Komunistický návrh na zavedení automatického mechanismu výpočtu plateb státu zdravotním pojišťovnám za jeho pojištěnce, tedy děti, studenty, nezaměstnané či důchodce, vláda ve Sněmovně nepodpoří, ale ani neodmítne. K novele o pojistném na veřejné zdravotní pojištění přijala v pondělí neutrální stanovisko, informoval o tom tiskový odbor Strakovy akademie. KSČM chce, aby se úhrady vypočítávaly každý rok ze čtvrtiny průměrného platu za druhé čtvrtletí předchozího. Podobnou změnu chystá i ministerstvo zdravotnictví.
Letos platí stát pojišťovnám za každého svého pojištěnce 1018 korun měsíčně. Je jich zhruba 5,9 milionu. Současná úprava předpokládá, že příští rok bude stát odvádět 1067 korun. Z příjmů zdravotního pojištění, které loni přesáhly 300 miliard korun, tvoří platby za státní pojištěnce necelou čtvrtinu. Nákladů ale spotřebují tito lidé většinu.
Automatické změny plateb státu za děti, důchodce, nezaměstnané nebo vězně do systému veřejného zdravotního pojištění by podle zdůvodnění návrhu přinesly průhledný a předvídatelný vývoj výše pojistného. Účinnost předlohy navrhují poslanci KSČM od roku 2020. Konkrétní rozpočtové dopady neuvedli.
Po připomínkovém řízení je nyní vládní návrh, podle kterého by se pojistné za státní pojištěnce počítalo od roku 2021 rovněž ze čtvrtiny průměrné mzdy, ale tak, jak ji definuje zákon. Předností tohoto řešení by podle kabinetu byla jistota, že při případném poklesu mezd by se platba za státní pojištěnce meziročně nesnižovala. Změna chystaná ministerstvem zdravotnictví by podle podkladů stála stát v prvním roce 14 miliard korun navíc, poté každý rok meziročně o 3,5 miliardy víc.
Výpočet pojistného za státní pojištěnce se měnil už několikrát. Mezi roky 1993 a 1998 se odvíjel od minimální mzdy. Do roku 2003 byla částka pevně stanovena zákonem, poté ji tři roky upravovala nařízením vláda, další tři bylo automaticky vázáno na vývoj průměrné mzdy. V době ekonomické krize byl růst platby zastaven, potom se opět měnil nařízením kabinetu.
-čtk-
