Zdravotnické odbory varují, že nemocnice nevědí, jak mají rozdělovat příplatky za směny

Ani v Karlovarské krajské nemocnici ještě nebylo uzavřeno kolektivní vyjednávání. Na to, jaká bude definitivní podoba jejich odměňování, si musejí počkat i sestřičky. Foto: www.kkn.cz

Sestry, které pracují ve státních nemocnicích a v příspěvkových organizacích, by měly mít tarifní plat od ledna vyšší o sedm procent a některé by ještě k tomu měly dostat navíc příplatek za směny. Situace v  ostatních zařízeních, tedy v „akciovkách“, je ovšem složitější. Nemusejí se řídit nařízením vlády, jelikož není závazné pro mzdovou sféru. Otázkou proto je, jak velkého zvýšení mezd se sestry v těchto zařízeních dočkají. Jednání stále pokračují, nejen na úrovni jednotlivých nemocnic, ale tento týden zasedne Asociace krajů, příští týden tripartita. Navíc teď vyvstal zcela nový problém, který se týká dokonce všech nemocnic.

 

Upozornila na něj předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Personalisté v nemocnicích podle ní nevědí, jak se mají vypořádat s příplatky za směny. Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž sestry na nejexponovanějších pracovištích přeřadilo do „větší pracovní zátěže“ a tam je rozpětí příplatku omezené.

Odbory se nevzdaly snahy prosadit sjednocení platů

Už loni v listopadu Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče na svém sjezdu požadoval, aby se sjednotily platy ve státních zařízeních se mzdami v ostatních zařízeních. Jeho představitelé k tomu dokonce připravili petici.

„Je nenormální a nemorální, že rozdíly za stejnou práci v nemocnicích akciových společnostech a nemocnicích příspěvkových organizacích jsou až deset tisíc korun, když všechny tyto nemocnice poskytují veřejnou službu a péče v nich je hrazena z veřejného zdravotního pojištění,“ píše se v petici, která má podle odborářů vést ke splnění jednoho z hlavních požadavků odborového svazu – k odstranění nerovnosti v odměňování, která je způsobená různou právní formou zařízení. Nerovnost v odměňování za stejnou práci způsobuje prý i to, že si pak nemocnice navzájem přetahují zaměstnance vyššími odměnami.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) ovšem v současné době není sjednocení platů a mezd možné, když zařízení dostávají za péči různé platby.

„Nemyslíme si, že je úplně dobře direktivně nastavovat platy pro všechny, musíme napřed vytvořit podmínky, aby nemocnice měly peníze,“ řekl odborářům na jejich listopadovém sjezdu Vojtěch a připomněl, že se připravuje nový systém platby za diagnózu, který by měl platit od roku 2020. V současné době totiž nemocnice dostávají paušál za určitý objem nasmlouvané péče. O sjezdu více zde.

„Stát výši odměn neurčuje, dělají to ředitelé nemocnic. Navíc vláda odmítá plošné zvyšování tarifů všem zaměstnancům, preferujeme totiž motivační odměňování,“ přidal se v listopadu na stranu ministra i premiér Andrej Babiš.

Jenže zdravotnické odbory nesouhlasí. Podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkové dokonce i OECD doporučuje, že by se extrémní rozdíly mezi mzdy a platy měly srovnat.

„Obávám se, že může kvůli platům dojít k exodu nejenom sester, ale i dalších zdravotnických pracovníků, jako třeba fyzioterapeutů, protože v jiných sférách jsou dnes platy nebo mzdy vyšší a navíc tam neexistují nepřetržité provozy,“ připomíná v této souvislosti místopředseda odborového svazu Lubomír Francl.

Chtějí se dál dohadovat s ministrem, i premiérem

Minulý týden v úterý se sešli zástupci krajských odborů, aby zjistili, jak situace v jednotlivých zařízeních ohledně platů vypadá. A jsou prý připraveni na to, že se opětovně obrátí nejen na ministra Vojtěcha, ale dokonce i na samotného premiéra, pokud situace bude i nadále neuspokojivá.

„To stále platí. Zatím jsme jednotlivá zařízení obeslali dotazníkem, aby nám sdělili, jak to dopadlo s přidáním a to zejména v nemocnicích, které jsou akciovými společnostmi a kde platí zákon o mzdě a kde si odbory musí konkrétní navýšení vyjednat. To ale může někde trvat do konce ledna či února, podle toho, jak tam platí minulá ´kolektivka´,“ informoval Lubomír Francl s tím, že 21. ledna se sejde tripartita a tam chce Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče přinést již konkrétnější data.

Podle Žitníkové má tuto středu proběhnout jednání Asociace krajů, protože podle zjištění odborů mnohé krajské nemocnice na navýšení platů nemocnic ve svém působení nemají finance a i tuto věc je třeba neodkladně řešit.

„Opakovaně upozorňujeme na to, že je zdravotnictví financováno velmi nesystémově, že jsou rozdílné úhrady a nemocnice mají rozdílné základní sazby a že část nemocnic na zvýšení platů a mezd nemá – a to dokonce i některé fakultní – a že bychom chtěli, aby se problém úhrad a financování ve zdravotnictví řešil systémově,“ zdůraznila Žitníková s tím, že je tady ještě další problém.

Sestry na nejexponovanějších pracovištích přeřadilo MPSV do jiné skupiny

„Ten není v navýšení platových tabulek, které se upravily právním předpisem, a dodrželo se to tak i v příspěvkových organizacích, ale problém je s příplatky za směny, které někde podle našich informací nevzrostou a to dokonce ani ve fakultních nemocnicích. Ty totiž mnohdy nevědí, podle jakého mustru mají příplatky přerozdělovat,“ řekla a vysvětlila, že resort práce a sociálních věcí přeřadil některé sestry do jiné skupiny prací, kde je nastaveno rozpětí.

„Těsně před koncem roku na jednání vlády 17. prosince 2018 udělali zásadní změnu, která se týká těch zdravotníků, kteří patřili do II. skupiny prací (například sestry ve směnách v nejexponovanějších profesích jako je ARO, JIP, psychiatrické nemocnice, onkologické ambulance, operační sály) a nově je přeřadili do skupiny IV. Rozpětí příplatku ve IV. skupině prací je od 1 880 korun do 7 500 korun, z čehož vyplývá, že aby sestry dostaly slíbené navýšení pět tisíc korun, tak by měly obdržet svůj původní příplatek (dva a půl tisíce) plus pět tisíc korun,“ řekla.

Žitníková je přesvědčena o tom, že zásahem Ministerstva práce a sociálních věcí došlo k nepřehledné situaci, která nebyla vysvětlena a jíž nyní špatně chápou i personalisté jednotlivých nemocnic.

Nevědí, jak mají příplatky ošetřit

„Obracejí se na mne s dotazem, jak to mají nyní nastavit. Takže problém s platy přetrvává a je třeba v tom udělat pořádek. Začátkem ledna obdržely všechny naše odborové organizace upravené vzory kolektivních smluv, kde byl návod na začlenění zvláštního příplatku do odměňování nemocnic. Za odbory se opravdu snažíme maximálně, ale zatím je ve většině nemocnic vše vesměs ve fázi vyjednávání,“ dodala s tím, že s přeřazením sester do IV. skupiny prací odbory nakonec souhlasily. „Byla to jediná rychlá cesta jak zajistit, aby příplatek dostaly i sestry na ARO a v ostatních exponovaných pracovištích,“ řekla Žitníková.

Primárně tento problém s příplatky podle ní vznikl v listopadu, kdy se neumožnil souběh a nynější úprava je i přes „neprůhlednost“ na druhou stranu pozitivní. „Protože si polepšili záchranáři a také pracovníci přímé péče v sociálních službách. Musí se jen správně vyložit,“ doplnila.

Připomeňme, co vše mají zdravotníci slíbené. Od počátku tohoto roku si mají sestry, sanitáři a mladí lékaři přilepšit o sedm procent tarifních platů. Sestrám a sanitářům měsíční plat tak v průměru vzroste o dva tisíce korun, mladým lékařům o dva a půl tisíce korun. Kvalifikovaným lékařům (od 14. platové třídy) vzrostou platy o dvě procenta.

„Čtyřicet tisíc sester ve směnném provozu dostane ještě pět tisíc korun navíc na příplatku za směnnost, což znamená, že si celkově polepší o sedm tisíc korun, to je nárůst o 22 procent,“ dodala k tomu před pár dny mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová. V roce 2019 půjde podle ní na platy zdravotníků v nemocnicích celkově o šest miliard korun navíc.

Zdravotnický deník nedávno udělal malou sondu do situace v platech ve státních i mzdách v nestátních nemocnicích. Jak na naše dotazy odpovídali zástupci jednotlivých nemocnic? Nahlédnout můžete zde.

S ministrem Vojtěchem se zdravotnické odbory loni v září dostaly do sporů kvůli navyšování odměn v nemocnicích. Ministerstvo nabízelo sedm procent navíc do tarifních platů zaměstnanců ve státních organizacích. Odbory chtěly deset procent pro všechny, jak jim slíbila předchozí vláda. Od poloviny loňského srpna jsou kvůli tomu odbory ve stávkové pohotovosti, stávka ale podle nich reálná není.

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR sdružuje více než 25 tisíc zaměstnanců, kteří pracují ve zdravotnictví a sociálních službách. Jde o zaměstnance všech typů nemocnic, zdravotnické záchranné služby, lázní, hygienické služby, zdravotních ústavů a dalších zdravotnických zařízení, zaměstnance domovů pro seniory, domovů pro lidi s handicapem a dalších zařízení sociální péče.

Olga Böhmová