Mohou běžné léky na srdce a cukrovku léčit duševní choroby?

Přispějí k léčbě vážných duševních chorob i běžné léky na srdeční choroby či cukrovku? Potvrdit to musí další studie. Foto: Pixabay

Pro farmaceutické firmy není vývoj nových léků z oblasti psychiatrie žádnou velkou prioritou. O to důležitější je zpráva, že tři z běžně užívaných léků na srdce a cukrovku mohou pomoci právě v oblasti těžkých duševních onemocnění. Zjistila to studie provedená britskými, švédskými a hongkongskými vědci na velkých souborech lidí, která ukázala, že pacienti se závažnými psychiatrickými diagnózami užívající jeden ze tří zkoumaných léků končili kvůli duševnímu stavu méně často v nemocnici a nižší byly i počty sebepoškození. Výzkum byl publikován v JAMA Psychiatry.

 

Tři běžně užívané léky na kardiovaskulární onemocnění nebo diabetes mohou pomoci v léčbě závažných duševních chorob, jako je schizofrenie, ukázala nová studie. Vědci z britské University College London, švédského Karolinska Institute a Univerzity Hong Kong se totiž rozhodli prozkoumat, jestli některé časté léky na fyzické zdraví mohou ovlivnit symptomy duševních chorob.

„Závažná duševní onemocnění včetně bipolární poruchy, schizofrenie a neafektivních psychóz jsou spojena s vysokou úmrtností a je těžké je léčit,“ konstatují podle Medical News Today autoři studie. „U mnoha léků byl přitom rozpoznán potenciál pro využití u těchto poruch,“ píše se v úvodníku studie.

Tým pod vedením Josepha Hayese z londýnské univerzity se rozhodl prozkoumat tři z nejvíce užívaných léků na tělesná onemocnění: statiny, které pomáhají na srdeční onemocnění a vysokou hladinu cholesterolu, dále blokátory kalciového kanálu určené k léčbě vysokého krevního tlaku a metformin, což je perorální antidiabetikum ze skupiny biguanidů.

K tomu, aby vědci zjistili, jaký mají léky dopad na duševní zdraví, použili data z reálného života. „Toto je první studie, která využívá velké populační datasety, aby srovnala užívání běžných léků a jejich dopad na lidi s vážným duševním onemocněním,“ říká Hayes.

Návštěvy nemocnic klesly o 10 až 20 procent

Odborníci analyzovali data 142 691 lidí ze Švédska, kteří měli závažné duševní onemocnění a užívali nějaký čas jeden nebo více ze třech výše uvedených léků. Podívali se přitom na záznamy ohledně sebepoškozování a přijetí do nemocnice kvůli duševním problémům, a čísla srovnali s těmi sebranými v období, kdy lidé uvedené léky nebrali. Zjistili tak, že v době, kdy pacienti statiny, blokátory kalciového kanálu či metformin užívali, byl zaznamenán nižší počet hospitalizací oproti době, kdy je neměli. „Studie naznačuje 10 až 20 procentní snížení počtu epizod, když byly léky nasazeny, oproti tomu, kdy nebyly,“ vysvětlil podle BBC Hayes.

U lidí s bipolární poruchou a schizofrenií také došlo k nižším počtům sebepoškození v době, kdy užívali kterýkoliv ze tří léků. U pacientů s neafektivní psychózou se počet sebepoškození snížil jen při užívání blokátorů kalciového kanálu.

Efekt se přitom objevuje nezávisle na tom, zda pacienti užívají specializované léky, například antipsychotika nebo stabilizátory nálady, které specificky cílí na symptomy daného onemocnění.

Výsledky je třeba ověřit v klinických studiích

„Náš výzkum poskytuje důkaz, že vystavení statinům, blokátorům kalciového kanálu a biguanidům může vést u člověka ke zlepšení problémů s daným onemocněním,“ poukazuje Joseph Hayes. „Všechny tři studované léky mají licenci na celém světě, jsou běžně užívané, levné a relativně bezpečné. Proto jsou ideálními kandidáty, aby byly užívány i zde. Pokud bude tato studie potvrzena, bude mít významné dopady na klinickou praxi a vývoj léků,“ dodává Hayes s tím, že nyní je potřeba poznatky otestovat ve velkých klinických studiích. A přestože vědci vědí, že zkoumané léky ovlivňují centrální nervový systém, zatím zůstává tajemstvím, jak přesně k tomu dochází. I to by se tedy také mělo stát předmětem dalších studií.

Že výsledky studie nelze zatím mít za bernou minci, je třeba dvakrát podtrhnout. Způsob, jakým byl výzkum proveden, kdy byli pacienti srovnáváni v různých obdobích svého života, totiž může přinášet ještě jedno vysvětlení: když jsou lidé s diagnostikovanou duševní chorobou zrovna v dobrém duševním stavu a nemusí tak často do nemocnice, obvykle o sebe také lépe pečují – a například začnou užívat léky na své další potíže.

Dokud tedy nebudou poznatky potvrzeny, rozhodně by si lidé s psychiatrickými problémy neměli léky opatřovat sami a zkoušet je. Na druhou stranu pokud je potřebují kvůli fyzickému zdraví, je na místě navštívit lékaře. „Je tu řada lidí, kteří můžou těžit ze statinů, protože to pomůže jejich srdci, a navíc je tu potenciální dopad na jejich duševní zdraví. A podobně je to s metforminem,“ konstatuje Hayes.

-mk-