Ministerstvo prohání legislativou emergentní systém dodávek léků. Lékárníkům byla po protestu prodloužena doba pro připomínky

Emergentní systém je předmětem sporu, v případě, že by prošel tak, jak ho navrhuje ministerstvo, změnil by zásadně dosavadní podobu českého trhu s léky. Foto: Koláž ZD

Ministerstvo zdravotnictví se snaží prosadit tzv. emergentní systém dodávek léčiv podle slovenského vzoru. Ten ale zásadně odmítají lékárníci a část distributorů. Výbušné téma chtělo ministerstvo původně řešit přímo ve sněmovně přes pozměňovací návrh, jenže se k němu nepřihlásil žádný poslanec. Členové výboru pro zdravotnictví se pak návrhem odmítli zabývat s tím, že musí jít do řádného legislativního procesu (tedy cestou připomínkového řízení a předložení do sněmovny vládou, psali jsme zde). Náměstek ministra Filip Vrubel proto 21. prosince návrh rozeslal do vnitřního připomínkového řízení s tím, že lhůta pro uplatnění připomínek je 4. ledna. Rozlítil tím prezidenta České lékárnické komory Lubomíra Chudobu, který mu veřejně vytkl, že není reálné materiál poslaný v poslední pracovní den před vánočními svátky projednat v orgánech komory a připravit relevantní připomínky. Náměstek namítl, že návrh už je všem zúčastněným znám celý podzim, ale jak sdělil Zdravotnickému deníku, přesto byla lhůta lékárníkům prodloužena.

 

Emergentní systém přenáší odpovědnost za dostupnost léků hrazených z veřejného zdravotního pojištění nikoliv na distributora, ale na výrobce. Ten bude mít povinnost na základě objednávky zajistit dodání léčiva do dané lékárny do dvou pracovních dnů. Podle kritiků emergentní systém upevní pozici největších distributorů léčiv a posílí jejich vazby s výrobci a vyvolenými lékárnami, dostupnost léků stejně nezlepší a ještě je k tomu v rozporu s právem EU (blíže jsme psali například zde, i zde).

Komora ironicky

V ironickém textu vyvěšeném na webu komory a nadepsaném Poděkování Mgr. F. V. aneb „Nevíte co dělat o Vánocích? Zeptejte se na ministerstvu zdravotnictví!“ prezident Chudoba poukazuje mj. na to, že u tak obsáhlé a závažné změny zákona, jakou je návrh na emergentní systém, by měl být řádný legislativní proces samozřejmostí. Podle Chudoby už příprava návrhu probíhala na ministerstvu bez jakékoli spolupráce s odbornou veřejností a na výsledku je to vidět. „Co si pak myslet o tom, když náměstek ministra, čerstvě poučený poslanci o řádném způsobu projednávání, zašle tímto způsobem připomínkovým místům rozsáhlý a obtížný materiál dopoledne poslední pracovní den před vánočními svátky a lhůtu k podání připomínek poskytne do pátku 4. 1. po těchto svátcích? Tak, že není reálné, aby se uvnitř mnoha organizací, které jsou připomínkovými místy, vůbec mohl podařit návrh prostudovat, projednat v jejich vedení a připravit relevantní připomínky?“ táže se prezident komory.

Teze jsou známy od začátku podzimu…

Podle náměstka Filipa Vrubela však na takovém postupu není nic špatného. „Jedná se o zkrácené vnitřní připomínkové řízení. To lze zkrátit až na 5 pracovních dnů. Zvolená lhůta zahrnovala 14 kalendářních dnů a z toho 6 pracovních. Nejedná se o nestandardní postup. Navíc po žádosti prezidenta ČLnK byla lékárnické komoře lhůta dodatečně prodloužena,“ uvedl pro Zdravotnický deník.

„Navíc celá řada připomínkových míst se koncepcí návrhu novely měla příležitost seznámit dávno před zahájením připomínkového řízení. Podrobné teze legislativního záměru byly známy již od začátku podzimu. A v paragrafovém znění novely není nic víc, než v těchto tezích. Očekáváme, že argumenty připomínkových míst budou stejné, jako argumenty, které jsme v průběhu podzimu slýchávali proti tezím. Proto nám zkrácené připomínkové řízení přišlo naprosto na místě,“ dodal.

…ale právníci jsou vytížení

„Ano, argumenty všech zúčastněných jsou známy,“ připouští Jan Šimon, zástupce Asociace evropských distributorů léčiv (AEDL), ale jedním dechem dodává: „Jde spíše o to, že řádné zpracování vypořádací tabulky vyžaduje službu právníka, který vyžaduje obvykle delší lhůty k dokončení díla. Navíc větší stavovské organizace mnohdy potřebují pro toto i schválení představenstva, které se nemusí stihnout v krátké době sejít. Naše asociace z důvodu vytíženosti advokáta ke konci roku zvládla odpřipomínkovat pouze jeden bod novely, který se nás nejvíce týkal, avšak k ostatním jsme se nestihli vyjádřit. Naše žádost o posunutí termínu byla odmítnuta,“ napsal Zdravotnickému deníku a jedovatě dodal, že „základem dobré komedie je správné načasování. Poslat v pátek před Vánoci takto důležitou novelu do zkráceného vnitroresortního připomínkového řízení a dát termín k doručení připomínek 4. ledna je však spíše tragédie.“

Spor rozetne až sněmovna

Proč tedy vlastně ministerstvo tak spěchá? Podle náměstka Vrubela je pro tento úřad prioritou téma nedostupnosti léčiv. „Minulý rok ukázal, že nedostupnost léčiv je reálný problém a především lékárníci sami si stěžují na nedostatečné zásobování, upřednostňování některých sítí před dodávkami do nezávislých lékáren, neodůvodněné krácení dodávek léčiv apod. To vše může návrh novely zákona o léčivech zásadním způsobem zlepšit. Nejen lékárníci, ale i pacienti po legislativních změnách volají stále silněji a častěji a my tak hledáme cesty, jak co nejrychleji přinést řešení alespoň některých problémů s nedostupností léčiv v lékárnách,“ vysvětlil nám.

Obě strany boje u budoucí podobu distribuce léků v Česku se chystají k ofenzivě. Ministerstvo by rádo předložilo materiál do mezirezortního připomínkového řízení do konce ledna. Na Úřad vlády, k diskuzi v rámci pracovních skupin legislativní rady vlády, by pak měl doputovat, v březnu. Lékárníci i část distributorů se budou snažit přesvědčit o zhoubnosti emergentního systému poslance, zejména ty, kteří pracují ve Výboru pro zdravotnictví.

Je vůbec nějaká naděje na nalezení kompromisu? „Ke kompromisu je třeba diskuze a tu odmítá Mgr. Filip Vrubel vést,“ míní Jan Šimon.  Náměstek je ale smířlivější. „Vždy je prostor pro zapracování připomínek, budou-li konstruktivní a přispějí-li k řešení problému, které se novela zákona snaží vyřešit. Logicky tedy větší šanci na akceptaci mají připomínky, které se snaží řešení najít či vylepšit, oproti připomínkám, které jsou jen o kritice bez vlastního návrhu řešení problému,“ říká Filip Vrubel.

Tomáš Cikrt