Francouzská skupina Sanofi i britská GlaxoSmithKline překonaly svými loňskými výsledky očekávání trhu. GSK se navíc s německým Merckem domluvila na zpřístupnění imunoonkologické terapie. Zaplatí za to balík.
Francouzské farmaceutické skupině Sanofi se i po zohlednění kursových rozdílů podařilo zvýšit v posledním kvartále loňského roku svůj čistý zisk o 4,3 procenta na 1,36 miliardy eur (přes 35 miliard korun). Přitom analytici osloveni agenturou Reuters očekávali číslo asi o čtyřicet milionů eur nižší. Rovněž tržby vykázaly solidní růst o necelá čtyři procenta na devět miliard eur (232,2 miliardy korun).
Sanofi poroste i letos
Podle finančního ředitele Sanofi Jean-Baptiste de Chatillona je skupina připravena tento trend zachovat i v roce letošním, přestože si je vědoma, že „bude čelit silnému protivětru“. Leccos totiž naznačily už loňské výsledky divize, která se zaměřuje na léky na diabetes a kardiovaskulární onemocnění. Její tržby totiž meziročně spadly o více než jedenáct procent.
Pro rok 2019 ale Sanofi očekává, že se jí podaří zvýšit zisk připadající na jednu akcii o 3 až 5 procent. Sice jí v průběhu minulého roku vypršela patentová ochrana na několik klíčových produktů pro léčbu cukrovky, ale skupina spoléhá na úspěch z uvedení nových léků na trh. Jedná se o výrobky, jež se mají léčit různá onemocnění krve. Vedle toho se jako slibný ukázal lék Dupixent pro léčbu ekzémů.
Dobrou zprávou pro francouzskou farmaceutickou společnost je také nedávné oznámení amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), jenž udělil povolení léku na život ohrožující autoimunitní chorobu charakteristickou vznikem krevních sraženin v úzkých cévách. Lék byl sice původně vyvinut belgickou biotechnologickou společností Ablynx, tu však Sanofi loni v lednu za téměř čtyři miliardy eur (100 miliard korun) koupila. Kromě toho se Sanofi snaží udržet krok v oblasti imunoonkologie, když se jí podařilo angažovat několik špičkových onkologů od konkurenční švýcarské společnosti Roche.
GSK hýří optimismem
Rovněž britská farmaceutická skupina GlaxoSmithKline finanční trhy příjemně překvapila. Její tržby za poslední kvartál loňského roku táhly nahoru zejména prodeje léků na předpis (+ 6 procent meziročně), léků na respirační choroby (+ 5 procent), proti HIV (+ 10 procent) a vakcíny proti pásovému oparu Shingrix (+ více než 100 procent).
Za celý loňský rok se pak tržby GSK meziročně zvýšily o dvě procenta (po započtení kursových rozdílů) na bezmála 31 miliard liber (908 miliard korun). Tahounem přitom byly Spojené státy, kde prodeje meziročně vzrostly o šest procent. Naproti tomu v Evropě GSK zaznamenala stagnaci tržeb na úrovni necelých osmi miliard liber.
Skupině se podařilo dosáhnout téměř osmnáctiprocentní provozní marže, což představuje oproti roku 2017 růst o více než čtyři procenta. Zisk na akcii se meziročně zdvojnásobil, a dosáhl tak 0,74 libry (necelých 22 korun). „GSK se podařilo v uplynulém roce zvýšit výkonnost, když zvýšila růst svých tržeb, dařilo se jí zavádět na trh nové produkty a dodržovala svou nákladovou disciplínu spolu s lepším generováním hotovosti,“ uvedla výkonná ředitelka skupiny Emma Walmsleyová ve svém prohlášení k oznámení finančních výsledků.
Walmsleyová také pochválila pokrok v nastartování nových výzkumných programů, které se zaměřují především na imunologii, genetiku a využití nových technologií. „Došlo také k několika obchodům, které jsou v souladu s naší strategií změnit portfolio GSK,“ dodala výkonná ředitelka britské farmaceutické skupiny.
S německým Merckem (možná) zvítězí nad rakovinou
Emma Walmsleyová využila příležitosti dobrých výsledků za rok 2018 a oznámila, že GSK a německá farmaceutická společnost Merck KGaA se dohodly na společném projektu. Ten spočívá ve vstupu GSK do vývoje imunoonkologických léků, které mají představovat novou vlnu v léčbě rakoviny. GSK za to Mercku zaplatí 3,7 miliardy eur (přes 95 miliard korun) s tím, že na účtu německé společnosti přistane záloha ve výši 300 milionů eur (asi 7,7 miliardy korun).
GlaxoSmithKline si od spolupráce slibuje obnovení své pozice v onkologii na britském trhu. Naproti tomu výkonný ředitel Mercku Stefan Oschmann tak splní svůj cíl, kterým bylo „přivést do firmy nové experty a peníze, jež mají pomoci vyvinout a uvést na trh inovativní léky,“ píše agentura Bloomberg.
Britská farmaceutická skupina tak reaguje na revoluci, ke které se podle Bloombergu v onkologii schyluje a za kterou stojí společnosti jako Roche, Bristol-Myers Squibb nebo americký Merck (který vystupuje mimo trhy USA a Kanady pod značkou MSD). Odhaduje se, že do roku 2022 se celkové globální prodeje inovativních onkologických léků zvýší o šedesát procent na přibližně 160 miliard dolarů (3,64 bilionu korun). Výrobci léků tak prý hledají jakýkoli způsob, kterým by do této oblasti mohli proniknout. A GSK nechce, aby jí ujel vlak.
Petr Musil
