně ruskojazyčných. Ti mají ordinace převážně ve velkých městech a v Praze. Pak zde působí i stomatologové, kteří nikde registrováni nejsou a ordinují v podstatě ilegálně. Nezřídka proto, že podmínky pro získání praxe kdysi nesplnili a buď ordinují „pod někým“, nebo sami.

„Pacienti nám pak podávají stížnost na ruskojazyčného doktora, jenže jedním dechem říkají, že vlastně nevědí, o koho jde. Měl prý pořád jedno jméno, jedno razítko, jednou ošetřovala žena, jindy muž. Jednou měl světlé vlasy, jindy tmavé. Pak se řeší, kdo a co léčil, když je vše psané na jednoho lékaře,“ popsal situaci před více než dvěma roky nynější prezident ČSK Roman Šmucler.

Podle údajů z roku 2016 pracovalo v ČR v té době 842 cizinců – stomatologů a mnozí z nich tehdy ani neměli pro svou činnost aprobaci. Tato situace je ale prý už dnes skoro pasé, neboť platí zákon o získávání způsobilosti k výkonu zdravotnické činnosti, kterou se narovnávají podmínky mezi českými studenty a zahraničními žadateli.

„Situace týkající se ruskojazyčných zubařů se díky České stomatologické komoře ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví dramaticky zlepšila. Jistě tu pobíhají zbytky lidí bez kvalifikace, částečně v ilegalitě, ale jsou to zlomky ve srovnání se situací před pár lety. Kvalitní cizinci studují, udělají testy, které teď už nejsou formální a dostanou se do praxe. Jedná se ne už o stovky, ale o desítky ročně a to stačí. Zároveň se zvýšila kvalita. Problémy jsou řešitelné, když se pracuje,“ uvedl k dnešní situaci Šmucler.

„Podle mých informací má toto komora již pod kontrolou a je tam i dobře nastaven systém aprobačních zkoušek. Od pana prezidenta Šmuclera jsem v tomto směru nezaznamenal nějakou zásadní kritiku nebo problém. Máme tady dokonce i takové cizojazyčné stomatology, kteří již vykonali aprobační zkoušku a nyní žádají na ministerstvu o dotaci na vznik nové praxe a pokud podmínky splní, tak nemáme problém s tím jim dotaci přidělit. Oni jsou totiž často ochotni pracovat v lokalitách, kde český zubní lékař pracovat nechce a my jim v tom nechceme bránit,“ doplnil v tomto šéfa ČSK ministr Vojtěch.

Málo stomatologů? Na to zapomeňte!

Podle prezidenta stomatologické komory se také podařil vyvrátit letitý mýtus o tom, že je v Česku zubařů žalostně málo.

„Na počet obyvatel máme největší počet zubních lékařů na světě. Nedostatek je jen na třech místech: ve dvou vojenských újezdech a v obci Abertamy. Přestaňme se dojímat tím, že někde končí zubní lékař a dva tisíce lidí tak nebude mít péči. Není tomu tak,“ řekl Šmucler Zdravotnickému deníku již v listopadu na sněmu stomatologů v Liberci. Více zde.

Teď Šmucler dodává: „Je jich jeden z nejvyšších počtů na světě a síť je neskutečně hustá. I v malém okrese máte stovku zubních lékařů. Ale v myšlení mnoha starších lidí je lékař něco jako prodejna potravin a hasičská stříkačka. Obojí by mělo být zaparkované na návsi. Jenže většina lidí si dnes ráda dojede za kvalitou. Mnoho penzistů a starostů požaduje jakéhokoli lékaře s jakoukoli úrovní služeb na tradičním místě. Jenže on se tam často neuživí. Většina lidí jede za kvalitou jinam. Vesměs tam i pracují, tak jak by se dostali k lékaři doma na vsi?“

A dokonce poznamenal, že chodí každý den v Praze kolem třech nových ordinací, kde je plakát jako hrom, že přijímají nové pacienty na pojišťovnu.

„Dnes jsem to zrovna kontroloval – všechny tři ordinace inzerují již delší dobu a nenaplnily se. Já osobně přijímám pacienty i po třiceti letech praxe. Minimálně deset procent pacientů je třeba ročně obměnit a pokud léčíte dobře, pak není moc co dělat, protože kontroly starších pacientů jsou krátké. Řešíme teď spíše krach sítě ordinací, kteří neměli dost pacientů. Oni prostě hledali jen bohaté… Jenže ve stomatologii je nejvíce peněz z relativně chudých lidí, protože ti mají kazy. A peníze vesměs vždy nějak najdou,“ uzavřel Šmucler.

Podle komory je v současné době aktivních přes osm tisíc zubních lékařů, na deset milionů obyvatel by jich stačilo jen pět tisíc. Stomatologická komora dlouhodobě tvrdí, že problémem není nedostatek zubařů, ale jejich nerovnoměrné rozmístění. Více než polovina jich je v Praze a krajských městech. Podle komory je třeba snížit počet pacientů na jednoho stomatologa pod dva tisíce, protože jen při této hranici může nabízet kvalitní péči. Zubaři podle dřívějších informací ministerstva zdravotnictví nejvíce chybí například v Táboře, Rumburku, Bruntále a Strakonicích.

Olga Böhmová